Dominic Stricker
švýcarský tenista From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Dominic Stephan Stricker (* 16. srpna 2002 Grosshöchstetten, Bern) je švýcarský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]
.jpg)
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2023 na 88. místě a ve čtyřhře v červnu 2022 na 161. místě. Od dubna 2023 jej dva roky trénoval Dieter Kindlmann.[3][4][1]
Ve švýcarském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 bielskou 2. světovou skupinou proti Estonsku, v níž vyhrál dvouhru a v páru s Marcem-Andreou Hüslerem i čtyřhru. Švýcaři zvítězili 5:0 na zápasy. Do září 2025 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 1–4 ve dvouhře a 4–4 ve čtyřhře.[5]
Remove ads
Tenisová kariéra
V osmnácti letech vyhrál juniorské French Open 2020 ve dvouhře a po boku Itala Flavia Cobolliho i ve čtyřhře. Singlovou soutěž ovládl jako druhý Švýcar po Wawrinkovi v roce 2003. Zisk „doublu“ se na Roland-Garros naposledy před ním podařil Chilanu Fernandu Gonzálezovi v roce 1998.[6] Již v roce 2019 s Cobollim skončili v Paříži jako poražení finalisté deblové juniorky.[7] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval během října 2020 na 3. místě.[2][4]
Na okruhu ATP Tour debutoval květnovým Geneva Open 2021,[4] kde jako člen páté světové stovky obdržel divokou kartu do dvouhry a s krajanem Marcem-Andreou Hüslerem i do čtyřhry. V singlové soutěži vyřadil čtyřicátého šestého hráče žebříčku Marina Čiliće[8] a poté o dvě místa výše postaveného Mártona Fucsovicse.[9] Ve čtvrtfinále vypadl se Španělem Pablem Andújarem z osmé desítky klasifikace. V ženevském deblu dohrál s Hüslerem také ve čtvrtfinále s pozdějšími šampiony Johnrm Peersem a Michaelem Venusem. Rovněž ve druhé hlavní soutěži, na stuttgartském MercedesCupu 2021, postoupil mezi poslední osmičku.[4] Ve druhém kole travnaté události poprvé porazil člena světové dvacítky, dvacátého v pořadí Huberta Hurkacze po zvládnutých obou tiebreacích.[10] Následně však nestačil na Američana Sama Querreyho.[11]
_(52128510777).jpg)
První finále na túře ATP proměnil v titul, když s Hüslerem ovládli čtyřhru Swiss Open Gstaad 2021. Ve finále zdolali polské deblisty Szymona Walkówa s Janem Zielińskim ve dvou setech. V 18 letech se stal nejmladším deblovým šampionem na okruhu od Mikaela Ymera na Stockholm Open 2016 a nejmladším vítězem gstaadské čtyřhry v otevřené éře.[12] Divokou kartu získal na říjnový Swiss Indoors 2022. Postupem z úvodního kola přes Američana ze čtvrté desítky Maxima Cressyho se v Basileji stal ve 20 letech nejmladším švýcarským vítězem zápasu od 19letého Federera v ročníku 2000.[4] Bodový zisk mu 27. října 2022 zajistil kvalifikování se na tzv. Turnaj mistrů do 21 let, Next Generation ATP Finals 2022 v Miláně, kde se stal nejmladším z osmi účastníků. Z červené skupiny postoupil z prvního místa do semifinále, v němž nenašel recept na Jiřího Lehečku.[13]
Ve finále štvanického Prague Open 2023 přehrál Rakušana Sebastiana Ofnera, po odvrácení pěti setbolů v tiebreaku úvodní sady. Jako první Švýcar tak vyhrál pátý challenger před dovršením 21 let, což se nepodařilo Federerovi ani Wawrinkovi.[14] Po vyřazení v pěti navazujících kvalifikacích grandslamu od Australian Open 2022 do Australian Open 2023 debutoval na majorech dvouhrou na French Open 2023. V pařížském kvalifikačním kole přitom podlehl Argentinci Thiagu Agustínu Tirantemu, ale po odstoupení Garína získal místo v hlavní soutěži. V jejím úvodu jej vyřadila světová sedmnáctka Tommy Paul.[15] Kvalifikační soutěží prošel ve Wimbledonu 2023. Do londýnského grandslamu vstoupil vítězstvím v pěti setech nad Australanem Alexejem Popyrinem,[16] než jeho cestu soutěží ukončil desátý muž žebříčku Frances Tiafoe, který v duelu zahrál 23 es.[17][18] Ve druhém kole antukového Swiss Open Gstaad 2023 podlehl druhému nasazenému Srbovi Miomiru Kecmanovićovi. V gstaadské čtyřhře však s Wawrinkou triumfoval po finálovém vítězství nad nejvýše nasazeným párem, jenž tvořili Brazilec Marcelo Demoliner a Nizozemec Matwé Middelkoop. V předchozí kariéře spolu Švýcaři odehráli jedinou čtyřhru v kvalifikačním kole Davis Cupu 2023 proti Německu.[19]
Remove ads
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 2 (2–0)
Remove ads
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
Dvouhra (5 titulů)
Čtyřhra (2 tituly)
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorů: 1 (1–0)
Čtyřhra juniorů: 2 (1–1)
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads