Eduardo Frei Ruiz-Tagle

Eduardo Alfredo Juan Bernardo Frei Ruiz–Tagle (* 24. června 1942 Santiago de Chile) je chilský politik. V letech 1994 až 2000 byl prezidentem Chile. Znovu kandidoval na prezidenta v roce 2009, ale byl těsně poražen. Jeho otcem byl Eduardo Frei Montalva, prezident Chile v letech 1964 až 1970. Byl představitelem středolevicové Křesťanskodemokratické strany, do níž vstoupil již roku 1958.

Eduardo Frei Ruiz-Tagle
Eduardo Frei Ruiz-Tagle (10. listopadu 2009)
Narození	24. června 1942 (83 let) Santiago de Chile
Alma mater	Chilská univerzita Instituto de Humanidades Luis Campino
Povolání	stavební inženýr a politik
Ocenění	řetěz Řádu Isabely Katolické (1995) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1997) Lagun Onari (1998) Řád Sikatunův Velký řád Mugunghwa … více na Wikidatech
Politická strana	Křesťanskodemokratická strana Chile
Choť	Marta Larraechea
Rodiče	Eduardo Frei Montalva a María Ruiz-Tagle
Rod	Frei family
Příbuzní	Carmen Frei (sestra)
Funkce	chilský senátor (1990–1994) prezident Chile (1994–2000) chilský senátor (2000–2006) doživotní senátor (2000–2006) president of the Senate of Chile (2006–2008) … více na Wikidatech
Podpis
Znak
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vystudoval stavební inženýrství na Chilské univerzitě. Absolvoval v roce 1966.^[1] Byl odborníkem na hydrauliku. Poté si krátce doplňoval vzdělání v oblasti obchodu v Itálii. V letech 1969 až 1988 byl jedním ze společníků Sigdo Koppers, největší strojírenské společnosti v Chile. Do politiky vstoupil v roce 1988, když založil protipinochetovský Výbor pro podporu svobodných voleb (Comité Pro Elecciones Libres).^[2] V roce 1989 byl zvolen senátorem za Santiago, získal nejvyšší počet hlasů v celé zemi.

Prezidentské volby v roce 1993 vyhrál se ziskem 58 % odevzdaných hlasů. Jeho prezidentství se vyznačovalo konsolidací chilského přechodu k demokracii, i když obvinění a zatčení Augusta Pinocheta v posledním roce jeho vlády vyvolalo značné napětí. Ekonomicky byla jeho vláda úspěšná, šlo o období rychlého hospodářského růstu, jen dočasně zpomaleného asijskou finanční krizí v roce 1997. Zlepšil se stav zdravotnictví a snížila se míra chudoby. V zahraniční politice měl obzvláště dobré vztahy se svým argentinským protějškem Carlosem Menemem, díky čemuž byl vyřešen i územní spor mezi oběma zeměmi o jezero Lago del Desierto.

Po skončení svého prezidentského mandátu se ujal křesla doživotního senátora. Tento post byl ústavní reformou roku 2006 zrušen, ale Frei senátorské křeslo znovu získal ve volbách a byl senátorem až do roku 2014. V letech 2006 až 2008 zastával funkci předsedy horní komory. Jeho dědeček Eduardo Frei Schlinz emigroval do Chile ze Švýcarska, díky čemuž Frei získal v únoru 2009 švýcarské občanství. Ve stejném roce znovu usiloval o prezidentský post, získal ve finálovém souboji 48,12 % a neuspěl. Byl poražen pravicovým kandidátem Sebastiánem Piňerou.^[3] Ve 20. letech 21. století (při ústavních referendech v letech 2022 a 2023) se Frei posunul politicky doprava.