Drahelický mlýn

Drahelický mlýn (Mlýn Bašta) v Nymburce-Drahelicích v okrese Nymburk je vodní mlýn, který stojí na řece Labe.^[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je obytná budova mlýna a příslušný pozemek.^[2]

Drahelický mlýn
vodní mlýn
Základní informace
Sloh	klasicismus
Výstavba	před 1294
Přestavba	1783, 1885
Poloha
Adresa	Kostomlátecká č.p. 208, Drahelice, Nymburk, okres Nymburk, Česko Česko
Ulice	Kostomlátecká
Souřadnice	50°10′25,35″ s. š., 15°0′22,01″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	35398/2-1916 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Mlýn je poprvé zmíněn roku 1294 a jedná se tak o jeden z nejstarších mlýnů v Čechách. Roku 1679 jej zakoupili poručníci nezletilého hraběte Františka Antonína Šporka pro potřeby panství Lysá nad Labem; mlynářem zde byl Václav Vavřincův (Waczslaw Wawrzinczuw zbassty).^[1]

Během let byl přebudován na velký mlýn, ze kterého se dochovala pouze klasicistní budova obytného domu z roku 1783. V 19. století jej navštěvovali bratři Antonín a Václav Mánesovi, kteří sem jezdili ke své sestře Anně.^[1]

V roce 1906 je uváděn mlýn s pilou Jana Tachecího a roku 1923 označován jako Umělecký válcový mlýn na Baště majitelky Marie Tachecí.^[1]

Popis

Místnost v 1. patře

Patrový dům na obdélném půdorysu má sedmiosé průčelí a valbovou střechu krytou bobrovkami. V přízemí na východní straně je pásová rustika a pískovcové ostění dveří s nápisem: „ANNO 1783. S POMOCI BOŹI WYSTAWEN GEST DÚM TENTO / NAKLADEM ANTONINA WAWRY“. Patro je na fasádě odděleno římsou respektive a členěno pilastry. Ve východním průčelí je nad hlavním vchodem balkon na čtyřech krakorcích s kovovým zábradlím. Částečně původní okna mají plastické orámování. Interiéry jsou plochostropé. V patře ve východní části jsou nástěnné malby od Václava Mánesa z 30. až 40. let 19. století.^[2]

Voda tekla na vodní kolo od jezu. Roku 1906 měl mlýn 7 složení a 8 stolic válců a v provozu u něj byla pila. V roce 1930 zde byla turbína Girarad o průtoku 4,33 m³/s, spádu 1,7 metru a výkonu 59 k. Dále zde bylo 1 kolo na spodní vodu o průtoku 0,75 m³/s, spádu 1,7 metru a výkonu 4,92 k.^[1]