Ephraim Kishon

Ephraim Kishon (hebrejsky: אפרים קישון; ‎23. srpna 1924 Budapešť – 29. ledna 2005 Appenzell) byl židovský spisovatel, dramatik a scenárista, autor satirických a humoristických děl. Správně transliterované by se v češtině jeho jméno psalo Efrajim Kišon, tato varianta se však nepoužívá. Jeho původní jméno bylo Ferenc Hoffmann.

Efrajim Kišon
Rodné jméno	Hofmann Ferenc
Narození	23. srpna 1924 nebo 24. srpna 1924 Budapešť
Úmrtí	29. ledna 2005 (ve věku 80 let) Appenzell
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Místo pohřbení	Trumpeldorův hřbitov
Pseudonym	Kishont Ferenc
Povolání	spisovatel, dramatik, publicista, filmový režisér, scenárista, sochař, novinář, herec a historik umění
Žánr	fikce
Ocenění	Sokolovova cena (1958) Davidova harfa (1964) Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (1965) Jabotinsky Medal (1970) Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film (1971) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Sára Kišonová (1959–2002) Lisa Kishon (2003–2005)
Děti	Renana Kišonová[1] Rafi Kišon Amir Kišon
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v Budapešti v židovské rodině, jeho původní jméno bylo Ferenc Hoffmann. Za 2. světové války byl internován v táborech nucených prací, zachránil se útěkem z transportu do koncentračního tábora Sobibor. Po válce se vrátil do Budapešti, kde studoval dějiny umění a psal humoristické divadelní hry.

V roce 1949 odešel z Maďarska do Izraele a změnil si jméno. Začal psát hebrejsky, spolupracoval s novinami a psal prózu, divadelní hry a filmové scénáře. Největšího úspěchu se jeho knihy dočkaly v německy mluvících zemích.

Izrael opustil v roce 1981, kdy se přestěhoval se do Švýcarska. Tam zemřel roku 2005, jeho ostatky byly převezeny do Tel Avivu, kde byl pohřben na Trumpeldorově hřbitově.^[2]

Dílo

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ephraim Kishon

Próza

Celé dílo čítá kolem 50 titulů, byly přeloženy do více než 35 jazyků. Po roce 1989 je vydáván také v češtině:

• Inkognito v Praze (1990)
• Nevděk světem vládne (1991)
• Povídky o cizině (1993)
• Domácí lékárnička pro zdravé (1996)
• … a manželka nejlepší ze všech (1997)
• Nejlepší povídky o řidičích (1997)
• Na ostří hřebenu (1998, Mein Kamm, paralela k Hitlerově Mein Kampfu), satira na nacistické protižidovské postoje vyjádřená vyprávěním o historii hnutí bojujícího proti plešatým

• 

  Pamětní deska na jeho domě v Tel Avivu.

  Za všechno může jablko (1999)
• Picassova sladká pomsta (2003)
• Můj nejmilejší pokrm je jídlo (2003)
• Nebylo se čemu smát (2003), autorův životní příběh
• Liška v kurníku (2004), politická satira. Význačný izraelský státník Amitz Dulnikker jede na zotavenou do idylické zapadlé vesnice Kmínovice a jeho zavádění demokratických principů přinese vesnici rozvrat.
• Nejlepší povídky z cest (2005)

Divadelní hry

V Česku byly uvedeny komedie:

• Oddací list
• Ježíšmarjajosef aneb Zaplaťpánbůh!
• Byl to pták! Aneb Romeo a Julie po třiceti letech