Sčítání lidu na Ukrajině (2001)
From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Sčítání lidu na Ukrajině v roce 2001 bylo první a zatím poslední sčítání lidu, jež se uskutečnilo na nezávislé Ukrajině. Samotné sčítání probíhalo od 5. do 12. prosince 2001. Ukrajina spolu s Irákem, Uzbekistánem a Sýrií patří mezi státy, kde se sčítání lidu provádí nejméně častěji na světě.
Historie
Předehra
Podle zprávy Ekonomické komise OSN pro Evropu z roku 2020 by měl každý stát provádět sčítání lidu alespoň jednou za 10 let.[1] První a poslední sčítání lidu na Ukrajině se však uskutečnilo v roce 2001, hlavními důvody jsou opakující se ekonomické a politické krize, nedostatek financí a ozbrojený konflikt.
Předchozí sčítání lidu se provádělo v roce 1989, kdy žilo na území Ukrajinské SSR cca 51,4 miliony lidí. [2] I když je normou provedení sčítání lidu alespoň jednou za deset let, což by v případě Ukrajiny znamenalo nutnost provést sčítání v roce 1999, došlo k tomu až o dva roky později. Nicméně již v roce 1995 vydala vláda Ukrajiny nařízení №1536, které stanovuje podmínky provedení sčítání lidu v roce 1999.[3] Toto nařízení však pozbylo platnosti v roce 1998, kdy bylo vydáno jiné nařízení o provedení sčítání lidu v roce 2001.[4] V roce 2000 byl schválen zákon № 2058-III „O všeukrajinském sčítání lidu“, který upravoval průběh sčítání. [5] Rozhodným okamžikem se stalo 5. prosince 2001.[6]
Remove ads
Základní informace
Ke dni 5. prosince 2001 žilo podle výsledků sčítání lidu na Ukrajině celkem 48 milionů 457 tisíc osob.[2] Nejlidnatější administrativní jednotky byly Doněcká, Dněpropetrovská a Charkovská oblast, kde žilo 11,3 milionů lidí, což tvořilo takřka čtvrtinu celkové populaceю
32 milionů 574 tisíc lidí (67,2 % všeho obyvatelstva) žilo ve městech, zatímco 15 milionů 883 tisíc osob žilo na venkově.[2] Největší míru urbanizace měly Doněcká, Luhanská a Dněpropetrovská oblasti, kde žilo 29 % všeho městského obyvatelstva země.
Pro Ukrajinu je příznačná střední hustota zalidnění. Hustota zalidnění pro celou zemi byla 80 obyv./km² (Česko tentýž rok mělo hustotu zalidnění 130 obyv./km² [7]). Nejvyšší hodnoty byly na východě země, kde v industriálních oblastech Donbasu dosahovala lidnatost až 183 obyv./km², kdežto nejnižší hodnoty se vyskytovaly na jihu a severu země. Nejnižší lidnatost měla Černihivská oblast, jež měla pouhých 39 obyv./km².[2]
Remove ads
Pohlavní a věková struktura obyvatelstva
Podle výsledků sčítání lidu žilo v roce 2001 v roce 2001 22,441 milionů mužů (46,3 %) a 26 milionů 16 tisíc žen (53,7 %). Taková asymetrie se vysvětluje jednak vyšší mužskou nadúmrtností: ta byla vyšší než celoevropský průměr. Pro kohortu mužů ve věku 30 – 34 let dokonce platilo, že měli až pětkrát větší úmrtnost než jejich vrstevníci ve vyspělých státech Evropy, [8] jednak nižší střední délkou života, jejíž hodnota byla pro muže rovna 63,3 let, kdežto měly ženy naděj dožití až 73,63 let. [9]
Deformace věkové pyramidy byly způsobeny několika důvody. První příčinou byl Hladomor, jenž si vyžádal kolem pěti milionů životů a měl vliv na prudké snížení porodnosti v období let 1930 – 1936. Druhou příčinou byla Druhá světová válka, během které přišla Ukrajina o více než deset milionů životů Ukrajinců (především mužů), ale také dočasně snížila porodnost v zemi a fakticky donutila miliony žen odložit početí dítěte na lepší časy. Nicméně ani po válce nedošlo k baby boomu: v letech 1946 – 1947 přišel další hladomor, který si vyžádal dalších 1,5 milionů lidí. [10]
V osmdesátých letech 20. století a po rozpadu SSSR došlo ke strmému poklesu celkové plodnosti, což se odrazilo na ustavičném poklesu počtu narozených dětí v období let 1986 – 1999, i když je vidět určitá stabilizace počtu narozených kolem roku 1999.
Národnostní složení
Většinu obyvatelstva země tvoří Ukrajinci, již tvoří více než 3/4 celkového obyvatelstva. Největší národnostní menšinou jsou Rusové, již tvoří skoro čtvrtinu všeho obyvatelstva. Distribuce národností není však nerovnoměrná: zatímco na západě žije přes 90 % Ukrajinců, hlásí se k ukrajinské národnosti na východě pouze přes 50 %, na Krymu dokonce jsou menšinou.
Remove ads
Jazyk
Na Ukrajině jediným úředním jazykem je ukrajinština, i když rusky umí dvě třetiny obyvatelstva. Nicméně pro Ukrajinu je charakteristický jazykový pluralismus.
Tabulka níže představuje nejrozšířenější jazyky (rodný jazyk) v jednotlivých regionech země. [11] Jak lze pozorovat, největší počet lidí s rodným jazykem ukrajinským žije převážně na severu a západě země, zatímco rusky mluvící obyvatelstvo žije na jihu a východě Ukrajiny. Taková asymetrie je výsledkem několika set leté politiky rusifikace regionu ze strany Ruské říše a Sovětského svazu, kdy docházelo k imigraci rusky mluvícího obyvatelstva do regionů jako Krym či Donbas.
Mateřský jazyk ukrajinský
Mateřský jazyk ruský
Mateřský jazyk moldavský a rumunský
Mateřský jazyk krymskotatarský
Mateřský jazyk bulharský
Mateřský jazyk maďarský
Remove ads
Migrace
Obyvatelstvo podle národnosti a místa narození
Podíl osob majících stejné bydliště a místo narození (v rámci administrativní jednotky) na celkovém obyvatelstvu jednotlivých oblastí
Obyvatelstvo podle státního občanství
Tabulka níže představuje obyvatelstvo Ukrajiny podle občanství [12]
Remove ads
Vzdělání
Počet lidí, již měli ukončené vysokoškolské středoškolské vzdělání, činil podle výsledků sčítání lidu 28 998 500, což je oproti roku 1989 nárůst o 17,6 %. Míra gramotnosti byla 99,9 %. Tabulka níže podává počet lidí s jednotlivými typy ukončeného vzdělání na 1 000 obyvatel starších 10 let administrativní jednotky.[13]
Remove ads
Rodinný stav
Následující graf podává přehled rodinného stavu obyvatelstva na Ukrajině ke dni 5. prosince 2001.
Celkový počet obyvatel, kteří měli uzavřený sňatek, činil 23,7 milionů osob.[14]
Remove ads
Reference
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads