Tarbík

Tarbík je české jméno pro všechny rody podčeledi Dipodinae z čeledi tarbíkovitých. Jsou to malí hlodavci, jejichž charakteristickým poznávacím znamením jsou výrazně prodloužené zadní nohy. Devět druhů této podčeledi se vyskytuje v pruhu od Ukrajiny přes Kavkaz a severní Írán až po severovýchodní Čínu; v Africe pak od Senegalu přes Maroko až po Somálsko na jihu.

Tarbík
tarbík velký (Jaculus orientalis)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	hlodavci (Rodentia)
Čeleď	tarbíkovití (Dipodidae)
Podčeleď	tarbíci (Dipodinae) Fischer, 1817
Rod
Dipus – tarbík Eremodipus – tarbík Jaculus – tarbík Stylodipus – tarbík
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pro jednotlivé rody nemáme jedinečný český název, a proto je všechny označujeme jako tarbíky.^[1]

Charakteristika

Tarbíci jsou malí až středně velcí hlodavci. Mají dlouhý ocas (zpravidla ukončený výraznou štětičkou delších chlupů) a prodloužené zadní nohy, pomocí nichž se většinou pohybují. Při nebezpečí jsou schopni skočit až 3 m.^[2] Přední nohy slouží k uchopování a zpracování potravy. Hladká až sametová srst je zbarvena obvykle do béžova až světle hněda.

Tarbíci jsou aktivní především v noci a za soumraku.^[2] Živí se především různými semeny trav, hlízami a šťavnatými částmi místních rostlin. Někdy loví i hmyz. Pijí jen minimálně.

Přehled druhů

Jako tarbíci se označují celkem 4 rody s 9 druhy^[3]

Podčeleď Dipodinae – tarbíci:

rod Dipus – tarbík

• Dipus sagitta – tarbík huňatý – žije od severního Kavkazu přes severovýchodní Írán až po severovýchodní Čínu (Mandžusko),

rod Eremodipus – tarbík

• Eremodipus lichtensteini – tarbík Lichtensteinův – vyskytuje se ve střední Asii v Turkmenistánu, Kazachstánu a Uzbekistánu,^[4]

rod Jaculus – tarbík

• Jaculus blanfordi – tarbík Blanfordův – žijící v Íránu, Pákistánu a Afghánistánu,
• Jaculus jaculus – tarbík egyptský – vyskytující se v pouštních a polopouštních oblastech od Maroka a Senegalu po Írán a Somálsko,
• Jaculus orientalis – tarbík velký – žijící od Maroka po jih Izraele,
• Jaculus turcmenicus – žijící v Turkmenistánu a Uzbekistánu; tento druh není všeobecně uznáván a někteří odborníci jej považují jen za synonymum k Jaculus blanfordi,^[5]

rod Stylodipus – tarbík

• Stylodipus andrewsi – tarbík mongolský – vyskytující se v Mongolsku a přilehlých oblastech Číny,
• Stylodipus sungorus – tarbík džungarský – žijící jen v severozápadním Mongolsku,
• Stylodipus telum – tarbík emurančík – žijící od Ukrajiny po Mongolsko.

Zařazení čeledi Paradipodinae

Někteří autoři neuznávají podčeleď Paradipodinae a jediného jejího příslušníka zařazují do této podčeledi Dipodinae.^[6] V tom případě by sem tedy patřil i

rod Paradipus – frčík

• Paradipus ctenodactylus – frčík hřebenatý – žije od Kazachstánu po Turkmenistán.

Stupeň ohrožení

Tarbíci nejsou podle posledních pozorování ohroženi a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceni jako málo dotčený druh.^[7]