Ferreyres

Ferreyres je obec na jihozápadě Švýcarska, v okrese Morges v kantonu Vaud. Žije zde 309^[2] obyvatel.

Ferreyres
Znak
Poloha
Souřadnice	46°40′ s. š., 6°29′ v. d.
Nadmořská výška	560 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Vaud
Okres	Morges
Ferreyres Ferreyres, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	3,16 km²[1]
Počet obyvatel	309 (2018)[2]
Hustota zalidnění	97,8 obyv./km²
Správa
Starosta	Alain Viret (do 2021)
Oficiální web	www.ferreyres.ch
Telefonní předvolba	021
PSČ	1313
Označení vozidel	VD
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Ferreyres leží v nadmořské výšce 560 m, vzdušnou čarou 16 km severně od okresního města Morges. Kompaktní vesnice se rozkládá na k jihu skloněném svahu nad údolím řeky Venoge, na Vaudské plošině na úpatí Jury.

Území obce o rozloze 3,1 km² zahrnuje část západní okrajové zóny Vaudské plošiny. Jižní hranice vede podél řeky Venoge, která zde protéká do svahů na úpatí Jury zaříznutým údolím. Od Venoge se obecní území táhne severním směrem k výšině Les Aleveys (až 590 m n. m.), na severozápad přes malé údolí Voualève (levý přítok Venoge) a dále po spodním svahu Jury, který je hustě zalesněný. Nejvyšší bod Ferreyres leží v nadmořské výšce 697 m. V roce 1997 připadalo z obecní plochy 5 % na zastavěné území, 42 % na lesy a křoviny, 52 % na zemědělskou půdu a asi 1 % tvořila neproduktivní půda.

K Ferreyres patří také několik samostatných statků. Sousedními obcemi Ferreyres jsou La Sarraz, Chevilly, Moiry, Romainmôtier-Envy a exkláva obce Croy.

Historie

Kostel

Území obce Ferreyres bylo osídleno velmi brzy. V lese Bossenaz bylo od doby laténské až přibližně do roku 600 po Kristu a na území dnešní vesnice v období let 500 až 800 provozováno množství pecí na tavení železa. Dále bylo objeveno raně středověké pohřebiště a poklad mincí z 11./12. století. První písemná zmínka o místě pochází z roku 814 pod názvem Forrarias.^[3] Později se objevují podoby Ferrieris (978), Villa Ferrerias (981), Ferrarias (1049), Ferreria (1141) a Ferreres (1174). Název obce vychází z dřívější činnosti – tavení železa (z latinského ferrum, železo).

Ve středověku vlastnila na území Ferreyres majetky kapitula Lausanne, klášter Romainmôtier a opatství Saint-Maurice. Poté, co vesnice krátce patřila pánům z Grandsonu, připadla roku 1130 opět do vlivu Romainmôtier. Od roku 1141 podléhalo Ferreyres panství La Sarraz.^[3]

Po dobytí Vaudu Bernem v roce 1536 připadlo Ferreyres pod správu panství Romainmôtier. Roku 1598 bylo připojeno k obci La Sarraz. Po pádu Staré konfederace patřila obec v letech 1798–1803 v období helvétského soustátí ke kantonu Léman, který byl následně s přijetím mediační ústavy začleněn do kantonu Vaud. Roku 1798 byla obec přidělena k okresu Cossonay. Teprve v roce 1818 se Ferreyres opět stalo samostatnou obcí.^[3]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok	1850	1900	1910	1930	1950	1960	1970	1980	1990	2000
Počet obyvatel	164	157	161	140	147	133	127	125	127	222

Z celkového počtu obyvatel je 89,6 % francouzsky mluvících, 5,4 % německy mluvících a 2,3 % italsky mluvících (stav v roce 2000).

Hospodářství

Ferreyres bylo až do druhé poloviny 20. století vesnicí převážně zemědělského charakteru. I ve 21.století mají pěstování obilí a ovocnářství důležité místo ve struktuře zaměstnanosti místních obyvatel. Další pracovní místa nabízí místní drobné živnosti a sektor služeb. V Crosetu u řeky Venoge býval kdysi mlýn, na jehož místě stojí pila. V posledních desetiletích se vesnice rozvinula také jako rezidenční obec. Mnoho ekonomicky aktivních obyvatel proto dojíždí za prací do okolních obcí i do širší oblasti Lausanne.

Doprava

Obec leží stranou hlavních tranzitních silnic, na spojovací silnici, která vede z La Sarraz do L’Isle. Díky poštovní autobusové lince, která na této trase jezdí, je Ferreyres napojeno na síť veřejné dopravy.