Erik Werenskiold

Erik Theodor Werenskiold (11. února 1855, Eidskog - 23. listopadu 1938, Bærum) byl norský malíř a ilustrátor. Mezi jeho nejznámější práce patří ilustrace ke sbírce norských pohádek Norske Folkeeventyr od dvojice Asbjørnsen a Moe či ilustrace k norské verzi ságy Heimskringla od Snorri Sturlusona. ^[1]

Erik Werenskiold
Narození	11. února 1855 Eidskog Municipality
Úmrtí	23. listopadu 1938 (ve věku 83 let) Oslo
Místo pohřbení	hřbitov Vår Frelsers
Alma mater	Norwegian National Academy of Craft and Art Industry
Povolání	litograf, ilustrátor, malíř, portrétní malíř a žánrový malíř
Rodiče	Fredrik Daniel Werenskiold
Manžel(ka)	Sophie Werenskiold (od 1882)
Děti	Werner Werenskiold Dagfin Werenskiold Karen Inga (Basken) Werenskiold
Příbuzní	Fredrik Helen Werenskiold (bratr) Marit Werenskiold (vnučka)
Ocenění	velkokříž Řádu svatého Olafa
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství a dospívání

Werenskiold se narodil v Eidskogu, na Granli gaardu, jihovýchodně od Kongsvingeru v kraji Hedmark jako čtvrtý syn do důstojnické rodiny. Ve čtyřech se celá rodina přestěhovala do Kongsvingeru. Werenskiold pak vyrůstal v Kongsvingerské pevnosti. V Kongsvingeru navštěvoval základní školu a poté tři roky (1869-72) studoval na soukromé latinské škole vedené Haraldem Aarsem a Peterem Vossem v Christianii (Aars og Voss' skole).

Po doporučení malíře Adolpha Tidemanda se vydal na univerzitu studovat malířství. V roce 1873 byl žákem norského sochaře Julia Middelthuna (1820–1886) na Škole kreslení v Christianii (Tegneskolen i Kristiania). Krátkou dobu, v létě 1875, také studoval v ateliéru umělce Axla Endera.^[2][3]

Kariéra

Po studiu se na čtyři roky přestěhoval do Mnichova. Na jaře 1880 ochrnul na pravou paži. Hybnost do ní znovu získal po roce a půl hospitalizace a rekreace ve Švýcarsku, Horním Bavorsku a Tyrolsku. V letech 1881-83 žil v Paříži. V létě 1883 se vrátil zpět do Norska, do Telemarku. Následující rok se vrátil do Francie, kde později studoval s Léonem Bonnatem. Na jaře 1895 si udělal studijní výlet do Říma a Florencie.

Na svém kontě měl Werenskiold řadu maleb, na kterých figurovali rolníci v krajině. Během pobytu v Mnichově se začal zajímat o tvorbu ilustrací k norským pohádkám. Nakonec se mu naskytla příležitost spolupracovat s umělcem Theodorem Kittelsenem a společně ilustrovali sbírky pohádek od dvojice Asbjørnsen-Moe. Kromě toho Werenskiold ilustroval také nové vydání ságy Heimskringla a dílo Familjen paa Gilje od spisovatele Jonase Lie.^[4]

Kromě maleb krajin a ilustrací vytvářel také portréty známých osob Norska. V roce 1908 získal ocenění Norského národního umělce. Je také nositelem několika řádů. V roce 1890 získal řád svatého Olafa třídy rytíř, třídy komandér v roce 1905, komandér s hvězdou v roce 1930 a třídu velkokříž v roce 1995. Mimo to má také řád Dannebrog třídy komandér. Werenskiold zemřel v Bærumu v kraji Akershus. Pochován je na hřbitově Vår Frelsers gravlund v Oslu.

Osobní život

Werenskiold se oženil s malířkou Sophií Marií Stoltenberg Thomesen (1849–1926). Byl otcem geologa Wernera Werenskiolda (1883–1961) a sochaře Dagfina Werenskiolda (1892–1977).^[5][6] Kromě toho byl také švagrem žurnalistky Fernandy Nissen a zetěm norského obchodníka a politika Thomese Thomesena.

Vybraná díla

• 
  September
• 
  Gjetere
• 
  malba z roku 1895
• 
  malba z roku cca 1900
• 
  Erika Nissen
  (1892)
• 
  Godt Nytaar!
• 
  Trollové
• 
  Bjornstjerne Bjornson

Výtvarná díla

• Bærrensere (1878)
• Et møte (1880)
• Gjetere (1882)
• En bondebegravelse (1883–85)
• Olivia (1891)
• Solstreif (1891)
• Lekende barn (1892)
• Sommeraften i Kviteseid (1893)
• Skysshesten (1894)
• Aftenlandskap fra Kviteseid (1895)
• Hungersnøden (1923 and 1928–29)
• Middagsselskapet (1928–30)
• En streikebryter ca (1930)

Portréty

• Gunnar Heiberg (1878)
• Amund Helland (1885)
• Kitty Kielland (1891)
• Edvard Grieg (1892 and 1902)
• Erika Nissen (1892)
• Fridtjof Nansen (1893)
• Frederik Collett (1894)
• Bjørnstjerne Bjørnson (1895)
• Henrik Ibsen (1895)
• Eva Nansenová (1896)
• Sophus Lie (1902)
• Christian Michelsen (1906)

• 
  Knut Hamsun
  (1889)
• 
  Gunnar Heiberg
  (1878)
• 
  Bjørnstjerne Bjørnson (1895)