Eberhard Harzer

Eberhard Josef Harzer (21. května 1887 Háje^[1] u Horní Blatné – 2. listopadu 1949 klášter Raitenhaslach, Bavorsko) byl v letech 1943–1949 (fakticky pouze do roku 1945) v pořadí 47. opatem cisterciáckého kláštera v Oseku u Duchcova.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jeho Milost Eberhard Josef Harzer, O.Cist.
Cisterciácký řád 47. opat cisterciáckého kláštera v Oseku
Církev	římskokatolická
Předchůdce	Theobald Scharnagl
Nástupce	Bernhard Thebes
Znak
Zasvěcený život
Institut	cisterciáci
Postulát	1908
Svěcení
Kněžské svěcení	1913
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	Opat oseckého kláštera (1943–1949)
Osobní údaje
Datum narození	21. května 1887
Místo narození	Háje (u Horní Blatné), Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	2. listopadu 1949 (ve věku 62 let)
Místo úmrtí	klášter Raitenhaslach, Bavorsko, Německo Německo
Povolání	římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Cisterciácký klášter v Oseku

Narodil se v Hájích u Horní Blatné a v roce 1908 vstoupil v Oseku do cisterciáckého řádu. Po kněžském svěcení, které mu bylo uděleno v roce 1913, působil jako farář v Mariánských Radčicích a poté jako profesor na gymnáziu v Mostě. Po smrti oseckého opata Scharngla byl komunitou zvolen na jeho místo, a 26. července 1943 přijal opatskou benedikci.

V roce 1945 byl opat internován v internačním táboře v Libkovicích, správu kláštera předal českému cisterciákovi, P. Zikmundu Janu Kapicovi, kterého jmenoval převorem. V roce 1946 byl dokonce uvězněn za údajný pokus o zcizení zlatých předmětů.^[2]

V říjnu 1945 byla německá část oseckého konventu odsunuta do Německa, čeští cisterciáci zůstali na farách, a areál oseckého kláštera byl předán salesiánům. Opat Harzer obdržel v říjnu 1946 povolení vycestovat z republiky. Usadil se v klášteře Raitenhaslach u bavorského Pasova. Jeho pokus shromáždit v tomto klášteře německé osecké cisterciáky však ztroskotal. V Raitenhaslachu strávil opat Harzer celý zbytek života. Zemřel zde v roce 1949.

Němečtí cisterciáci z Oseka se po čase usadili v Langwadenu, odkud po desetiletích vzešel další osecký opat, Jindřich Bernhard Thebes, který po roce 1990 vrátil do Oseka život mnišské komunity.