Evolutionarily Distinct and Globally Endangered

Evolutionarily Distinct and Globally Endangered (EDGE), plným názvem EDGE of Existence Programme (doslova Iniciativa pro druhy na pokraji přežití) je iniciativa při Londýnské zoologické společnosti. Tato iniciativa je odvozena od seznamu EDGE species, tedy výčtu druhů zařazených na seznam EDGE. Akronym EDGE znamená anglicky hrana, zároveň však skrývá počáteční písmena sousloví Evolutionarily Distinct and Globally Endangered. Zahrnuje takové živočišné druhy, které jednak mají jedinečnou vypovídající hodnotu z hlediska evolučního vývoje, protože jsou nezřídka jedinými zástupci svého rodu nebo dokonce čeledi, a zároveň čelí hrozbě naprostého vyhubení. Některým takovým druhům, jako například pandám nebo slonům, se již dostává náležité pozornosti a jsou podnikány aktivní kroky pro jejich záchranu, avšak řada jiných, jako je sviňucha kalifornská (Phocoena sinus, která, vymřel-li delfínovec čínský převzala po něm primát světově nejohroženějšího kytovce),^[1] netopýrek thajský (Craseonycteris thonglongyai) nebo paježury (rod Zaglossus, který je erbovním zvířetem iniciativy) jsou navzdory značnému ohrožení jen zřídka zohledňovány v již existujících ochranářských projektech a znalosti o jejich biologii jsou často velmi skrovné. Nedávná studie poukázala na skutečnost, že zhruba 70 % druhů, spadajících do kategorie EDGE, se nedostává buď žádné, nebo jen velmi malé pozornosti.^[2] Bez patřičného zdůraznění této skutečnosti tak nejen že mohou vymřít jedinečné druhy, což povedena k neúměrným ztrátám pro biodiverzitu, ale může také být postižen evoluční potenciál do budoucna. Cílem programu EDGE je zvyšovat povědomí o této hrozbě a finančně podporovat záchranné programy. Např. v roce 2007 tak podpořila terénní výzkum tarbíčka dlouhouchého (Euchoreutes naso), velblouda dvouhrbého, hrošíka liberijského, a štětinatce haitského.

Tento článek potřebuje úpravy.

Kritéria pro zařazení na seznam EDGE

Strom života z materiálů iniciativy EDGE

Každý druh může být ohodnocen z hlediska své evoluční jedinečnosti a z hlediska stupně ohrožení, kterému čelí. Kombinací těchto dvou kritérií se vypočítává, který druh bude zařazen na seznam, případně jak vysoko se v seznamu umístí. Některé druhy jsou z evolučního hlediska výjimečnější, protože za sebou mají delší období samostatného vývoje. Kupříkladu hrabáč kapský má jen velmi málo bližších příbuzných a po miliony let se vyvíjel zcela nezávisle. Naproti tomu domácí pes je evolučně velmi mladý druh a má mnoho blízkých příbuzných. Evoluční jedinečnost (ED – Evolutionary Distinctiveness) může být měřena prostřednictvím tzv. stromů života neboli fylogenezí. Na obrázku vpravo je prezentován fylogenetický strom, na němž druh A, spíše osamocený proutek než mohutná větev na stromě života, má větší ED než druhy B a C. Je zřejmé, že vyhyne-li druh A, nebude existovat žádný jemu podobný zástupce a z hlediska biodiverzity a evoluční historie se tedy jedná o větší ztrátu, než bude-li stejným způsobem postižen druh B nebo C. Index stupně ohrožení druhu (GE – Globally Endangered) je odvozen z Červeného seznamu IUCN. Ten rozlišuje kritéria málo dotčený (LC – last concern, kam patří i již zmíněný hrabáč), téměř ohrožený (NT – Near Threatened), zranitelný (VU – Vulnerable), ohrožený (EN – Endangered), kriticky ohrožený (CR – Critically Endangered), vyhynulý v přírodě (EW – Extinct in the Wild) a vyhynulý (EX – Extinct). Do prvé stovky druhů na seznamu EDGE jsou pak zahrnovány druhy od zranitelných po kriticky ohrožené, s velkou mírou evoluční jedinečnosti.

Hrabáč kapský zaujímal v září 2016 313. příčku, podobně jedinečný ptakopysk (Ornithorhynchus anatinus), rovněž málo dotčený, příčku 318.