Edithcolea grandis

Edithcolea grandis je sukulentní rostlina původem z Afriky, jediný druh monotypického rodu Edithcolea. Ten patří do tribu Stapeliinae v podčeledi Asclepiadoideae v čeledi toješťovité (Apocynaceae). Rostlina je pojmenována po Edith Coleové (1859–1940), britské botaničce.^[1]

Výhonky s trny a květem

Pohled do středu květu

Edithcolea grandis
Kvetoucí Edithcolea grandis
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hořcotvaré (Gentianales)
Čeleď	toješťovité (Apocynaceae)
Rod	Edithcolea
Binomické jméno
Edithcolea grandis N.E.Br., 1895
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edithcolea grandis je trvalka, sukulent mající poléhavé, vzestupné, silně rozvětvené výhonky. Dosahují výšky až asi 10 cm a průměr 1 na 1,5 cm. Jsou zaobleny v průřezu se čtyřmi až pěti žebry. Žebra jsou někdy šroubovitá. Povrch je holý a hnědo-olivový, na něm jsou kónické bradavice nesoucí tvrdé a ostré trny.

Rostlina obvykle nese jediný květ, které vyrůstá na stopce na horních částech výhonku. Květ je plochý, oboupohlavný a v průměru mívá 8 až 12.5 cm.

Plody jsou měchýřky. Oválná, světle hnědá, asi 6 × 4 mm velká  semena nesou chomáček chmýří o průměru 25 až 30 mm.

Edithcolea grandis se vyskytuje v Etiopii, Somálsku, Keni, Ugandě, Tanzanii a na ostrově Sokotra. Jako první rostlinu popsal v roce 1895 Nicholas Edward Brown.^[2]