Eduard Bernstein

Eduard Bernstein (6. ledna 1850, Schöneberg – 18. prosince 1932, Berlín) byl politik a teoretik německé SPD.^[1]

Eduard Bernstein
Narození	6. ledna 1850 Friedrichstadt
Úmrtí	18. prosince 1932 (ve věku 82 let) Berlín
Místo pohřbení	I. Städtischer Friedhof Eisackstraße
Národnost	Židé
Povolání	filozof, spisovatel, ekonom, redaktor, historik a ekonomický historik
Ocenění	Harvard Centennial Medal
Politické strany	Social Democratic Workers' Party of Germany (1872–1875) Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa (1917–1919) Sociálnědemokratická strana Německa
Nábož. vyznání	reformní judaismus
Rodiče	Jakob Itzig Bernstein
Příbuzní	A. Bernstein (strýc)
Funkce	člen parlamentu Německého císařství (1901–1907) člen parlamentu Německého císařství (1912–1918) člen Říšského sněmu Výmarské republiky (1920–1928)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Bernstein

Biografie

Narodil se v Berlíně, do politického života vstoupil roku 1872. V době Bismarckovy vlády působil jako socialistický novinář v exilu v Curychu a Londýně, kde se stýkal s Engelsem. Podílel se na přípravě Erfurtského programu SPD (1891), zejména jeho druhé části s praktickými politickými požadavky.

V roce 1896 začal publikovat články Probleme des Sozialismus, v nichž dokázal, že Marxovy ekonomické předpovědi se nenaplnily. Požadoval proto revidovat základní postulát socialismu, proletářskou revoluci, a nahradit ji reformismem. Bernsteinovy texty vyvolaly obrovskou polemiku. Jeho názory odmítla Rosa Luxemburgová v pamfletu Reforma nebo revoluce (1900) i Lenin v knize Co dělat? (1902). Roku 1897 se oženil s Reginou Zadek.^[2]

Bernstein v SPD zastával umírněnou, takzvaně revizionistickou pozici, podle níž je místo Marxem požadované revoluce třeba pracovat ve prospěch postupných reforem. Jeho ideoví oponenti, k nimž patřili například August Bebel, Karl Kautsky a Wilhelm Liebknecht, v roce 1903 dosáhli odmítnutí jeho pozice na drážďanském sjezdu SPD.

Během první světové války zastával pacifistické postoje, byl také jedním z mála německých politiků, kteří protestovali proti turecké genocidě Arménů. Zemřel roku 1932 v Berlíně.

Dílo

• Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie (Die Voraussetzungen des Sozialismus und die Aufgaben der Sozialdemokratie (1899)), dostupné on-line zde Archivováno 19. 11. 2007 na Wayback Machine.
• Probleme des Sozialismus (na pokračování v časopise Die Neue Zeit) (1896 ff.)
• Die Geschichte der Berliner Arbeiterbewegung. Díl 1: Vom Jahre 1848 bis zum Erlaß des Sozialistengesetztes (Berlin 1907) – Díl 2: Die Geschichte des Sozialistengesetzes in Berlin (Berlin 1907)
• Die Arbeiterbewegung (1910)
• Die Berliner Arbeiterbewegung von 1890 bis 1905 (1924)
• Sozialdemokratische Lehrjahre (Berlin 1928) ISBN 3-320-01583-4
• Der Streik (1920)
• Was ist Sozialismus? (1922)
• Der Sozialismus einst und jetzt (1922)
• Die Deutsche Revolution von 1918/19