Dyjsko-svratecký úval

Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.

Dyjsko-svratecký úval
Mapa umístění Dyjskosvrateckého úvalu
Nejvyšší bod	355 m n. m. (Výhon)
Rozloha	1 453 km²
Střední výška	210 m n. m.
Nadřazená jednotka	Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední jednotky	Drahanská vrchovina, Vyškovská brána, Litenčická pahorkatina, Ždánický les, Dolnomoravský úval, Mikulovská vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Boskovická brázda, Bobravská vrchovina
Podřazené jednotky	Jaroslavická pahorkatina, Drnholecká pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva, Dunajovické vrchy, Rajhradská pahorkatina, Pracká pahorkatina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49° s. š., 16°30′ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIIIA-1
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Úval tvoří sníženina s plochým profilem vyplněná třetihorními a čtvrtohorními usazeninami, nivy a terasy řek Dyje, Jevišovky, Jihlavy a Svratky se sprašemi. Nejvyšší a výrazný vrchol tvoří Výhon (355 m n. m.),^[1] nejnižší bod (kolem 170 m n. m.) je v oblasti Novomlýnských jezer.

Úval vyplňuje jihovýchod okresu Znojmo, severozápadní okraj okresu Břeclav a jižní část okresu Brno-venkov, na jeho okraji se nacházejí i města Znojmo a Brno. Na severozápadě je ohraničen Jevišovickou pahorkatinou a Bobravskou vrchovinou, na severu Drahanskou vrchovinou, zatímco na jihovýchodě je Ždánickým lesem a Mikulovskou vrchovinou oddělen od Dolnomoravského úvalu. Na severovýchodě je Vyškovskou bránou propojen s Hornomoravským úvalem. V jižní části přesahuje do Rakouska.

Krajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti Česka. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění kriticky ohroženého dropa velkého v Česku, v současnosti už hnízdění není prokázáno.

Do roku 1945, tedy konce druhé světové války, byla většina úvalu (zhruba západně od Svratky) obydlena převážně Němci, v okolí Novosedel také Chorvaty. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií, pouze na severu sem zasahuje jižní předměstí Brna.