Eduard Wenisch

Eduard Wenisch (29. ledna 1852 Podbořanský Rohozec^[1] – 16. února 1929 Teplice) byl sudetoněmecký učitel, redaktor a spisovatel. Předsedal několika krušnohorským spolkům, sbíral pověsti z Jáchymovska, angažoval se při výstavbě rozhledny na Klínovci a meteorologické stanice na Milešovce. Současníci ho považovali za jednoho z nejvýznamnějších německých pedagogů v Čechách a oceňovali jeho přínos k vlastivědnému bádání.

Eduard Wenisch
Narození	29. ledna 1852 Podbořanský Rohozec Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	16. února 1929 (ve věku 77 let) Teplice Československo Československo
Povolání	učitel, redaktor a spisovatel
Témata	vlastivěda
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se 29. ledna 1852 v Podbořanském Rohozci. Od roku 1872 byl zaměstnán ve školství;^[2] v 80. letech působil vyučoval na měšťanské škole v Jáchymově,^[3] roku 1886 se stal školním inspektorem pro Teplice a Duchcov a o rok později ředitelem dívčí národní a měšťanské školy v Teplicích. Později v tomto městě řadu let působil jako okresní školní inspektor.^[2]

Aktivně se účastnil veřejného života. Spoluzakládal Erzgebirgsverein Joachimsthal (Krušnohorský spolek Jáchymov) a v letech 1880-86 byl jeho prvním předsedou. V letech 1888-1921 předsedal teplickému horskému spolku (Teplitzer Gebirgsverein) a 1903-1921 také sdružení horských spolků severozápadních Čech (Nordwestbömisches Gebirgsvereinsverband), které jej nakonec jmenovalo čestným předsedou. Na základě jeho iniciativy byla založena meteorologická stanice na Milešovce (Donnersbergswarte) a rozhledna na Klínovci (Keilberganlage).^[2] Řadu let byl také šéfredaktorem časopisu Erzgebirgs-Zeitung (od r. 1883)^[4] a přispíval do deníku Bohemia.^[2]

Byl oceňován za zásluhy o rozvoj regionálního školství a za vlastivědnou práci při rozšiřování znalostí o Krušných horách a jejich krásách. Současníci ho pokládali za jednoho z nejvýznamnějších česko-německých pedagogů.^[2]

Zemřel 16. února 1929 v Teplicích.^[2]

Dílo

Samostatně vydal následující publikace:^[5]

• Dichterbuch zur Pflege der österreichischen Vaterlandsliebe (cca 1877-1880), sbírka prorakouských vlasteneckých básní
• Sagen aus dem Joachimsthaler Bezirke (1882), sbírka 42 lidových pověstí z Jáchymovska. Většinu jich vypráví sám, některé pocházejí od jiných autorů (Bedřich Bernau, Karl Viktor von Hansgirg).^[6]
• Festschrift zur Einweihung des Kaiser Franz Josefs-Aussichtsthurmes auf dem Keilberge am 3. August 1884 (1884), spis ke slavnostnímu otevření rozhledny na Klínovci