Embraer C-390 Millennium

brazilský vojenský transportní letoun From Wikipedia, the free encyclopedia

Embraer C-390 Millennium
Remove ads

Embraer C-390 Millennium (původně Embraer KC-390) je vojenský dvoumotorový transportní letoun střední velikosti vyvinutý brazilským leteckým výrobcem Embraer. Jde o nejtěžší letadlo, které tato společnost dosud postavila.[9][10]

Stručná fakta C-390 Millennium, Určení ...

Práce na projektu začaly v Embraeru v polovině roku 2000, přičemž počáteční úsilí se soustředilo okolo koncepčního derivátu proudového letadla E190 podobné velikosti jako Lockheed C-130 Hercules. Společnost chtěla místo turbovrtulového pohonu použít čistě tryskový pohon. Podporu tomuto podniku poskytla jak brazilská vláda, tak brazilské letectvo; v květnu 2008 vláda do vývoje projektu investovala 800 milionů realů (440 milionů dolarů). 14. dubna 2009 Embraer obdržel kontrakt na dva prototypy v hodnotě 1,5 miliardy dolarů a na pařížském aerosalonu v roce 2011 Embraer oznámil plány vývoje prodloužené verze letadla jako civilního nákladní letadla. Okamžitě vzniklo partnerství s různými dalšími společnostmi v programu, včetně takových jako ENAER, OGMA a Boeing. Společný podnik s Boeingem byl oznámen v listopadu 2019, ale během šesti měsíců se rychle rozpadl. Mezi hlavní subdodavatele ve výrobě letadel patří Aero Vodochody, BAE Systems a Rockwell Collins.

3. února 2015 uskutečnil první ze dvou prototypů svůj první let a 4. září 2019 byl brazilskému letectvu dodán první sériový letoun KC-390.[11] 18. listopadu 2019, během přehlídky v Dubaji, Embraer oznámil nový název letadla pro globální trh, C-390 Millennium (označení KC-390 zůstalo zachováno pro tankovací verzi).[12][13] Bylo zajištěno několik exportních zákazníků pro C-390, včetně portugalského letectva, maďarského letectva a nizozemského královského letectva. S nosností 26 tun (57 000 lb) lze letadlo nakonfigurovat tak, aby provádělo různé konvenční operace jako přepravu vojsk, VIP a nákladní přepravu a specializovanější logistické operace, jako tankování za letu v roli tankeru. Užitečné zatížení činí až 26 t (57 000 lb), což představuje dva plné pásové obrněné transportéry M113, jedno obrněné vozidlo Boxer, vrtulník Sikorsky H-60, 74 plně vybavených nosítek s životními funkcemi, až 80 vojáků, popř. lze shodit 66 výsadkářů s plnou výzbrojí a nákladem až 42 000 lb (19 t).

Vojenská verze má posílenou schopnost přežití doplněním o výstražné systémy, světlice a klamné cíle, zálohou některých systémů i přímou ochranou částí lehkým pancířem.[14]

Remove ads

Vývoj

Studie

Thumb
Slavnostní roll-out prvního prototypu KC-390 (PT-ZNF)
Thumb
Nákladový prostor portugalského letounu KC-390 (26901)

Na počátku 21. století se brazilský výrobce letadel začal zajímat o vývoj vlastního středně velkého dopravního letadla; jeho počáteční konstrukční studie byla založena na hornoplošném derivátu stávajícího proudového letadla E190. V letech 2005 až 2007 zkoumala spárování křídla a motoru GE CF34 pokročilého Embraeru 190 (E190) s kabinou, která byla upravena tak, aby fungovala jako nákladový prostor, doplněná zadní rampou, systémem fly-by-wire a syntetickým viděním (SVS).

V roce 2006 společnost Embraer studovala návrh vojenského taktického transportního letounu podobné velikosti stroji Lockheed C-130 Hercules, který měl být poháněn proudovými motory o tahu 17 000–22 000 lbf (75,6–98 kN), jako jsou Pratt & Whitney PW6000 a Rolls-Royce BR715.[15] V dubnu 2007 Embraer veřejně prohlásil, že studuje středně velký transportní letoun. Toto dopravní letadlo s firemním označením C-390 mělo obsahovat mnohá technologická řešení přítomná na řadě Embraer E-Jet a mělo zadní rampu pro nakládání a vykládání širokého spektra nákladu.[16]

V březnu 2008 brazilská vláda plánovala investovat přibližně 60 milionů realů (ekvivalent 33 milionů dolarů) do počátečního vývoje letadla; brazilské letectvo současně dokončovalo počáteční kupní smlouvu na 22 až 30 letadel, zatímco Embraer vyjednával s možnými partnery o programu.[17] O dva měsíce později brazilský kongres uvolnil 800 milionů realů (440 milionů dolarů), které mají být investovány do projektu a financovat vývoj letadla. Přibližně v té době média tvrdila, že letadlo bude provozovat nejen brazilské letectvo, ale také armáda a námořnictvo a že se pracuje na nepotvrzených prodejích jiným vládním agenturám.[18]

Program

První vzlet prototypu proběhl v roce 2015. První sériové stroje převezme brazilské letectvo. Kolumbie má zájem o 12 strojů. Argentina, Chile a Portugalsko mají zájem o šest strojů. Česká republika projevila zájem o dva letouny typu KC-390.[19] Ve Spojených státech, Velké Británii a na Středním východě bude letoun KC-390 nabízen ve spolupráci s americkou firmou Boeing.[19]

Na vývoji a výrobě letounu se podílí řada subdodavatelů, včetně české společnosti Aero Vodochody. Aero se podílí na vývoji a výrobě náběžné hrany křídla a dále na výrobě zadní části trupu, nákladní rampy a kabinových dveří.[19]

V červenci 2019 výrobce oznámil, že prvním potvrzeným zahraničním uživatelem typu bude Portugalsko, které objednalo pět letounů jako náhradu za své C-130H Hercules.[20]

Brazilské letectvo dne 4. září 2019 převzalo svůj první letoun KC-390 a pokračovalo pak v přípravách na zařazení tohoto typu do operační služby,[21] které bylo oznámeno 10. dubna 2020. První dva stroje tak mohly být nasazeny k přepravě zdravotnického materiálu v souvislosti s pandemií covidu-19.[22] Na začátku dubna 2023 dosáhly plné operační způsobilosti v brazilském letectvu.[23][24][25]

Remove ads

Služba

Brazílie

Thumb
Speciální jednotky na palubě brazilského KC-390
Thumb
Arrival of Brazilians and foreigners from Ukraine during the Operation Repatriation, March 2022

V roce 2014 brazilská vláda objednala 28 letounů C-390.[26] Bylo uvedeno, že existuje záměr postupně nahradit flotilu transportních letounů brazilského letectva (FAB) tímto typem, včetně C-130.[27] První C-390 byl dodán brazilskému letectvu 4. září 2019.[28] Flotila C-390 bude provozována z letecké základny Anápolis 1. skupinou pro přepravu výsadku (1º GTT) „Zeus“ a v Riu de Janeiru 1./1. GT „Gordo“.[29]

Za prvních 3,5 roku provozu dosáhl C-390 u FAB více než 8 200 letových hodin při 6 000 letech; technická dostupnost byla přibližně 80 % a míra splnění misí činila 99,5 %, podle údajů společnosti Embraer a FAB.[30]

V lednu 2021, uprostřed druhé vlny pandemie covidu-19, zůstalo brazilské město Manaus, ležící v nitru amazonského pralesa, s přetíženou zdravotní službou a potřebovalo zdravotnický materiál i pomoc s převozem pacientů. Brazilské letectvo zahájilo rozsáhlou operaci, při níž nasadilo veškeré dostupné transportní letectvo. C-390 v této operaci sehrál klíčovou roli, když prováděl letecký most mezi Manaus a zbytkem země, přepravoval nemocniční zásoby a evakuoval stovky pacientů z přetíženého Manausu.[31][32]

Po výbuchu v Bejrútu v roce 2020 byly C-390 a Embraer 190 VC-2 vyslány s přibližně šesti tunami léků, potravin a zdravotnického vybavení k poskytnutí nouzové pomoci. Šlo o první mezinárodní misi tohoto letounu ve službách FAB.[33][34]

V únoru 2021, během operačního cvičení „Culminating“ v Louisianě ve Spojených státech, prováděl KC-390 společné lety s americkými transportními letouny C-17 a C-130. Kombinovaná síla vysadila 4 000 výsadkářů během jednoho nočního seskoku.[35] V roce 2021, po zemětřesení na Haiti, byl C-390 vyslán na Haiti s přibližně jedenácti tunami léků a specializovaného hasičského vybavení pro vyhledávání a záchranu v zřícených stavbách, se záchrannými psy a lékaři.[36]

Jeden C-390 odletěl do Ushuaii s náhradními díly na podporu letounu FAB C-130, který prováděl operaci v Antarktidě. Během ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byly KC-390 a VC-99B Legacy vyslány s úkolem evakuovat brazilské občany a občany dalších zemí. Mise zároveň dopravila přibližně 12 tun humanitární pomoci na Ukrajinu. Evakuováni byli občané Brazílie, Ukrajiny, Argentiny a Kolumbie, kteří byli všichni převezeni do Brazílie.[37][38]

V únoru 2022 se brazilská vláda a Embraer dohodly na snížení původní objednávky C-390 na 22 kusů, což je pokles z původních 28 letounů. Toto opatření, přijaté jako finanční úspora v důsledku pandemie COVID-19, bylo méně drastické než původní návrhy redukce až na 15 kusů. V té době byly u FAB ve službě čtyři C-390.[39][40]

K červnu 2022 se C-390 ze „Tlusté eskadry“ (1º/1º GT) FAB poprvé zúčastnil brazilské antarktické kampaně, během níž shazoval zásobovací náklady pro antarktickou stanici Comandante Ferraz. C-390 se v roce 2022 zúčastnil operace Cooperation VII v Kolumbii, kde operoval na ranvejích dlouhých až 2 100 metrů, v nadmořských výškách simulujících mise humanitární pomoci a výsadky parašutistů.

V roce 2023 se letouny zúčastnily operace Surucucu, při níž dopravovaly zásoby vzduchem domorodému obyvatelstvu Yanomami, žijícímu mezi řekami Orinoko a Amazonka. V roce 2023 se také zúčastnily cvičení Salitre IV v Chile, kde KC-390 a šest F-5 provedly 50 bojových misí, přičemž tanker KC-390 uskutečnil první bojové tankování během mezinárodní mise.[30]

V prosinci 2024 podepsaly Embraer a brazilské letectvo (FAB) dohodu na veletrhu Mostra BID, národní obranné a bezpečnostní výstavě v Brasílii, o prohloubení společných studií zaměřených na rozšíření schopností C-390 Millennium pro mise ISR (zpravodajství, sledování a průzkum), se zaměřením na námořní hlídkování.[41]

Portugalsko

Thumb
Portugalský KC-390

Mezi prvními misemi portugalského letectva v říjnu 2023 přepravil C-390 vojenský personál a náklad na Kanárské ostrovy ve Španělsku na podporu mnohonárodního, Španělskem vedeného cvičení Ocean Sky 2023. Následně pokračoval do Spojených států, kde vyzvedl jeden z vrtulníků Black Hawk zakoupených Portugalskem. Na zpáteční cestě přeletěl Atlantik přímo, na trase z Providence v Rhode Islandu do Ovaru.

Remove ads

Varianty

  • C-390: standardní verze letounu určená pro transportní úkoly, pátrací a záchranné (SAR) operace a hašení požárů ze vzduchu
  • KC-390: tankovací (letecké doplňování paliva) varianta vyvinutá pro brazilské letectvo
  • C-390 IVR: protiponorková a námořně-hlídková varianta oznámená v prosinci 2024, studovaná jako společný vývoj společnosti Embraer a brazilského letectva pro nahrazení stárnoucí flotily Lockheed P-3 Orion v Brazílii[42][43]

Uživatelé

Thumb
Objednávky C-390 k prosinci 2024

Současní

BrazílieBrazílie Brazílie
PortugalskoPortugalsko Portugalsko
  • Portugalské letectvo: První zahraniční uživatel letounu. Vláda schválila nákup pěti vojenských letadel KC-390 s opcí na jeden další.[47] První letoun byl doručen v říjnu 2022.[48] V roce 2025 země provozovala dva. Poslední má být dodán roku 2027.[49]
MaďarskoMaďarsko Maďarsko

Budoucí

ČeskoČesko Česko
  • Vzdušné síly Armády České republiky: Česko vybralo letoun C-390 (s možností tankování za letu) v počtu 2 kusů pro doplnění transportní letky. V roce 2023 Ministerstvo obrany zahájilo jednání o potenciálním pořízení.[51] V říjnu 2024 byl kontrakt na dva letouny uzavřen.[52] V ceně je zahrnuto i další specializované vybavení.[49]
Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea
LitvaLitva Litva
Litevské letectvo: Během Pařížského aerosalonu 2025 18. června uvedl Embraer zcela nového zákazníka pro taktický transportní letoun C-390. Ministerstvo národní obrany Litvy zahájilo jednání o nákupu tří letounů C-390.[54]
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
  • Nizozemské královské letectvo: V červnu 2022 vybralo Nizozemsko letouny C-390M v počtu 5 kusů jako nástupce strojů C-130 Hercules.[55][56] Akvizice probíhá ve spolupráci s Rakouskem a Švédskem. Stroje těchto tří států jsou objednány v jednom balíku a ve stejné konfiguraci, což snižuje jejich cenu.[49]
RakouskoRakousko Rakousko
  • Rakouské letectvo: V září 2023 vybralo Rakousko letouny C-390 v počtu 4 kusů jako nástupce strojů C-130 Hercules.[57] Zahájení dodávek je plánováno na rok 2026. Akvizice probíhá ve spolupráci s Nizozemskem a Švédskem.
SlovenskoSlovensko Slovensko
Slovenské letectvo: vybráno v prosinci 2024.[58][59] Jednání o nákupu tří letounů začala.[59]
ŠvédskoŠvédsko Švédsko
  • Švédské letectvo: Na veletrhu LAAD Defence & Security 2025 v São Paulu podepsána objednávka na čtyři letouny C-390. Akvizice probíhá ve spolupráci s Nizozemskem a Rakouskem. C-390 ve Švédsku nahradí americké stroje C-130H Hercules (místní označení Tp 84), pocházející z let 1961–1981. Nákup nových letounů C-390 byl upřednostněn před variantou získání amerických C-130J Super Hercules z druhé ruky. Vliv na akvizici brazilských letounů měla i probíhající spolupráce v programu Saab JAS-39E/F Gripen.[49]
UzbekistánUzbekistán Uzbekistán
Uzbecké letectvo: vybráno v prosinci 2024. Smlouva na dva letouny byla podepsána 27. prosince 2024.[60]
Remove ads

Specifikace (KC-390)

Thumb
Nákres typu KC-390
Thumb
Přibližný operační rádius s různými užitečnými zatíženími.

Technické údaje

  • Posádka: 2 piloti a obsluha nákladu
  • Kapacita: 80 cestujících / 74 nosítek / 66 parašutistů / 7 palet 463L
  • Užitečné zatížení: 26,3 t (jeden kus v těžišti), 23 tuny – využitý nákladový prostor
  • Délka: 35,2 m
  • Rozpětí: 35,05 m
  • Výška: 11,84 m
  • Maximální vzletová hmotnost: 86 999 kg
  • Kapacita paliva: 23 000 kg (50 700 lb), 35 000 kg (77,160 lb) s 3 příd. nádržemi
  • Pohonná jednotka: 2× dvouproudový motor IAE V2500-E-5, každý o tahu 139,4 kN (31 330 lbf)

Výkony

  • Maximální rychlost: 988 km/h (614 mph, 533 kn)
  • Cestovní rychlost: 870 km/h (540 mph, 470 kn) Mach 0,8
  • Pádová rychlost: 193 km/h (120 mph, 104 kn) IAS
  • Dolet: 5 820 km (3 610 mi, 3 140 nmi) se 14 000 kg (30 865 lb) nákladu
  • Alt. dolet: 2 820 km (1 520 nmi) se 23 000 kg (51 000 lb) nákladu
  • Alt. dolet2: 2 110 km (1 140 nmi) s 26 000 kg (57 320 lb) nákladu
  • Přeletový dolet: 8 500 km (5 300 mi, 4 600 nmi) max. s příd. nádržemi; normálně 3 310 nmi, 6 130 km
  • Dostup: 11 000 m
  • Požadavky na VPD pro vzlet: (ve výšce 500 m n. m.) 1524 m (s 26 tunami nákladu), 1165 m (s 16 tunami nákladu)

Výzbroj

  • Závěsy: 3 ×
Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads
Remove ads