Ekonomika Nauru

Ekonomika Nauru, třetího nejmenšího státu na světě, byla v minulosti primárně zaměřena na těžbu fosfátů. Od postupného útlumu těžby, počínaje rokem 2006, se z důvodu neexistence zemědělství stal pro stát hlavním příjmem prodej práv na lov tuňáků. Práva na lov tuňáků ve výlučné ekonomické zóně Nauru získalo Japonsko a Jižní Korea. Významné jsou i poplatky za provozování nauruského detenčního tábora, který na zdejším území zřizuje australská vláda. I tak je ale Nauru dnes zcela závislé na zahraniční pomoci převážně z Austrálie a Tchaj-wanu.^[1]

Ekonomika Nauru
Pořadí	152. místo
Měna	Australský dolar
Statistické údaje
HDP	160 milionu USD
Změna HDP	4 %
HDP na obyvatele	12 300 USD
HDP podle sektorů	zemědělství 6,1 % , průmysl 33 %, služby 60,8 %
Inflace (CPI)	0,463 %
Nezaměstnanost	23 %
Zahraničí
Vývoz	64,9 milionu USD
Dovoz	125 milionu USD
Veřejné finance
Veřejný dluh	33,3 milionu USD
Příjmy	103 milionu USD
Výdaje	113,4 milionu USD

Těžba fosfátu.

Lodní nakladače fosfátu

Vývoj ekonomiky

Po vyhlášení samostatnosti v roce 1968 měl Nauru nejvyšší HDP na obyvatele na světě díky své velké zásobě fosfátů. S očekáváním postupného útlumu těžby byla značná část příjmu investována do svěřeneckých fondu pro zajištění ekonomické budoucnosti. Z důvodu špatného hospodaření s těmito fondy se Nauru dostalo na pokraj bankrotu. Vláda na tuto situaci reagovala zmrazením platů, snížením počtu zaměstnanců státní správy, privatizací mnoha státních agentur a zavřením několika zastupitelských úřadů. Přesto ekonomická nestabilita způsobila zhoršení zdravotní péče a snížení dováženého zboží (na Nauru je potřeba vše dovážet). Od znovuotevření australského detenčního tábora v roce 2012 se situace v zemi stabilizovala a statní rozpočet se stal téměř vyrovnaným.

Struktura ekonomiky

Zemědělství

Zemědělství a zemědělská tradice v zemi z důvodu těžby fosfátu neexistuje. Důvodem je nedostatek pitné vody, neboť na ostrově není žádný její přirozený zdroj, pouze voda dešťová. Tchajwanská vláda usiluje o zapojení Nauru do projektu rozvojové pomoci zaměřeného na využití zbylé půdy k zemědělským účelům. Na Nauru se nepěstuje ovoce ani zelenina. Všechny potraviny a voda se dováží převážně z Austrálie a Nového Zélandu.^[2]

Průmysl

Kromě těžebního průmyslu na ostrově žádný jiný neexistuje. Těží se zde fosfát.^[2]

Služby

Jedinou významnou službou je letecký dopravce Air Nauru^[3] a dva hotely.^[4]

Vztahy s Austrálií

V současnosti je Nauru existenčně závislé na rozvojové pomoci od Austrálie. Stát používá australský dolar jako svou oficiální měnu. V roce 2001 podepsalo Nauru dohodu s Austrálií na zřízení detenčního centra pro žadatele usilující o azyl v Austrálii. Výměnou za provoz detenčního centra obdržela nauruská vláda miliony australských dolarů. Detenční centrum bylo uzavřeno v roce 2008 a znovuotevřeno v roce 2012.^[5]