Drienovec

Drienovec (do roku 1948 Šomody, maďarsky Somodi^[3]) je obec v okrese Košice-okolí v Košickém kraji na Slovensku. Žije v něm přibližně 2 500^[2] obyvatel.

Drienovec
Kostel sv. Martina
vlajka
Poloha
Souřadnice	48°36′40″ s. š., 20°56′50″ v. d.
Nadmořská výška	188 m n. m.
Časové pásmo	+1 +2 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Košický
Okres	Košice-okolí
Tradiční region	Abov
Drienovec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	28,07 km²[1]
Počet obyvatel	2 486 (2024)[2]
Hustota zalidnění	88,6 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Štefan Bacsó
Vznik	1335
Oficiální web	www.obecdrienovec.eu
E-mail	[e-mail]
Adresa obecního úřadu	Obecný úrad Drienovec Drienovec 368 044 01 Drienovec
Telefonní předvolba	055
PSČ	044 01
Označení vozidel (do r. 2022)	KS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Název obce je odvozen z názvu lesní plodiny – dřínu (v maďarštině som), která se hojně vyskytuje v katastrálním území obce. Král Béla IV. (podle legendy) procházel po prohře v bitvě s Tatary (v roce 1241) se svým vojskem územím Drienovce. Válkou vysílené vojsko zde odpočívalo a občerstvilo se plody dřínu a pak pokračovalo v cestě domů. Obecní kronika proto uvádí rok 1241 jako rok první zmínky.

První zachovaná písemná zmínka pochází z roku 1255 při popisu hranic majetku jasovského kláštera. V období husitských válek (v roce 1446) obsadil Jan Jiskra z Brandýsa i Drienovec s okolím. Po vítězství Turků v bitvě u Moháče (v roce 1526) začalo postupně plenění velké části uherského území. Turecký paša Hasan v roce 1696 zničil vesnici Drienovec a mladé obyvatele odvedl do zajetí. Od roku 1626 se obec často zmiňuje jako zemědělská. Dne 1. května 1691 vesnice do značné míry vyhořela a obytných zůstalo jen jedenáct domů. Zničený kostel byl znovu vystavěn až v roce 1780. Datum této události si obyvatelé obce dodnes každoročně připomínají prvomájovou mší svatou. Začátkem 18. století zasáhla celý Abov morová epidemie a v roce 1710 na tuto nemoc umřela převážná část obyvatelstva. V roce 1777 darovala Marie Terezie celé území obce Rožňavskému biskupství.

V uherském geografickém lexikonu z roku 1851 je obec uvedena jako velká maďarská obec s 1 234 obyvateli. Statistika z roku 1910 vykazovala v Drienovci celkem 1 180 obyvatel, z toho bylo 1 166 Maďarů, třináct Slováků a jeden Němec. Do roku 1918 byla obec součástí Uherska. V letech 1938 až 1945 byla obec kvůli první vídeňské arbitráži součástí Maďarska. Statistika z roku 1991 zde vykazovala 58,85 procentní většinu obyvatel maďarské národnosti oproti 40,28% podílu Slováků. Tento poměr se v průběhu následujících let změnil a podle statistiky z roku 2001 v obci žilo celkem 1 752 obyvatel, z toho bylo 1 119 Slováků, 587 Maďarů, 31 Romů, dva Ukrajinci, dva Češi a jeden Polák (0,06 %).

Přírodní poměry

Ve správním území obce se nachází národní přírodní památka Drienovská jeskyně. Zasahuje do něj národní park Slovenský kras, na jehož území bývala přírodní rezervace Palanta.

Pamětihodnosti

• Klasicistní kaštel z roku 1780. V okolí objektu se nacházejí zbytky původního anglického parku.^[4] V roce 1999 kaštel odkoupil řád Mariánských sester.^[5]
• Římskokatolický kostel svatého Martina, jednolodní pozdně barokní stavba z let 1775–1780 se segmentově ukončeným presbytářem a věží tvořící součást její hmoty. Kostel byl upravován po roce 1945, protože byl během války silně poškozen.^[6]

Turismus

• V lokalitě Drienovská mokraď je ornitologický stacionář.^[7]
• Obec, resp. rekreační osada Drienovské kúpele, je východiskem pro turistické túry na Jasovskou planinu, národní přírodní rezervaci Palanta a Drienovskou jeskyni.^[8]