Jevišovická pahorkatina
geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Jevišovická pahorkatina je geomorfologický celek Českomoravské vrchoviny. Nejvyššího bodu dosahuje v Zadní hoře (633,5 m n. m.), další nejvyšší a nejprominentnější hory a kopce se nacházejí v Seznamu vrcholů v Jevišovické pahorkatině. Celková plocha činí 2007,71 km², střední výška pak 414,3 m n. m., střední sklon 3°. Skládá se z krystalických břidlic a žul. Člení ji údolí Dyje a jejích přítoků, zejm. Jihlavy, Rokytné, Oslavy a Jevišovky.
Remove ads
Geologie
Povrch pahorkatiny charakterizují zbytky tropických zvětralin z druhohor a třetihor, v plochých kotlinách pak zbytky neogenních usazenin.
Geomorfologické členění
Podcelky a okrsky[1]
- Jemnická kotlina
- Bítovská pahorkatina
- Dešovská pahorkatina
- Vranovská pahorkatina
- Uherčická pahorkatina
- Jaroměřická kotlina
- Znojemská pahorkatina
- Náměšťská sníženina
- Hartvíkovická vrchovina
- Mohelenská vrchovina
- Hrotovická pahorkatina
- Výrovická pahorkatina
- Únavovská sníženina
- Znojemská kotlina
- Šatovská pahorkatina
- Citonická plošina
- Pavlická pahorkatina
- Bojanovická pahorkatina
- Myslibořický hřbet
- Tavíkovická pahorkatina
Geomorfologické členění celé Českomoravské vrchoviny uvádí následující tabulka:
Remove ads
Reference
Literatura
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads