Isabela z Angoulême

Isabela z Angoulême (francouzsky Isabelle d'Angoulême, 1187/1188^? – 31. května 1246 klášter Fontevrault^[3]) byla anglickou královnou a hraběnkou z Angoulême a La Marche.

Isabela z Angoulême
anglická královna, hraběnka z Angoulême a La Marche
Isabelin náhrobek ve Fontevrault
Doba vlády	1200–1216
Korunovace	8. říjen 1200
Narození	1187/1188?
Úmrtí	31. května 1246 Klášter Fontevrault
Pohřbena	Klášter Fontevrault
Předchůdce	Berengarie Navarrská
Nástupce	Eleonora Provensálská
Manželé	Jan Bezzemek Hugo X. z Lusignanu
Potomci	Jindřich III. Plantagenet Richard Cornwallský Johana Anglická Isabela Anglická Eleonora Anglická Hugo XI. z Lusignanu Anežka Alice z Lusignanu Guy Geoffroy Vilém z Valence Aymer z Lusignanu Markéta Isabela
Dynastie	Tailleferové
Otec	Aymer z Angoulême
Matka	Alice z Courtenay
Příbuzní	Eduard I. Anglický[1], Markéta Anglická[2][1], Beatrix Anglická, Edmund z Lancasteru[1], Kateřina Anglická, Richard of England[2], John of England[2], William of England[2] a Henry of England[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Isabela z Angoulême

Isabela byla dcerou Aymera II, hraběte z Angoulême, a Alice z Courtenay, vnučky francouzského krále Ludvíka VI. Původně byla od roku 1199 zasnoubena s Hugem z Lusignanu. V roce 1200 nechal anglický král Jan Bezzemek zrušit své manželství s Isabelou z Gloucesteru pro blízké příbuzenství^[4] a 24. srpna se v katedrále v Bordeaux oženil s mladičkou dědičkou Isabelou z Angoulême. Královnou byla korunována ve Westminsteru 8. října téhož roku.

Král Jan Hugovi z Lusignanu neposkytl žádnou kompenzaci, naštvaný feudál obrátil své kroky na francouzský dvůr^[5] a stěžoval si na únos nevěsty králi Filipovi jako Janovu lennímu pánovi. Dvorský soud se opakovaně marně snažil Jana předvolat ke slyšení a nakonec dal za pravdu Lusignanům. Rozsudek zbavil anglického krále všech francouzských lén a vedl k válce. Roku 1206 se Jan vzdal ve Filipův prospěch svých držav severně od Loiry.^[6]

Isabela byla již jako dívka proslavena svou krásou, současníky byla nazývána Helenou. Manželství s o mnoho let starším Janem bylo požehnáno následníkem až roku 1207, kdy se narodil syn Jindřich. Po něm následovala čtyři další těhotenství.

Ovdověla roku 1216, pomohla zařídit synovu korunovaci a o rok později odešla zpět do Francie převzít své dědictví. V první polovině roku 1220 se provdala za Huga z Lusignanu,^{[pozn. 1]} syna svého původního snoubence a porodila mu deset dětí. Ve čtyřicátých letech konspirovala proti francouzské koruně a před odplatou uprchla do kláštera Fontevrault, kde zemřela roku 1246 a byla i pohřbena. Zachoval se její náhrobek.

Vývod z předků