Simona Waltertová
švýcarská tenistka From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Simona Waltertová (* 13. prosince 2000 Chur, Graubünden) je švýcarská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 107. místě a ve čtyřhře v březnu 2022 na 180. místě.[1]
Ve švýcarském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2022 utkáním ve skupině finálového turnaje proti Kanadě, v němž s Teichmannovou prohrály čtyřhru proti Dabrowské a Fernandezové. Švýcarky přesto zvítězily 2:1 na zápasy a následně poprvé celou soutěž vyhrály. Do roku 2024 v soutěži nastoupila ke dvěma mezistátnímu utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.[3]
Remove ads
Tenisová kariéra
V juniorském tenise si zahrála semifinále Wimbledonu 2017, v němž nestačila na Američanku Ann Liovou. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2018 na 9. místě.[2][4]
V rámci okruhu ITF se poprvé zúčastnila turnaje v Chiassu během dubna 2016, dotovaného 25 tisíci dolary. Na divokou kartu v úvodním kole podlehla egyptské kvalifikantce Sandře Samirové z páté stovky žebříčku.[5]

Na okruhu WTA Tour debutovala v 18 letech červencovým Ladies Open Lausanne 2019 po udělení divoké karty do singlové i deblové soutěže.[6][4] Jako členka šesté světové stovky na úvod dvouhry vyřadila dvacátou pátou hráčku klasifikace a nejvýše nasazenou Julii Görgesovou, která v rozhodující sadě utkání skrečovala pro zraněné zápěstí.[7][4] Poté nestačila na krajanku Jil Teichmannovou z konce první světové stovky.[5]
Premiérové finále na túře WTA proměnila v titul, když s krajankou Susan Bandecchiovou ovládly čtyřhru Ladies Open Lausanne 2021, v níž startovaly na divokou kartu. Ve finále zdolaly norsko-řeckou dvojici Ulrikke Eikeriová a Valentini Grammatikopoulou po odvrácení osmi z jedenácti brejkbolů. Bodový zisk jí posunul na nové žebříčkové maximum ve čtyřhře, 207. pozici.[8][9] Na Ladies Open Lausanne 2022 pak poprvé v kariéře porazila členku elitní světové desítky, americkou světovou sedmičku Danielle Collinsovou, která v tiebreaku rozhodující sady neproměnila tři mečboly.[10] Přes Španělku Bucșovou následně postoupila poprvé do čtvrtfinále, v němž nestačila na srbskou kvalifikantku Olgu Danilovićovou až prohranou zkrácenou hrou rozhodujícího setu. Ve vydání žebříčku jí po skončení premiérově patřilo 136. místo.[11]
V hlavní soutěži grandslamu debutovala singlem French Open 2023 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru si poradila s Francouzkou Elsou Jacquemotovou.[4] Na úvod pařížské dvouhry přehrála Američanku Elizabeth Mandlikovou, než ji zastavila světová čtyřiačtyřicítka Elisabetta Cocciarettová z Itálie. Z předchozích šesti grandslamových kvalifikací od Wimbledonu 2021 do Australian Open 2023 do hlavní soutěže ani jednou nepostoupila.[5] V prvním kole Wimbledonu 2023 nenašla recept na třicátou třetí hráčku klasifikace Marii Bouzkovou.[12]
Remove ads
Finále na okruhu WTA Tour
Čtyřhra: 1 (1–0)
Remove ads
Finále série WTA 125
Čtyřhra: 1 (0–1)
Tituly na okruhu ITF
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads