Dobromilice
obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Obec Dobromilice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde 797[1] obyvatel. K vesnici patří i samota Bajajka. Do roku 1918 se nazývala Dobromělice.[4][5]
Remove ads
Historie
Do období třicetileté války
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1280, kdy ves vlastnil Adam z Dobromilic, který pocházel z místního vladyckého rodu, jenž sídlil v Dobromilicích až do počátku 15. století. Od roku 1334 zde částečnými majiteli pozemků byla i metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci. Téměř po celé 15. století obec s tvrzí vlastnili vladykové z Lulče, kdy Eliška z Lulče roku 1492 přijala do spoluvlastnictví Václava z Ludanic.
Epizodním údobím bylo vlastnictví části panství Kokorských z Kokor mezi léty 1516–1548, kteří svůj díl Václavovi z Ludanic odprodali. V letech 1561 až 1563 ves i s pustou tvrzí odkoupil Matyáš Žalkovský ze Žalkovic, který dal tvrz přebudovat do renesančního stylu.[6] Jeho syn Jan koupil roku 1593 i díl olomoucké kapituly a po smrti manželky Anny Bítovské ze Slavíkovic, která od roku 1604 jeho přičiněním Dobromilice vlastnila, panství roku 1614 odprodal Jiřímu Flottovi z Bockštejna, kterému byl za účast na stavovském povstání majetek roku 1623 zkonfiskován.[7][8][9]
Období po třicetileté válce je v oblasti majetkové ne zcela průkazné, avšak samotná obec utrpěla značné škody. Byla zničena fara i kostel a obydleno jen 14 domů, což představovalo zhuba 1/3 ze všech osedlých.[7]
Od poloviny 17. století do současnosti
V druhé polovině 17. století panství získal Jan Arnošt ze Scherfenberga (†1690). Ten započal s prvotní přestavbou tvrze na barokní zámek[9] a obnovil faru. Avšak již roku 1699 kupuje Dobromilice Jan Václav Přepyský z Rychmburka. Roku 1736 přechází panství dědičně na Kořenské z Terešova, kdy Václav Kořenský z Terešova se zasloužil o konečnou rokokovou přestavbu zámku do nynější podoby.[8][9]
Roku 1796 došlo k soudnímu prodeji panství, které získala Marie Anna, svobodná paní z Reichenau[pozn. 1] (†1826). Ta, přestože se provdala za hraběte Clam-Martinic, zůstala bezdětná a panství Dobromilice odkázala svému synovci Michalu z Bukůwky (1808–1882), který ho formálně získal zápisem do zemských desek až roku 1835. Podmínkou v závěti byla skutečnost, že otec Michala Bukůwky, Karel Zikmund Bukůwka, bude užívat sídlo Dobromilice doživotně. Ten skonal v roce 1840 ve věku 79 let v Dobromilicích.[8][9][10]
Michal Bukůwka prodal panství Dobromilice, poslední movitý majetek rodu Bukůwků z Bukůwky, roku 1870 olomouckému arcibiskupovi kardinálu Bedřichu z Fürstenberka, který již po čtyřech letech daroval tento majetek Katolickému podpůrnému spolku olomoucké arcidiecése. Panství posléze přešlo roku 1888 do vlastnictví Podpůrného spolku kněží arcidiecése olomoucké, který zámek proměnil na bytové jednotky, a později pod arcibiskupství olomoucké.[10][11]
Remove ads
Místopis
Pobočka pošty je v obci od roku 1885, postupně zde měly sídlo čtyři záložny, konzum. Místní obyvatelé byli společensky družní a vznikla v obci řada spolků. Hasičský (založený roku 1885), Sokol (roku 1910), Dělnická tělocvičná jednota (1911), tělovýchovný katolický spolek Orel (1923), chovatelský (roku 1923), sportovní klub (1935) a řada dalších. Dnes v obci působí spolek dobrovolných hasičů, myslivecký, zahrádkářský a několik tělovýchovných.[4][12]
Severně od obce se nachází samota Bajajka a Klamův dvůr, dnes už jen místí název. V jeho blízkosti býval i obecný rybník, který však již neexistuje a připomíná ho jen stromy osazené místo u silnice ve směru na Pivín.
Kostel a fara
Fara i kostel jsou připomínány již roku 1353, avšak během třicetileté války byly obě budovy zpustošeny a teprve v 60. letech 17. století obnoveny. V období mezi 1528 až 1624 zdejší vrchnost i poddaní patřili k protestantům, převážně luteránského vyznání, včetně kněží.[13]
Škola
Školní výuka měla v Dobromilicích dlouhodobou tradici již před třicetiletou válkou, ovšem bez stálé budovy. První školní budovu nechala obec postavit až roku 1832, náklady na její vybudování nesla vrchnost. Nová školní budova vznikla z rozhodnutí c. k. okresní školní rady v Přerově v roce 1902 v blízkosti budovy starší školy.
Od roku 1920 měla obvodní měšťanská škola sídlo v dobromilickém zámku, kde školní vyučování pokračovalo i v po druhé světové válce, konkrétně do roku 1975. V letech 1985–1986 proběhla přestavba původní novější školy, budova z roku 1832 byla asanována. Jelikož se výuka v následujících desetiletích omezila pouze na první stupeň základní školy, byla budova školy byla pro výuku v Dobromilicích roku 2016 zrušena a žáci dojíždí za výukou do okolních obcí.[7][14]
Remove ads
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[15]
Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Prostějov.
- Zámek Dobromilice s ohradní zdí a bránou
- Sýpka před zámkem
- Zděný silniční most ze 16. století.
- Farní kostel Všech svatých, který je kulturní památkou od roku 1958
- Hrobka Bukuwků za kostelem u obvodní zdi bývalého hřbitova
- Socha svatého Jana Evangelisty
- Socha svatého Jana Nepomuckého a Jana Sarkandra na mostě
- Ohrada z válků ve vsi podél vozovky
Remove ads
Významní rodáci
- Vladimír Pukl (1896-1970), český malíř, sochař, grafik, typograf a pedagog.
Galerie
Kostel Všech svatých
Most se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra
Fara
Zámek
Obecní úřad a hasičská zbrojnice
Regionální muzeum v Dobromilicích
kaple
Pomník obětem I. sv. války
Pomník obětem II. sv. války
cestička mezi Dobromilicemi – Hradčany
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads