Ekonomika Slovinska

Ekonomika Slovinska je rozvinutá smíšená ekonomika.^[9][10] Země se těší vysoké úrovni prosperity a stability a také nadprůměrnému HDP na obyvatele v paritě kupní síly na úrovni 91 % průměru EU v roce 2023.^[11] Nominální HDP v roce 2023 bylo 68,108 mld. USD, nominální HDP na obyvatele (HDP/ks) v roce 2023 bylo 32 350 USD.^[2] Nejvyšší HDP/ks je ve středním Slovinsku, kde se nachází hlavní město Lublaň. Je součástí statistického regionu Západní Slovinsko, který má vyšší HDP na obyvatele než východní Slovinsko.^[12]

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Ekonomika Slovinska
Lublaň je hlavním městem a finančním centrem Slovinska.
Měna	euro (€)
Fiskální období	kalendářní rok
Obchodní organizace	EU, WTO a OECD
Statistické údaje
Populace	▲ 2 120 547 (únor 2024)[1]
HDP	▲ $72 mld. (nominal, 2024)[2] ▲ $113 mld. (PPP, 2024)[2]
Změna HDP	▲ +5,2% (Q2 2017)
HDP na obyvatele	▲ $36 500 (nominal, 2025)[2] ▲ $58 150 (PPP, 2025)[2]
HDP podle sektorů	zemědělství: 1,8% průmysl: 32,2% služby: 65,9% (2017 est.)[3]
Inflace (CPI)	7,4% (2023) 2,7% (2024) 2,0% (2025)[2]
Míra chudoby	▼ 12,7% ohroženo chudobou (2025)[4] ▲ 13,7% ohroženo chudobou či sociálním vyloučením (AROPE 2023)[5]
Pracovní síla	▲ 964 000 (2017)
Nezaměstnanost	▼ 6,5% (2017)[6]
Zahraničí
Vývoz	▲$28,01 mld. (2016)[7]
Dovoz	▲ $26,86 mld. (2016)[8]
Hrubý zahraniční dluh	▼ $46,3 mld. (31. 1. 2017 odhad)[3]
Veřejné finance
Veřejný dluh	79,7% HDP (2016)

Vývoj

Slovinsko bylo až do roku 1991 součástí Socialistické Jugoslávie. Ta však měla volnější režim, což se týkalo i ekonomiky - od určité doby dokonce bylo možné volně podnikat. Díky tomu neupadlo Slovinsko do tak hluboké hospodářské krize, jako jiné státy. Poměrně rychle se vypořádalo s následky války, na rozdíl například od sousedního Chorvatska, kde byly škody dlouho viditelné, a začalo transformaci na tržní ekonomiku. V roce 2004 bylo s dalšími devíti, vesměs též postsocialistickými státy připojeno k EU. Díky svým ekonomickým výsledkům již v roce 2007 nahradilo svoji původní měnu tolar za euro.

Současnost

Slovinsko těží ze své výhodné polohy, která v malém státě spojuje východní část Alp (nejvyšší vrchol Triglav), turisticky významnou ve všech ročních obdobích; 40 km mořského pobřeží a zároveň tranzitní zemi pro cesty na Balkán, především do sousedního Chorvatska. Z ostatních služeb je významné především bankovnictví.
V průmyslu hraje největší význam farmacie^[zdroj⁠?!] (firma Krka) a výroba sportovních potřeb, obzvláště lyží (firma Elan).¹
Ani zemědělství není pozadu, ve Slovinsku se daří vinné révě a dalším plodinám.
Země má velmi dobrou infrastrukturu, hustou a kvalitní dálniční a silniční síť, kvalitní turistická centra. (Bled, Bohinjské jezero, Kranjska Gora, Kranj, Lublaň aj.)

Pro svoje ekonomické úspěchy, význam bankovnictví, polohy v Alpách i rozlohy je někdy Slovinsko nazýváno Švýcarskem východu.^[zdroj⁠?!]