Dvorec (Nepomuk)
část města Nepomuk v okrese Plzeň-jih From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Dvorec je severovýchodní část města Nepomuk v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Tvoří ji dvě historické osady: Dvorec a Železná Huť a dále mladší zástavba z 20. století, které vyrostla mezi nimi. Dvorec je také název katastrální území o rozloze 2,32 km².[3] K územnímu růstu obce přispěla zejména existence vlakového nádraží Nepomuk, zřízeného roku 1868 právě na dvoreckém katastru nedaleko knížecích železáren.
Dvorcem prochází silnice II/191 a železniční trať Plzeň – České Budějovice, na které je zřízena stanice Nepomuk. Odbočuje zde regionální dráha do Blatné.
Remove ads
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1552.[4]
Vesnice vznikla zřejmě v první polovině 16. století na místě zaniklého dvorce, snad cisterciácké grangie. Tomu by napovídalo i to, že v 17. století zde bylo jen šest selských gruntů. Nejpozději v 17. století byly na soutoku Úslavy a Myslívského potoka v provozu panské železárny, u nichž vznikla dělnická osada Železná Huť. Železárny prošly přestavbou ve druhé polovině 18. století a dalšími úpravami v první polovině 19. století. Jejich provoz byl ukončen v osmdesátých letech 19. století. Dále v jejich areálu fungovala olejna a mlýn. V osadě Železná Huť bylo v provozu několik, zejména kovozpracujících, dílen i velký zájezdní hostinec.
Další rozvoj vesnice souvisí se vznikem vlakového nádraží Nepomuk, zřízeného roku 1868 nedaleko knížecích železáren. U nádraží vyrostly dva hostince, dílny, sklady i obytné domy. V průběhu 20. století se zástavba rozšiřovala, až spojila obě osady, které tvořily ale vždy jednu politickou obec. Ta se jmenovala původně Dvorec, ve třicátých letech 20. století Železná Huť a po roce 1945 opět Dvorec.
Remove ads
Obyvatelstvo
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1850–1959 Dvorec byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Přeštice, ale v roce 1950 v okrese Blovice. Od roku 1960 je částí města Nepomuk v okrese Plzeň-jih.[7]
Pamětihodnosti
- Socha svaté Barbory
- Kaplička svaté Barbory
- Zelenohorská železárna a olejna v Huti s šichmistrovským domem
- Klasicistní Hostinec pod Štedrým
- Novorenesanční Vätrova vila
- Kaplička ve Dvorci
- Areál nádraží s bývalým zájezdním hostincem a výtopnou
- Drážní vodárna u řeky Úslavy
- Křížek u Křížku
Rodáci
- Karel Šlouf (1917–1980), zbrojíř a pilot 312. československé stíhací perutě RAF[8]
- Václav Šlouf (1911–1976), pilot 312. a 313. československé stíhací perutě RAF
Galerie
- Ulice Bratří Šloufů
- Kaplička svaté Barbory a domy v bývalé huti
- Šichmistrovský dům s mansardovou střechou
- Park na huťské návsi
- Novější zástavba
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads