Ferdinand Verbiest

Ferdinand Verbiest (9. října 1623^[1] – 28. ledna 1688 Peking^[1]) byl vlámský jezuita, misionář, teolog, matematik a astronom. Narodil se v západoflanderské obci Pittem. Byl vybrán do výpravy vyslané roku 1658 na misie do Číny. Je zřejmě prvním člověkem, který sestrojil historicky doložený parní vůz.^[1]

Ferdinand Verbiest
Narození	9. října 1623 Pittem
Úmrtí	28. ledna 1688 (ve věku 64 let) Peking
Místo pohřbení	hřbitov Zhalan (39°55′49″ s. š., 116°20′24″ v. d.)
Alma mater	Jezuitská kolej v Bruggách (1635–1636) Kolej sv. Amanda (1636–1640) Stará univerzita v Lovani (1640–1641) Hlavní seminář v Mechelenu (1641–1643) Stará univerzita v Lovani (1643–1645) Římská kolej (1652–1653) Kolej sv. Hermenegilda (1653–1655)
Povolání	astronom, matematik, výrobce nástrojů a katolický kněz
Zaměstnavatelé	Kolej sv. Amanda (1645–1647) Jezuitský kostel v Bruselu (1648–1652) Kolej sv. Pavla v Macau (1658–1659) Stará pekingská observatoř (1660–1664) Stará pekingská observatoř (1669–1688)
Nábož. vyznání	katolicismus
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Působení na pekingském císařském dvoře

Misijní působení Ferdinanda Verbiesta mělo být založené na snaze ukázat Číňanům, zvláště vzdělaným, možnosti evropské vědy, a tudíž jim dokázat, že evropské vědění je nadřazené i vyspělým čínským poznatkům. Ferdinand Verbiest byl pro tuto úlohu skvěle připraven vynikajícím jezuitským školstvím a na čínském císařském dvoře se mu brzy podařilo získat přízeň císaře, a to svým technickým talentem - vyráběl hračky pro císařovy děti.^[1]

Parní automobil

Jednou z jeho mechanických hraček byl i parní vozík, který skutečně sám jezdil, ale nikoliv poháněn parním strojem, ale spíše čímsi na způsob parní turbíny. Tento princip byl znám již od dob Héróna, alexandrijského učence. Moderní pokusy o rekonstrukci Verbiestova automobilu jsou postaveny převážně jako trojkolky s topeništěm a parním kotlem, z něhož je vedena pára do jediné trysky mířící na lopatky oběžného kola jakési primitivní turbíny. Ta pohání zadní kola. Datum postavení vozíku je udáváno na rok 1676.^[1]