Eleonora Provensálská

Eleonora Provensálská (1223 Aix-en-Provence – 24./25. června 1291 Amesbury)^[3] byla anglická královna. Během svého života ovlivňovala politiku manžela i syna, celý život si byla velice blízká se svou sestrou Markétou, francouzskou královnou.

Eleonora Provensálská
královna Anglie
Eleonora Provensálská, 13. století
Korunovace	14. leden 1236
Narození	1223 Aix-en-Provence
Úmrtí	24./25. června 1291 Amesbury, Anglie
Pohřbena	klášter Amesbury
Předchůdce	Isabela z Angoulême
Nástupce	Eleonora Kastilská
Manžel	Jindřich III. Plantagenet
Potomci	Eduard I. Markéta Beatrix Edmund
Dynastie	Barcelonská dynastie
Otec	Ramon Berenguer V. Provensálský
Matka	Beatrix Savojská
Příbuzní	Beatrix Provensálská[1], Markéta Provensálská[1] a Sancha Provensálská[1] (sourozenci) Jindřich Anglický, Eleonora Anglická[1], Johana Anglická[1], Alfons Anglický, Markéta Anglická[1], Mary of Woodstock[2], Alžběta Anglická[1], Eduard II. Anglický[1], Tomáš, Edmund, 1. hrabě z Kentu[1], Eleanor of England[2], Joan of England[2], John of England[2], Alice of England[2], Juliana of England[2], Berengaria of England[2], Alice of England[2], Isabella of England[2], Beatrice of England[2], Blanche of England[2] a Katherine of England (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Svatba Eleonory a Jindřicha III. (dobová iluminace)

Eleonora byla jednou ze čtyř dcer provensálského hraběte Ramona Berenguera V. a Beatrix, dcery savojského hraběte Tomáše. Roku 1235 se o její ruku začal ucházet anglický král Jindřich III, jeho zájem byl podnícen sňatkem Eleonořiny starší sestry Markéty s francouzským králem Ludvíkem IX. Svatba se konala 14. ledna 1236 v katedrále v Canterbury.

Jindřich se do své mladičké choti zamiloval, oblíbil si ji natolik, že svým novým příbuzným začal svěřovat vysoké posty u dvora, což zapříčinilo mnohé nesváry s anglickou šlechtou. Od roku 1247 se v ostrovním království začalo díky Jindřichově štědrosti a lásce k rodině dařit i jeho nevlastním bratrům Lusignanům.^[4]

Eleonora udržovala vztah s Markétou, sestrám se podařilo zmírnit nepřátelství mezi oběma dvory a jejich manželé se dokonce stali spojenci.

„

Protože máme za ženy dvě sestry a naše děti jsou pravými bratranci, je nutné, aby panoval mír.[5]

“

Manželství bylo požehnáno mnoha dětmi, z nichž čtyři se dožily dospělosti. Eleonora ovdověla roku 1272 a odešla do klášterního ústraní. Svého chotě přežila téměř o dvacet let, zemřela roku 1291 s pověstí světice^[6] v opatství Amesbury a tam byla i pohřbena.

Předci