Fajsal bin Turki

Fajsal bin Turki (8. červen 1864 Bombaj – 4. říjen 1913 Maskat) byl ománský sultán panující mezi roky 1888 a 1913.

Fajsal bin Turki
sultán
Doba vlády	1888–1913
Úplné jméno	Sajjid Fajsal bin Turki
Tituly	GCIE
Narození	8. červen 1864
Úmrtí	4. říjen 1913
Předchůdce	Turki bin Saíd
Přímý nástupce	Tajmúr bin Fajsal
Potomci	12 synů a 12 dcer, a to včetně Tajmúra bin Fajsala
Dynastie	Saídové
Otec	Turki bin Saíd
Matka	surmského původu
Příbuzní	Saíd bin Tajmúr, Buthaina bint Taimur Al Said, Tárik bin Tajmúr, Shabib bin Taimur Al Said a Fahr bin Taimur Al Said (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Období jeho vlády se překrývalo se zvýšeným britským úsilím v regionu Perského zálivu, kde Britové ustanovili arabské protektoráty (Bahrajn, Kuvajt, Smluvní Omán) a ačkoliv Omán formálně protektorátem nebyl, byl de facto v kritické sféře vlivu Britského impéria a generálního guvernéra Britské Indie George Curzona. To upevnila řada smluv a dohod včetně té z roku 1891, i když de iure mohl sultán vykonávat vlastní zahraniční politiku. Sám sultán Fajsal ale (na rozdíl od jeho otce) usiloval o vymanění se z britského vlivu a snažil se o lepší vztahy s tradičně konzervativními kmeny v pouštních oblastech.

V roce 1894 vypukla další krize mezi pobřežním Maskatským sultanátem a vnitrozemním imamátem, a to právě poté, co se sultán Fajsal až příliš začal angažovat do vnitřních záležitostí imáma Saliha bin Alího. Salih si získal kmeny a šejchy a rovněž finanční i vojenskou podporu od Zanzibarského sultanátu a únoru 1895 zabral Maskat, zatímco sultán Fajsal byl nucen prchnout ze svého paláce do pevnosti Džalali (Jalali). Sultána nemile překvapila nečinnost Britů, kteří nechtěli zasahovat v Ománu, pakliže nemuseli. Kmenoví vůdci loajální sultanátu se střetli se silami imáma, situace však byla vyrovnaná a nakonec se urovnala dohodou. Rebelové se v březnu 1895 stáhli zpět a sultán se zavázal platit tribut.

Deziluze ohledně Britského impéria jej vedla k Francouzům, kteří byli ochotni získat pozici v Ománu namísto Britů. Francouzi dostali možnost otevřít uhelný přístav nedaleko Maskatu, avšak Britové se nehodlali vzdát a celou situaci vrátili na původní místo. Sultán Fajsal byl pod pohrůžkou bombardování hlavního města přinucen podepsat loajalitu Ománu Britskému impériu a sbližování s Francií tak bylo u konce. Během let 1899 až 1903 vrátil zemi k politice svého otce.

Ve 20. století už sultána fakticky nahradil vezír Sulejmán ibn Suvajlím, který byl na dvoře už od Fajsalova nástupu na trůn. V roce 1913, kdy znovu propukala rebelie imamátu, zemřel.

Vládce

Sultán Fajsal bin Turki se celou svou vládu potýkal s finančními obtížemi a v letech 1895 a 1897 si musel na výdaje státní pokladny půjčit od Britů v Indii. Podle britského majora S.G. Knoxe byl sultán Fajsal „bezpochyby slabý panovník, ovšem svou vlídností a otevřeností si získal určitou popularitu“.^[1]

Osobní život

Sultán Fajsal byl v podstatě negramotným. Jeho koníčkem bylo fotografování.