Elsa Jacquemotová
francouzská tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Elsa Jacquemotová (* 3. května 2003 Lyon) je francouzská profesionální tenistka. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře.[1] V juniorském tenise zvítězila ve dvouhře French Open 2020. Pařížský grandslam ovládla jako první Francouzka od Mladenovicové v roce 2009.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2025 na 83. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 218. místě.[3]
Remove ads
Tenisová kariéra
Na okruhu WTA Tour debutovala halovou čtyřhrou Lyon Open 2020, do níž s krajankou Estelle Cascinovou obdržely divokou kartu.[4] Na úvod podlehly čtvrtým nasazeným Rumunkám Andreee Mituové a Ioaně Raluce Olaruové. V lyonské singlové kvalifikaci ji v třísetové bitvě, trvající 3 hodiny a 13 minut, vyřadila Lesley Pattinama Kerkhoveová.[5] První zápas dvouhry okruhu WTA si tak zahrála při grandslamové premiéře na French Open 2020, opět díky divoké kartě.[5] Na mexickou kvalifikantku Renatu Zarazúovou však získala jen tři gamy.[6] V zářijovém týdnu před rozehráním pařížského majoru si připsala první výhru nad členkou z elitní světové stovky, když na úvod 80tisícového turnaje ITF v Cagnes-sur-Mer porazila devadesátou v pořadí Ninu Stojanovićovou ze Srbska.[5][7]

Po časném vyřazení na French Open 2021 od jednadvacáté nasazené Kazachstánky Jeleny Rybakinové, dosáhla první grandslamové výhry na Roland Garros 2022, kde ji nezastavila Britka Heather Watsonová z počátku druhé světové stovky.[8] Ve druhé fázi však nenašla recept na sedmnáctou tenistku žebříčku Angelique Kerberovou.[9] Maximum na majorech vylepšila během French Open 2025. Na pařížské antuce prošla do třetího kola přes hráčky z druhé poloviny první stovky, Řekyni Marii Sakkariovou[10] a Američanku Alycii Parksovou.[11] Její cestu soutěží však unkočila pozdější semifinalistka Loïs Boissonová, přestože krajance ze čtvrté světové stovky uštědřila „kanára“.[12][13] Ve wimbledonské kvalifikaci zdolala Bulgaruovou, Rodionovovou i Cornetovou. V londýnské dvouhře ji pak nezastavila ani polská světová devětadvacítka Magda Linetteová[14] a poprvé v kariéře porazila členku Top 30.[15] Ve druhé fázi skončila na raketě pozdější semifinalistky Belindy Bencicové ze Švýcarska.[16]
Během druhého wimbledonského týdne postoupila přes Waltertovou a Selechmetěvovou do finále antukového turnaje ze série WTA 125, Grand Est Open 88 v Contrexéville. V souboji o titul však podlehla o devět míst níže postavené Britce Francesce Jonesové ve dvou setech.[17] Bodový zisk ji v následném vydání žebříčku WTA premiérově posunul do první světové stovky, když 14. července 2025 figurovala na 95. místě. V probíhající sezóně se stala sedmnáctou debutantkou v Top 100.[15] Po průchodu kvalifikačním sítem si čtvrtfinále zahrála na srpnovém Tennis in the Land 2025 v Clevelandu. Dvousetová vítězství zaznamenala proti Číňance Ču Lin[18] i Argentince Solaně Sierraové.[19] Ve čtvrtfinále však narazila na Američanku Ann Liovou ze sedmé desítky.[20] Po zvládnutém vstupu do US Open 2025 proti Češce Marii Bouzkové,[21] podlehla ve druhém kole Kanaďance Leylah Fernandezové.[22][7][1]
Remove ads
Finále série WTA 125
Dvouhra: 2 (0–2)
Čtyřhra: 1 (1–0)
Remove ads
Tituly na okruhu ITF
Dvouhra (2 tituly)
Finále na juniorském Grand Slamu
Dvouhra juniorek: 1 (1–0)
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads