Ferdinand August Spiegel-Diesenberg

Ferdinand August Spiegel-Diesenberg, celým jménem s titulem Ferdinand August hrabě Spiegel na Diesenbergu a Hanxledenu (německy Ferdinand August Graf von Spiegel zum Diesenberg und Hanxleden), uváděn též pouze jako Ferdinand August Spiegel nebo jen Ferdinand Spiegel (20. května 1850 Višňové^[1] – 27. listopadu 1914 tamtéž^[2]), byl moravský šlechtic z rodu Spiegel-Diesenbergů původem z Vestfálska, velkostatkář a poslanec Moravského zemského sněmu.

Ferdinand Spiegel-Diesenberg
Ferdinand August Spiegel-Diesenberg
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1883 – 1913
Stranická příslušnost
Členství	Strana konzervativního velkostatku
Narození	20. května 1850 Višňové Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	27. listopadu 1914 (ve věku 64 let) Višňové Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Alma mater	Vídeňská univerzita
Commons	Ferdinand August Spiegel-Diesenberg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

V roce 1870 absolvoval práva na Vídeňské univerzitě, pak ještě studoval na zemědělské akademii ve württemberském Hohenheimu. V roce 1878 působil v armádě při tažení do Bosny a Hercegoviny. Po návratu se začal věnovat správě rodinného velkostatku.^[3]

Po smrti otce Ferdinanda Spiegela-Diesenberga převzal jeho roli šedé eminence moravské Strany konzervativního velkostatku. Do roku 1890 vedl Katolicko-politický spolek ve Znojmě a pak spoluzakládal místní Křesťansko-sociální spolek. Stejně jako otec podporoval ve volbách federalistické kandidáty, již v roce 1879 třeba Josefa Purcnera, který neúspěšně kandidoval v kurii venkovských obcí na jižní Moravě. V letech 1900–1901 zřídil speciální předvolební fond pro kandidáty křesťanských sociálů.^[3]

V roce 1897 stál u zrodu Křesťanské stranické rady pro německé Moravany, jejímž úkolem byla koordinace zakládání okresních katolických spolků. V roce 1902 podpořil program nově vzniklé Křesťanské lidové strany, která měla ambici politicky zastupovat všechny moravské, případně i slezské německé katolíky.^[4]

V roce 1883 byl zvolen poslancem Moravského zemského sněmu ve velkostatkářské kurii. Později byl ještě pětkrát znovuzvolen. Věnoval se oblasti zemědělství a byl aktivní i při projednávání moravského vyrovnání.^[3]

V roce 1908 jej za zásluhy jmenoval císař František Josef I. tajným radou. Stal se také komandérem papežského řádu sv. Řehoře Velikého.^[3]

Na konci života trpěl četnými zdravotními problémy. Trpěl cukrovkou, kornatěním tepen a zhoubným nádorem na játrech a žaludku,