Dendrolycopodium

Dendrolycopodium je rod rostlin z čeledi plavuňovitých (Lycopodiaceae). Zahrnuje čtyři nebo pět druhů, které se vyskytují v Severní Americe a ve východní Asii. V mnoha zdrojích bývá vřazován do širokého rodu plavuň.

Dendrolycopodium
Dendrolycopodium obscurum
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	plavuně (Lycopodiophyta)
Třída	vlastní plavuně (Lycopodiopsida)
Řád	plavuňotvaré (Lycopodiales)
Čeleď	plavuňovité (Lycopodiaceae)
Rod	Dendrolycopodium A.Haines, 2003
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie

Podle tradičního a častého názoru (např. ve Flóře Severní Ameriky nebo v databázi Plants of the World) jsou zde uvedené druhy zahrnuty do široce vymezeného rodu Lycopodium.^[1] Rod byl jako samostatný taxon popsán v roce 2003 a v roce 2016 byl uznán v systému PPG I.^[2] V klasifikačních systémech obsahujících pouze široký rod Lycopodium jsou rostliny sem patřící zařazeny do sekce Obscurum nebo popsány jako skupina Lycopodium dendroideum.^[3]

Rod obsahuje čtyři njebo pět druhů; rozdíl je způsoben rozdílným statusem taxonu Dendrolycopodium verticale, který je považován buď za samostatný druh, nebo je ztotožňován s D. dendroideum.^[1]

Popis

Dendrolycopodium obscurum v lesním podrostu

Jedná se o suchozemské, stálezelené byliny se vzpřímenými větvenými stonky a dlouhými podzemními vodorovnými stonky. Ty každý rok vytvářejí dichotomickými větvením nový nadzemní výhon a boční větev, která obvykle špatně roste a odumírá. Podzemní výhony jsou zřídka pokryty šupinatými listy. Nadzemní lodyhy se vyvíjejí 4 až 5 let, přičemž ve druhém a třetím roce dochází k větvení a ve třetím a čtvrtém roce se vyvíjejí výtrusnice nesoucí sporofyly. Přírůstky v po sobě jdoucích letech jsou odděleny úseky výrazně ztlustlých listů, které se tvoří v zimním období. Lodyhy vyrůstají vzpřímeně do výšky 8–19 cm (bez klásku) a na 3–4 uzlech se větví do postranních větví, což jim dodává stromkovitý vzhled (odtud název rodu). Boční větve se dále 3–4krát dichotomicky dělí a na jejich koncích vzniká 8–16 větví. Výhonky jsou na průřezu kulaté nebo na spodní straně zploštělé, bez rozmnožovacích pacibulek.^[4]

Dendrolycopodium hickeyi v Maine

Listy jsou na celé rostlině identického tvaru nebo slabě dimorfní. Vyrůstají v šesti řadách, jsou přirostlé nebo oddělené od stonku (to je jeden z rozlišovacích znaků jednotlivých druhů), na koncích jsou ostré, s bázemi sbíhajícími po lodyze.^[4]

Populace mladých rostlin

Výtrusnicové klasy vyrůstají na vrcholu hlavního vzpřímeného výhonu a někdy také na silnějších postranních větvích. Jsou obvykle jednotlivé, někdy jich bývá několik, zřídka až 10. Jsou přisedlé a směřující vzhůru. Výtrusnice kryté dvěma stejně dlouhými šupinami se vyvíjejí na svrchním (adaxiálním) povrchu sporofylů.

Ekologie a rozšíření

Tyto rostliny rostou v listnatých a smíšených lesích (včetně druhotných porostů), v houštinách vznikajících po těžbě dřeva a na otevřených i křovinatých plochách. V Severní Americe se vyskytují maximálně do nadmořské výšky 1600–1800 m.^[3]

Dendrolycopodium juniperoideum na Sachalinu

Zástupci

• Dendrolycopodium dendroideum (včetně D. verticale, syn. Lycopodium dendroideum) – většina Kanady včetně arktických ostrovů, sever a severovýchod USA, Aljaška, Čína od východního pobřeží až po Tibet, Japonsko, Korea, ruský Dálný východ
• Dendrolycopodium hickeyi (syn. Lycopodium hickeyi) – východ Severní Ameriky, izolovaně také v centrální Kanadě a na západním pobřeží USA
• Dendrolycopodium juniperoideum (syn. Lycopodium juniperoideum) – Kamčatka, ruské Přímoří a Sachalin, Japonsko, Tchaj-wan
• Dendrolycopodium obscurum (syn. Lycopodium obscurum) – východní polovina Severní Ameriky, Aljaška^[5]