Edward Hopper

americký malíř From Wikipedia, the free encyclopedia

Edward Hopper
Remove ads

Edward Hopper (22. července 1882 Nyack, stát New York15. května 1967 New York) byl americký malíř, grafik a ilustrátor. Patří k hlavním představitelům realistického směru v americkém malířství. Jeho dílo ztělesňuje svým důrazem na osamocenost, melancholii a izolovanost člověka specifický směr v americkém umění 20. století. Uznání a respekt, který se projevil mnoha oceněními, získalo jeho dílo od poloviny 30. let.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Život

Thumb
Hooperův rodný dům v Nyacku (muzeum)

Hopper se narodil v baptistické, dobře situované rodině v malém přístavu Nyack 50 km severně od New Yorku. Už v dětství projevoval výtvarné nadání, vytvořil mnoho kreseb a skic uhlem a tužkou, později pracoval perem a inkoustem, akvarelem a olejem. Kreslil postavy ze svého okolí, motivy z přírody a zároveň tvořil politické karikatury. Rodiče jeho umělecké zájmy podporovali, po otci zdědil lásku k francouzské a ruské kultuře, stal se vášnivým čtenářem. Byl také velkým filmovým fanouškem.

Po absolvování střední školy ve svém rodišti odešel roku 1899 do New Yorku, kde se zapsal na Correspondence School of Illustrating, aby se připravil na dráhu komerčního ilustrátora.[1] Rok nato přešel na New York School of Art, kde zůstal až do roku 1906. Pod vedením Roberta Henriho a Kennetha Hayese Millera tam studoval malbu a užitou grafiku.[2]

Thumb
Edward Hopper v Paříži roku 1907

Od roku 1905 krátce pracoval v reklamní agentuře, kde vytvářel návrhy obálek pro různé časopisy. Na konci roku 1906 odjel s finanční podporou svých rodičů poprvé do Evropy, kterou do konce roku 1910 navštívil celkem třikrát. Pobýval v Anglii (studium Turnera), Nizozemsku (v Amsterdamu a Haarlemu studium Jana Vermeera a Rembrandta), Berlíně a Bruselu, ale nejvíce času strávil v Paříži. Seznamoval se zde s tvorbou impresionistů a v Louvru studoval staré mistry. V Paříži také maloval městské scenérie ovlivněné impresionistickým uměním.[3]

Po skončení školy si na živobytí vydělával jako ilustrátor, protože o jeho obrazy nebyl zájem. Trvalo dlouho, než se Hopper prosadil. Prvně vystavoval společně s dalšími žáky Roberta Henriho v roce 1908 v klubu Harmonie v New Yorku a jeden jeho obraz, Sailing (Plachtění), byl přijat na legendární výstavu Armory Show (1913), která americkému publiku představila tvorbu evropských modernistů a soudobých domácích malířů. Byl to první obraz, který prodal. Dalších deset let jeho kariéra malíře stagnovala. Navrhoval i filmové plakáty. V roce 1918 získal cenu US Shipping Board Prize za svůj válečný plakát Smash the Hun. Protože o jeho další olejomalby nebyl zájem, začal se od roku 1915 věnovat technice leptu. První samostatnou výstavu, na které představil malby z pařížských pobytů, měl až v roce 1920 ve Whitney Museum of American Art v New Yorku. Do roku 1923 vytvořil touto grafickou technikou většinu ze svých přibližně 70 děl, mnoho z nich s městskými scénami Paříže i New Yorku.

V roce 1908 se Hopper definitivně usadil v New Yorku. Apartmá na adrese 3 Washington Square North ve čtvrti Greenwich Village na dolním Manhattanu, kam se nastěhoval v roce 1913 a kde měl zároveň ateliér, bylo jeho domovem až do smrti. Trvalé bydliště Hopper sice neměnil, ale rád cestoval. Letní malířské pobyty v letech 1912 a 1923 strávil v přímořském městě Gloucester ve státě Massachusetts, zajížděl malovat i do jiného přímořského města jménem Ogunquit ve státě Maine. Roku 1916 prožil léto na ostrově Monhegan (stát Maine), oblíbeném místě amerických malířů.

V roce 1924 si Hopper vzal Josephine Verstille Nivisonovou (1883–1968), rovněž malířku, kterou poznal už na New York School of Art. Sehrála významnou roli v řízení jeho kariéry na úkor své vlastní a sdílela s ním samotářský životní styl. Působila jako modelka pro mnoho jeho děl a na její podnět se začal více věnovat akvarelové malbě. Zařídila jeho účast na mezinárodní skupinové výstavě v Brooklynském muzeu umění pořádané v roce 1923, na kterou bylo přijato šest Hopperových akvarelů z pobytu v Gloucesteru. Výstava znamenala průlom v Hopperově kariéře malíře. Muzeum koupilo obraz Mansardová střecha za 100 dolarů. Byl to po deseti letech druhý obraz, který Hopper dokázal prodat. V témže roce se také konala jeho první komerční samostatná výstava v galerii Franka Rehna, který zůstal jeho galeristou až do konce života. Všechny vystavené akvarely byly prodány a Hopper se ve čtyřiceti letech rozhodl opustit kariéru komerčního grafika a ilustrátora.

Thumb
Byt s atelierem na Washington Square 3 v New Yorku

Během Velké hospodářské krize se stal ve Spojených státech známým a uznávaným malířem. Jeho postavení prudce vzrostlo v roce 1931, kdy velká muzea, včetně Muzea amerického umění Whitneyové a Metropolitního muzea umění, zaplatila za jeho díla tisíce dolarů. V tomto roce prodal 30 obrazů, včetně 13 akvarelů. Následující rok se zúčastnil první výroční výstavy muzea Whitneyové a po zbytek svého života na každé z nich vystavoval. V roce 1933 uspořádalo Muzeum moderního umění Hopperovi jeho první rozsáhlou retrospektivu. Navzdory uznání kritiky zůstal Hopper uzavřený a introspektivní, věnovaný zkoumání jemných detailů lidské zkušenosti a americké krajiny. Jeho zobrazení amerického života s důrazem na izolaci a kontemplaci zůstává určujícím aspektem jeho přitažlivosti a významu v dějinách amerického umění.

Přes tyto komerční úspěchy manželé Hopperovi žili skromně v New Yorku a léta trávili od roku 1930 na Cape Cod, což ovlivnilo velkou část Hopperovy pozdější tvorby. Hopper zde nalezl ideální místo pro pravidelné letní pobyty a motivy pro své obrazy. Proto si zde o čtyři roky později nechal postavit v South Truro vlastní ateliérový dům a jezdíval sem každoročně.[4] Zájem o cestování autem měli společný: roku 1933 projeli Kanadu a stát Maine, o rok později státy Colorado, Utah, Nevadu, Kalifornii, Oregon a Wyoming. V roce 1940 znovu navštívili západní pobřeží. Hopperovi si zamilovali také Mexiko, které v letech 1943–1955 navštívili celkem pětkrát.

Od začátku padesátých let intenzita jeho práce poklesla, přesto však vytvořil několik dalších významných děl, včetně First Row Orchestra (1951), Morning Sun a Hotel by a Railroad (obě z roku 1952) a Intermission (1963). Poslední obraz, Two Comedians (Dva komedianti), který namaloval v roce 1965, představuje malíře a jeho ženu jako herce, jak se loučí s publikem.

Od roku 1964 se Hopperův zdravotní stav horšil. Po několikatýdenním pobytu v nemocnici zemřel ve svém newyorském bytě 15. května 1967. Byl pohřben na hřbitově Oak Hill v jeho rodišti Nyacku.

Když zemřel, darovala jeho žena všechna zbylá malířova díla Muzeu amerického umění Whitneyové v New Yorku, které tak má největší kolekci Hopperových obrazů. Zemřela 6. března 1968, deset měsíců po smrti svého manžela. Pár zůstal bezdětný.

Remove ads

Umění

Thumb
Noční ptáci, 1942, The Art Institute of Chicago

Hopper zůstal po celý život pod vlivem dojmů z několika svých návštěv v Evropě, zejména v Paříži. Ačkoliv zde pobýval v době, kdy vznikaly a rozvíjely se avantgardní umělecké směry (kubismus, futurismus, abstraktní malířství), zůstal jimi nedotčen. Naopak později se vymezil jak proti abstraktnímu malířství, tak vůči abstraktnímu expresionismu. Hopperova estetika zůstala zakotvena v tradici evropského realismu. Ačkoliv měl v roce 1913 možnost vystavit obraz na slavné Armory Show, zůstalo jeho dílo dlouho nepovšimnuto.

