Dněpropetrovská oblast
oblast na Ukrajině From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Dněpropetrovská oblast (ukrajinsky Дніпропетровська область, Dnipropetrovska oblasť nebo též Дніпропетровщина) je druhou největší i nejlidnatější z 24 samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se mírně východně od středu země po obou březích řeky Dněpr. V současné době žije v oblasti přibližně 3,10 milionu[1] lidí, převážně Ukrajinců.
.svg)
Remove ads
Název
Současný název oblasti odkazuje na její hlavní město Dněpropetrovsk, které se však v rámci zákona o dekomunizaci Ukrajiny přejmenovalo v roce 2016 na Dnipro. Název oblasti lze měnit jen změnou v ústavě, a takový návrh byl podán v dubnu 2018, podle kterého by novým názvem byla Sičeslavská oblast.[2]
Historie
Oblast byla ustavena 27. února 1932; dříve na jejím území existovala Novoruská, resp. Jekatěrinoslavská gubernie (podle města Dnipro, jež se do roku 1926 jmenovalo Jekatěrinoslav, ukr. Katerynoslav).
V roce 2025 do nejvýchodnějších částí oblasti pronikly jednotky ruské armády v rámci invaze do země.[3][4][5]
Symboly
Vlajka
Podrobnější informace naleznete v článku Vlajka Dněpropetrovské oblasti.
Vlajka Dněpropetrovské oblasti je tvořena modrožlutým, kosým, ornamentálním břevnem, které list vlajky (o poměru stran 2:3) diagonálně rozděluje na levý, dolní, bíly a pravý, horní, modrý roh. Břevnový ornament tvoří modré vlny, zasahující do bílého pole a na druhé straně žluté plameny, vybíhající do pole modrého. V bílém poli je v žerďové části vyobrazen kozák v malinovém kroji a s mušketou. V modrém poli vlající části je rozmístěno 9 žlutých, osmicípých hvězd (4, 3, 2 – zarovnané k vlajícímu okraji).
Geografie
Sousední oblasti
- Poltavská oblast (severozápad)
- Charkovská oblast (severovýchod)
- Doněcká oblast (východ)
- Záporožská oblast (jih)
- Chersonská oblast (jih)
- Mykolajivská oblast (jihozápad)
- Kirovohradská oblast (západ)
Obyvatelstvo
V roce 2021 žilo na území oblasti dle odhadu cca 3 100 000 obyvatel; Oblast se vyznačuje velmi silnou urbanizací (84,2 % obyvatel žije ve městech).[6]
K 1. lednu 2022 byl počet přítomného obyvatelstva 3 096 485 osob. Během roku 2021 se počet přítomných obyvatel snížil o 45 550 lidí. Poměr zemřelých k živě narozeným je skutečně tristní: v roce 2021 připadalo na 100 zemřelých jen 30 živě narozených.
Za rok 2021 se narodilo 19 508 živě narozených dětí, zatímco tentýž rok zemřelo 64 775 osob, z nichž 147 byly děti ve věku do jednoho roku. Kojenecká úmrtnost činila 7,53 ‰.[7]
Národnostní složení
Podle výsledků sčítání lidu roce 2001 tvořili Ukrajinci 79,3 % obyvatelstva a Rusové 17,6 %. Z mnoha dalších národností nedosahuje žádná ani jednoprocentního podílu: Bělorusové 0,8 %, Židé 0,4 %, Arméni 0,3 %.[8]
Ukrajinštinu uvedlo za mateřskou řeč 67 % obyvatel, ruštinu pak 32 %.[9] V hovorové mluvě je poměrně silně rozšířen také suržyk, směs ukrajinštiny a ruštiny.
V roce 2001 žilo celkem 3 567,6 tisíc osob, z nichž 1 643,3 tisíc byly muži (46 %) a 1 924,3 tisíc tvořily ženy (54 %).[10]
Přehled největších měst
Následující přehled obsahuje největší města oblasti.[11]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads