Edward Snowden
americký IT specialista, disident a whistleblower From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Edward Joseph Snowden (* 21. června 1983) je americký whistleblower, bývalý zaměstnanec CIA a sub-kontraktor pracující pro Dell na zakázce pro americkou Národní bezpečnostní agenturu (NSA),[1] který do tisku vynesl informace o masivním a do té chvíle před veřejností utajovaném celosvětovém sledování telefonů a elektronické komunikace ze strany bezpečnostních služeb USA.[2] Za tento čin mu v USA hrozí pronásledování a exemplární tresty. V srpnu 2013 obdržel v Rusku status uprchlíka a čerpal dočasný roční azyl, který byl následně prodloužen na tříletý. Snowden hledal trvalý azyl v 21 zemích.[3] V říjnu 2020 dostal povolení k pobytu v Rusku na neomezeně dlouhou dobu.[4] V září 2022 mu prezident Vladimir Putin udělil ruské občanství.[5] Jeho příběh je zachycen v autentickém dokumentu Citizenfour (2014)[6] a ve filmu Snowden (2016).[7] V roce 2019 vydal autobiografii pod názvem Nesmazatelné záznamy.
Remove ads
Život
V roce 2003 vstoupil do americké armády, kde trénoval se speciálními jednotkami.[8] Byl propuštěn poté, co si zlomil obě nohy. Jeho prvním úkolem v práci pro NSA bylo zajištění ochrany tajných zařízení agentury v Marylandu, kam se přestěhoval. Poté pracoval v CIA jako IT specialista a přes nedostatek formálních kvalifikací se díky svým schopnostem vyšplhal po žebříčku organizace. Do roku 2007 získal post s diplomatickou ochranou v Ženevě. Zde podle svých slov pro deník The Guardian viděl, jak funguje americká vláda a jaký má dopad na svět. Rovněž si zde podle svých slov uvědomil, že je součástí mašinérie, která způsobuje více zlého než dobrého.[8] Uvažoval vyjít na veřejnost se svým odhalením dříve, ale počkal, aby se přesvědčil, zda se politika USA změní po zvolení Baracka Obamy.
Vyzrazení informací
Snowden se v červnu 2013 v Hongkongu sešel s novinářem Glennem Greenwaldem píšícím pro americké vydání The Guardian a předal mu informace o různých tajných programech včetně programů PRISM, Tempora a XKeyscore[9]. Následně byl Snowden obviněn americkými úřady z krádeže vládního majetku, neoprávněného předávání informací o národní bezpečnosti a vědomého vyzrazení tajných informací neoprávněné osobě.[10]
Následky
Při cestě z Hongkongu do Ekvádoru Snowden 23. června uvázl v tranzitním prostoru moskevského mezinárodního letiště poté, co USA zrušily platnost jeho pasu.[11] Počátkem července 2013 mu nabídly azyl Venezuela, Nikaragua a Bolívie.[12] Kvůli podezření z toho, že přepravuje Snowdena, byl 2. července 2013 letoun bolivijského prezidenta Eva Moralese donucen neplánovaně přistát ve Vídni, neboť mu Francie, Španělsko, Portugalsko a Itálie zrušily povolení k přeletu svého území.[13] Událost vyvolala pobouření v řadě jihoamerických států, v reakci na ni se sešla i Unie jihoamerických národů.[14] Na letišti Snowden setrval celkem 5 týdnů, až do 1. srpna, kdy mu byl ruskými úřady udělen azyl.[15]
V pondělí 7. 4. 2015 postavili příznivci Snowdena v newyorském parku Fort Greene Snowdenovu sochu, která ale byla po několika hodinách městem odstraněna.[16][17] Práce na bustě trvala asi půl roku a podle autorů je stále k dispozici forma, takže kdykoliv může být odlita nová socha, a také může být vyrobeno velké množství menších bust technologií 3D tisku.[18]
Remove ads
Memoár
V roce 2019 vydal knižní autobiografii Nesmazatelné záznamy (originál Permanent Record), v níž popisuje svůj osud a vysvětluje, proč se rozhodl zveřejnit tajná data, ačkoli se tím vystavil riziku ztráty osobní svobody.[19]
Bibliografie
Česky
- Nesmazatelné záznamy (2020) ISBN 978-80-7633-216-4. Překlad Jan MRLÍK. 367 stran. Alpress, s.r.o.
Anglicky
- Permanent Record (2019) ISBN 978-1-250-23723-1. Metropolitan Books
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads