Erwin Raupp

německý fotograf From Wikipedia, the free encyclopedia

Remove ads

Erwin Raupp, také Erwin Raup (1863 v Karlsruhe1931 v Darmstadtu)[1] byl Královský saský dvorní umělecký fotograf v Drážďanech (Königl. Saechs. Hof- und Kunstfotograf in Dresden). Věnoval se portrétní a krajinářské fotografii. Byl jedním z prvních německých secesních fotografů.[2] Pro české respektive moravské prostředí je významný tím, že v roce 1904 pořídil během dovolené na moravském Slovácku řadu dokumentárních a v moderním slova smyslu reportážních národopisných fotografií. Většina jeho díla byla patrně zničena během druhé světové války. Významná číst jeho díla se zachovala ve sbírkách na Moravě a v Čechách.[p 1]

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Život

Erwin Raupp se pravděpodobně počátkem devadesátých let 19. století usadil v Drážďanech a otevřel si ateliér na Prager Strasse, kde převzal starší ateliér dvorního fotografa Huga Englera. Byl koncem 19. století dvorním fotografem v Drážďanech (Dvorní fotograf Jeho Výsosti vévody von Sachsen-Meiningen a Jejío Výsosti vévodkyně zu Mecklenburg-Schwerin). Tyto tituly ale odkazují na nepříliš významné příslušníky saské šlechty.[4]

V roce 1907 přestěhoval svůj ateliér z Drážďan do Berlína. V roce 1912 přesídlil podruhé, tentokrát do Darmstadtu. Tam žil až do své smrti s manželkou, její sestrou a se svým jediným synem.[4]

Remove ads

Dílo

Před rokem 1899

V této době zhotovoval reprezentativní ateliérové podobizny, vizitky a kabinetky běžného stylu. Dochovaly se například fotografie herců a hereček v kostýmech.

Po roce 1899

Na přelomu tisíciletí se přiklonil k secesnímu fotografickému hnutí, které se snažilo povýšit fotografii mezi ostatní umělecké obory. Byl mezi prvními živnostenskými fotografy, kteří se k tomuto směru ve fotografii přiklonili. K dalším patřili například Rudolf Dührkoop, Hugo Erfurth, Nicola Perscheid či Wilhelm Weimer.[5] V roce 1899 uspořádal výstavu umělecké fotografie v galerii Ernsta Arnolda v Drážďanech.

Portréty

Změnil styl svých zakázkových portrétů, namísto fotografií v rozptýleném světle začal své zákazníky i přátele portrétovat na tmavém pozadí s výraznou světelnou atmosférou, která vyvolávala iluze, že se jedná o portrét v domácím prostředí. Portrétovat se u něj nechávali přední osobnosti a umělci. Slavný je například portrét Karla Maye; portrét lékaře Ernsta von Leyden je považován za jeden z nejlepších Rauppových portrétů. V souvislosti umělecké secesní fotografie jsou ale Rauppovy portréty spíše konzervativní, což je patrně důsledkem zakázkového charakteru jeho tvorby.[6]).

Krajiny

Oblíbeným secesním námětem byly krajiny. V dobovém fotografickém tisku se dochovaly reprodukce jeho gumotisků. Raup rovněž fotografoval na svých prázdninových cestách. Jsou známy jeho fotografie z cesty do Káhiry (1903) na ostrov Helgoland (1906) nebo do Istanbulu.

Národopisná fotografie

Raupp fotografoval v roce 1896 Lužické Srby jako státní zakázku od německé vlády a tyto fotografie byly vystaveny na výstavě v Drážďanech v roce 1897.[7] Tyto fotografie se ale nedochovaly, byly patrně zničeny v dubnu 1945, kdy byla zcela zničena budova lužickosrbského muzea v Budyšíně (Sorbisches Museum).[8] Na radu kustoda tohoto muzea se Raupp vypravil na jižní Moravu.

Remove ads

Moravská Hellas

V létě 1904 cestoval několik týdnů po Slovácku, kde jej provázel uherskohradišťský publicista a sběratel lidového umění František Kretz. Raupp měl sebou nový přenosný fotoaparát na desky 9 x 12 cm, který zde chtěl vyzkoušet. Výsledkem je mnoho fotografií z každodenního života obyvatel Slovácka.

První dokumentovanou událostí byl výroční trh v Uherském Hradišti v úterý 17. května 1914. Poslední jednoznačně identifikované fotografie pocházejí ze 3. července 1914 z cyrilometodějské pouti ve Velehradě. V tomto mezidobí fotografoval v obcích:

Některé fotografie se nepodařilo místně určit. Raup s Kretzem pobývali též u malíře Joži Uprky v Hroznové Lhotě.

Námětem fotografií jsou výhradně lidé. Krajina je zobrazena ojediněle, fotografie lidové architektury zcela chybí. Fotografie lze rozdělit do tří skupin:

  • první skupinou jsou aranžované portréty tzv. lidských typů. Raupp fotografoval jak známé a populární osobnosti (malíř Joža Uprka, jeho manželka Anežka Uprková, cikánský kovář a hudec Jožka Kubík z Velké či Velický starosta Rumíšek) stejně jako neznámé osoby (Cikánka ze Strážnice, žebrák z pouti na Velehradě a další). Některé z těchto osobností byly portrétovány před tím i potom jinými malíři či fotografy.[8]
  • druhou skupinou jsou aranžované žánrové výjevy
  • třetí skupinou jsou reportážní záběry běžného života: děti hrající si v potoce, plavení dobytka (Raupp byl patrně prvním fotografem, který si jako téma svých fotografií zvolil mytí dobytka, plavení koní a podobně), dobytčí trhy (tarmak), záběry poutníků u svatého Antonínka nebo ve Velehradu, tancovačka v Hroznové Lhotě a další.[9]

Tisky fotografií z této prázdninové cesty zpracovával Raupp až do roku 1907, což je patrné z autorských razítek na dochovaných kopiích.[8] Tyto fotografie následně popisovali z pohledu etnografického František Kretz a Josef Klvaňa a jsou součástí etnografických sbírek Moravského zemského muzea v Brně (18 velkoformátových gumotisků a 169 maloformátových pozitivů), Národního muzea v Praze (140 maloformátových pozitivů) a Slováckého muzea v Uherském Hradišti (47 velkoformátových gumotisků).[8]

Raupp nebyl prvním, ani jediným fotografem, který fotografoval Slovácko na počátku 20. století. Jeho dílo je ale výjimečné záběry všednodenního života.[8]

Remove ads

Výstavy

Remove ads

Technika

Thumb
Ica Raupp-Camera - dobový inzerát

Raupp zkonstruoval vlastní fotografickou kameru, kterou potom vyráběla firma Ica. Jednalo se o deskovou kameru formátu 13 x 18 nebo 18 x 24 cm. Kamera umožňovala používání široké škály objektivů od širokoúhlých objektivů po teleobjektivy (rozsah výtahu měchu byl 8 – 49 cm pro formát 13 x 18 cm a 10 – 64 cm pro formát 18 x 24 cm). Kamera dále umožňovala korekci perspektivy. Dobová inzerce ji nabízela v letech 1913 - 1935, vyráběla se ale patrně již dříve.

Na cestách používal zrcadlovku na desky 9 x 12 cm. Ta mu umožňovala pracovat téměř reportážním způsobem.

Své pozitivy zpracovával po roce 1900 tehdy oblíbenými technikami gumotisku, uhlotisku a kombinovaného gumotisku, což byla Rauppova vlastní varianta této techniky.

Remove ads

Ocenění

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads