Don DeLillo

Don DeLillo (* 20. listopadu 1936) je oceňovaný americký romanopisec, dramatik a esejista. Ve svých dílech pojednává o tak rozličných tématech jako je televize, jaderná válka, sport, složitosti jazyka, umění performance, studená válka, matematika, příchod digitálního věku a globální terorismus. Vyrůstal v italsko-americké komunitě newyorské čtvrti Bronx. Vystudoval katolickou Fordhamovu univerzitu, pak pracoval nějaký čas v reklamní agentuře Ogilvy & Mathers. V roce 1966 začal psát svůj první román s názvem Americana. Na začátku 80. let strávil tři roky cestováním po Blízkém východě a Indii. Žije v newyorském předměstí Bronxville.

Don DeLillo
Rodné jméno	Donald Richard DeLillo
Narození	20. listopadu 1936 Bronx
Pseudonym	Cleo Birdwell
Povolání	spisovatel
Národnost	americká
Alma mater	Fordham University
Témata	múzické umění
Literární hnutí	postmoderna
Významná díla	Podsvětí, Padající muž
Ocenění	Národní knižní cena (1985) Národní knižní cena za beletrii (1985) PEN/Faulkner Award for Fiction (1992) Americká knižní cena (1998) Cena Jeruzaléma (1999) … více na Wikidatech
Vlivy	Henry James Malcolm Lowry Vladimir Vladimirovič Nabokov William Faulkner James Graham Ballard
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V roce 2011 se jako jeden z hostů zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha.^[1]

Literární témata a kritika

Soudobými kritiky je Don DeLillo označován za jednu z hlavních postav literární postmoderny. Sám DeLillo se zmínil, že největší vliv na jeho tvorbu a vývoj má „abstraktní expresionismus, zahraniční filmy a jazz". Mnoho DeLillových knih (zejména Bílý šum) zesměšňuje akademický život a zkoumá témata nespoutaného konzumerismu, moderního intelektualismu, undergroundových konspirací, rozpadu a znovusjednocení rodiny a příslibu znovuzrození skrze násilí. V několika románech DeLillo zkoumá zvětšující se viditelnost a efektivitu teroristů jako společenských hráčů a s tím související odsunutí toho, co nazývá tradiční rolí umělců (zejména spisovatelů) v sociálním diskurzu (romány Player, Mao II, Padající muž). Dalším opakujícím se motivem v DeLillově díle je nasycení masmédií a jejich role ve formování simulakra, které slouží k vytržení události z kontextu a k jejímu pozměňování a k vyprázdnění jejího původního významu (Podsvětí, Bílý šum, Padající muž). Téma psychologie davu a kapitulace jednotlivců společné identitě rozebírá v několika románech (Podsvětí, Mao II a Padající muž).

Mnoho anglicky píšících autorů jako např. Bret Easton Ellis, Jonathan Franzen a David Foster Wallace označilo DeLilla jako svou inspiraci. Literární kritik Harold Bloom jej označuje za jednoho z hlavních amerických romanopisců své doby, společně s Thomasem Pynchonem, Philipem Rothem a Cormakem McCarthym, i když Bloom zpochybňuje klasifikaci DeLilla jako postmoderního spisovatele. Na dotaz zdali s tímto označením souhlasí, DeLillo odpověděl: „Nereaguji. Ale raději nejsem škatulkován. Jsem spisovatel, tečka. Americký spisovatel."

Dílo

Romány

• Americana (1971)
• End Zone (1972)
• Great Jones Street (1973)
• Ratner's Star (1976)
• Players (1977)
• Running Dog (1978), česky Prašivý pes, 2011
• Amazons (1980) (pod pseudonymem Cleo Birdwell)
• The Names (1982)
• White Noise (1985), česky Bílý šum, 1997
• Libra (1988)
• Mao II (1991)
• Underworld (1997), česky Podsvětí, 2002
• The Body Artist (2001)
• Cosmopolis (2003), česky Cosmopolis, 2012
• Falling Man (2007), česky Padající muž, 2008
• Point Omega (2010), česky Bod Omega, 2010
• The Silence (2020), česky Ticho, 2022

Divadelní hry

• The Day Room (1979)
• The Day Room (uvedena v roce 1986)
• Valparaiso (uvedena v roce 1999)
• Love-Lies-Bleeding (uvedena v roce 2006)
• The Word for Snow (uvedena v roce 2007)

Sbírka povídek

• The Angel Esmeralda (2011), česky Anděl Esmeralda, 2015