Druhá vláda Mirka Topolánka
devátá vláda České republiky From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Druhá vláda Mirka Topolánka byla 9. vláda samostatné České republiky; byla jmenována 9. ledna 2007, důvěru jí Sněmovna odhlasovala 19. ledna 2007, 24. března 2009 jí byla Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra a vládla tak v demisi až do jmenování vlády Jana Fischera 8. května 2009.
Vláda byla tvořena koalicí ODS (9 zástupců), KDU-ČSL (5 zástupců) a Strany zelených (4 zástupci). Celkem měla 18 členů, o 3 víc než první vláda Mirka Topolánka (v důsledku přidání dvou ministrů bez portfeje a místopředsedy bez konkrétního rezortu). Všichni ministři za ODS byli i v ní (Vondra jako ministr zahraničí, Gandalovič pro místní rozvoj), naopak z té kromě nestraníků odešel jen ministr financí Vlastimil Tlustý.
Remove ads
Legitimita vlády
Legitimita vlády od občanů České republiky (hlasy ve volbách a mandáty na počátku volebního období – pozdější změny nejsou zohledněny):
Remove ads
Seznam členů vlády
Související informace naleznete také v článku Seznam ministrů České republiky.
Remove ads
Poměr sil ve vládě
Počet ministrů
9 | |
5 | |
4 | |
Jmenování vlády, důvěra
Mirka Topolánka jmenoval prezident Václav Klaus premiérem podruhé 8. listopadu 2006. Ve čtvrtek 21. prosince napoprvé odmítl sestavenou vládu okamžitě jmenovat a odůvodnil to zejména navržením Karla Schwarzenberga na ministerstvo zahraničí, čímž vyvolal vlnu kritiky ohledně ústavnosti takového postupu a potvrdil roztržku mezi svým a Topolánkovým křídlem ve straně. Nakonec byla vláda po formálním podpisu koaliční smlouvy 28. prosince a menších změnách mezi ministry KDU-ČSL jmenována 9. ledna 2007
Důvěru vláda získala na mimořádné 9. schůzi Poslanecké sněmovny v pátek 19. ledna. Pro hlasovalo 100 poslanců. 97 proti, 2 nepřítomní, 1 se zdržel.[1] Odhlasování důvěry kromě poslanců koaličních stran po nejistých očekáváních nakonec umožnili poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka, kteří před hlasováním opustili sál. Poslanec ČSSD Petr Wolf, o němž v předchozích dnech média spekulovala, že rovněž vládu bude tolerovat,[6] při hlasování nepoužil přesně předepsanou formulaci (řekl „jsem proti návrhu“ místo „proti návrhu“)[7], a proto ho podle jednacího řádu předseda sněmovny Miloslav Vlček (z ČSSD) započítal, že se zdržel hlasování.[8]
Remove ads
Předsedání Radě Evropské unie

Související informace naleznete také v článku České předsednictví v Radě Evropské unie 2009.
Vláda se v čele s Mirkem Topolánkem, Alexandrem Vondrou a Karlem Schwarzenbergem ujala předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2009. Před Českou republikou předsedala REU Francie a po ní následovalo Švédsko.
Vyslovení nedůvěry
Dne 24. března 2009 (na 5. pokus) vyslovila Poslanecká sněmovna této vládě nedůvěru. Byla to první vláda v historii České republiky, která byla svržena hlasováním poslanecké sněmovny o nedůvěře.
Pro návrh na vyslovení nedůvěry bylo 101 poslanců, proti návrhu 96 poslanců.[2] Proti setrvání kabinetu hlasovali kromě poslanců ČSSD a KSČM také rebelující poslanci ODS Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel a bývalé poslankyně Strany zelených Věra Jakubková a Olga Zubová, nyní členky Demokratické strany zelených. Prezident Václav Klaus poté oznámil, že poté, co Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru, se bude vývoj událostí ubírat standardní ústavní cestou, tedy jmenováním nového předsedy vlády, který navrhne novou vládu.
Novou vládou byla 8. května 2009 jmenována vláda Jana Fischera, která vládu Mirka Topolánka nahradila; důvěru poslanecké sněmovny obdržela 7. června téhož roku.
Bývalý premiér Mirek Topolánek s odstupem času prohlásil, že hlasování o nedůvěře patří ke standardním postupům opozice a že zodpovědnost za tehdejší pád vlády nenesou opoziční poslanci ČSSD a KSČM, nýbrž koaliční poslanci Jakubková, Schwippel, Tlustý a Zubová.[9]
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads