Mořský pelagiál

Dělení 1^[5][3]

• Epipelagiál (= epipelagická zóna, trofogenní vrstva) – do hloubky asi 200 m
• Batypelagiál (= batypelagická zóna, trofolytická vrstva):
  • Vrchní batypelagická zóna – asi 200 m až 1 000 m
  • Dolní batypelagická zóna – přes 1 000 m

Dělení 2^[12][13][14]:

• Epipelagiál – do 200 m
• Batypelagiál v širším smyslu:
  • Mezopelagiál (= přechodná zóna) – 200 m až 1 000 m
  • Batypelagiál v užším smyslu – 1 000 m až zhruba 3 000/4 000 m
• Abysopelagiál v širším smyslu:
  • Abysopelagiál v užším smyslu – asi 3 000/4 000 m až 6 000 m
  • Hadopelagiál (= ultraabysál) – více než 6 000 m

Dělení 3^[4]

• Trofogénna zóna (= epipelagiál)
• Trofolytická zóna
  • Batypelagiál – 200 až 800 m
  • Hemipelagiál – 800 až 2 400 m (Poznámka: porovnání odchylná definici hemipelagické oblasti v úvodní definici tohoto článku)
  • Eupelagiál – více než 2 400 m (Poznámka: ale např. Encyklopedie Země ztotožňuje termín „eupelagická oblast“ s celou pelagickou populací oblastí)

Dělení 4^{[15][10][16][17]}

• Eufotická zóna (= fotická zóna) – do asi 100 m (tj. vrchní část epipelagiálu)
• Dysfotická zóna (= disfotická zóna) – asi 100 až 1 000 m (tj. spodní část epipelagiálu a mezopelagiál), v některých zdrojích je tato zóna zařazována pod eufotickou zónu (která končí až v 1 000 m)^{[pozn. 1]}, v některých jiných zdrojích je zas naopak zařazována pod afotickou zónu (která začíná už ve 100 m hloubce)
• Afotická zóna – více než 1 000 m (tj. batypelagiál v užším smyslu a abysopelagiál)

Jezerní pelagiál^{[4][18][19][10]}

• Trofogénna zóna:
  • Epilimnión v širším smyslu:
    • Vrchní pelagiál
    • Epilimnión v užším smyslu
  • Metalimnión
• Trofolytická zóna (hypolimnión)