Námětem Hopperových obrazů jsou americké reálie: opuštěné, osamělé domy, noční scenérie New Yorku, majáky, venkovská místa, předměstské ulice.[5] Milníkem ve vývoji amerického malířství se stal obraz House by the Railroad (Dům u kolejí), který Hopper vytvořil v roce 1925. Dílo zároveň vyznačuje přechod k malířovu zralému stylu. Důraz na pravoúhlé kompoziční prvky a ostrou hru světel a stínů má obraz společný s Hopperovou starší tvorbou. Nová je ale nálada obrazu, vyjadřující atmosféru osamělosti a opuštěnosti. V prázdné, tajemné budově nalezl Alfred Hitchcock inspiraci pro svůj slavný film Psycho.[6] Styl, započatý Domem u kolejí, pak Hopper vylepšoval a cizeloval po zbytek svého života. Náměty získával v New Yorku nebo Nové Anglii, a to jak venkovské, tak městské scény. Ulice na jeho obrazech jsou prázdné, odlidštěné, divadla a kina poloprázdná, za hotelovými okny nejsou známky života. Majáky a benzinové stanice vytvářejí pomyslnou hranici mezi přírodou a civilizací. V zobrazení osamělých, do sebe pohroužených žen měl Hopper vzor ve Vermeerovi. Někdy je ve strohém interiéru znázorněno více osob; ty jsou si však vzájemně odcizené a způsob jejich komunikace není zřejmý. To je případ i Hopperova nejznámějšího obrazu Nighthawks z roku 1942, do češtiny překládaného různě: jako Noční ptáci, Noční tuláci nebo Náměsíční. Výjev ukazuje interiér kavárny s celonočním provozem. Tři nahodilí hosté a barman jsou od okolního světa, který nejeví známky života, odděleni skleněnou výlohou. Atmosféra obrazu je plná neklidu a tajemství.

Hopperovo dílo vykazuje rysy soudobé umělecké fotografie a tvoří předzvěst pop-artu.[7]

Remove ads

Výstavy

Výběr výstav:[8]

Skupinové

  • 1908 Harmonie Club, New York (Henryho žáci)
  • 1912 Mac Dowell Club, New York (olejomalby z Paříže)
  • 1913 Armory Show, New York (obraz Sailing)
  • 1915 Mac Dowell Club, New York
  • 1917 Grand Central Palace, New York (First Annual Exhibition, pořádaná Společností nezávislých umělců)
  • 1929 Museum of Modern Art, New York (výstava Devatenáct žijících amerických malířů)
  • 1952 Biennale, Benátky
  • 1967 Biennale, São Paulo

Samostatné

  • 1920 Whitney Museum of American Art, New York (oleje vytvořené v Paříži)
  • 1922 Whitney Museum of American Art, New York (karikatury)
  • 1924 Frank K. M. Rehn Gallery, New York (nejnovější akvarely)
  • 1926 St. Botolph Club, Boston (lepty a akvarely)
  • 1927 Frank K. M. Rehn Gallery, New York (olejomalby, grafika a akvarely)
  • 1928 Morgan Memorial, Hartford (akvarely)
  • 1929 Frank K. M. Rehn Gallery, New York
  • 1933 Museum of Modern Art, New York (první retrospektiva, pokračovala v Arts Club v Chicagu)
  • 1950 Whitney Museum of American Art, New York (putovní retrospektiva, pokračovala v Museum of Fine Arts, Boston a Detroit Institute of Arts)
  • 1959 Currier Gallery of Arts, Hartford (putovní, pokračovala v Rhode Island School of Design, Providence a Wadsworth Atheneum, Hartford
  • 1962 Philadelphia Museum of Art (retrospektiva grafického díla, pokračovala ve Worcester Art Museum)
  • 1963 Arizona Art Gallery (retrospektiva)
  • 1964 Whitney Museum of American Art, New York (do té doby nejkomplexnější retrospektiva, pokračovala v Chicagu, Detroitu a Saint Louis)
  • 1980 Whitney Museum of American Art, New York (retrospektiva)

Ocenění a členství v institucích (výběr)

  • 1945 člen National Institute of Arts and Letters
  • 1950 čestný doktorát Art Institute of Chicago
  • 1955 člen American Academy of Art and Letters
  • 1956 člen nadace Huntington Hartford
  • 1957 cena od New York Board of Trade Salute to the Arts
  • 1960 výroční cena Art in America
  • 1963 cena od St. Botolph Club, Boston
  • 1964 cena M. V. Kohnstamma za malbu od Art Institute of Chicago
  • 1965 čestný doktorát Philadelphia College of Art
  • 1966 medaile Edwarda McDowella
Remove ads

Galerie

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads