Eva Procházková-Obršlíková

Eva Procházková-Obršlíková (* 8. března 1937 Brno) je moravská archivářka a historička, dlouholetá ředitelka Státního okresního archivu Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna.

PhDr. Eva Procházková
Narození	8. března 1937 (88 let) Brno
Alma mater	Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Povolání	archivářka a historička
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodila se v Brně krátce před druhou světovou válkou, 8. března 1937.^[1] V květnu 1955 odmaturovala na jedenáctileté střední škole v Brně.^[2] Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (tehdy University Jana Evangelisty Purkyně) vystudovala nejprve klasickou filologii (promovala 18. června 1960^[2]) a poté – již při zaměstnání – také obor archivnictví (doktorkou filozofie byla promována 1. července 1967^[2]).^[3]

Od 1. srpna 1960 nastoupila na místo archivářky ve slavkovské pobočce Okresního archivu Vyškov.^[2] Krátce předtím téhož roku proběhla reforma státní správy, v jejímž důsledku byl zrušen slavkovský okres a zdejší archiv sídlící na zámku se dočasně stal pobočkou toho vyškovského.^[4] Od 1. dubna 1961 zde byla Procházková vedena jako archivní pracovnice,^[2] slavkovskou pobočku v podstatě vedla.^[4] V té době byly do vyškovského archivu převáděny městské archivy z Ivanovic, Švábenic, Dědic, Rousínova a dalších obcí, rovněž archivy z farních úřadů. Kvůli obtížné prostorové situaci ve Vyškově bylo v květnu 1962 rozhodnuto o přesunu celého pracoviště do sídla dosavadní pobočky ve Slavkově.^[4]

Po odchodu Františka Neužila do důchodu Procházková v červenci 1967 převzala vedení celého okresního archivu a k 1. září 1968 byla oficiálně jmenována jeho ředitelkou.^[3][5] Ve své činnosti se zaměřovala na kmenové fondy archivů města Vyškova, Slavkova a Bučovic, později především na mladší fondy, jako byly archivy národních výborů, společenských organizací, družstev, zachránila však před zkázou i archiválie slavkovského a bučovického děkanství.^[1][2]

V 60. letech připravila řadu vzdělávacích pořadů pro vysílání slavkovského městského rozhlasu po drátě.^[2] Psala drobné historické příspěvky do regionálního tisku,^[1] přispívala svými zápisy do kroniky okresního národního výboru pro léta 1945–1960, ve sborníku Vyškovsko (1965) napsala kapitolu o Slavkově.^[2] Z větších prací sepsala dějiny Pustiměře (100 let pošty Pustiměř, 1992^[6]) a vydala publikaci Státní okresní archiv Vyškov. Průvodce po archivních fondech a sbírkách (1994).^[1]

K přelomu let 1995/1996 rezignovala na funkci ředitelky a do března byla vedením archivu pověřena Helena Hýzlová, načež byl přednostou jmenován Petr Hlaváček.^[7][8] Sama Procházková-Obršlíková zůstala na vlastní žádost pracovnicí archivu na snížený úvazek ještě do 30. června 1997.^[2]

Jejím manželem byl Jindřich Obršlík (1926–2017), od roku 1953 až do penzionování v roce 1988 archivář Moravského zemského archivu, v letech 1966-1974 vedoucí tamního zemědělsko-lesnického oddělení, rovněž dlouholetý člen Muzejní a vlastivědné společnosti v Brně či Moravské genealogické a heraldické společnosti.^[9][10]