Filip Stillfried

česko-rakouský šlechtic, politik a poslanec From Wikipedia, the free encyclopedia

Filip Stillfried
Remove ads

Filip František svobodný pán Stillfried z Ratenic (též německy jako Philipp Franz Freiherr von Stillfried und Ratenitz, 20. března 1808[2][3] Praha[3]18. prosince 1887[2][4][3] Vizovice[5][3]) byl česko-rakouský šlechtic a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.

Stručná fakta Poslanec Moravského zemského sněmu, Stranická příslušnost ...
Remove ads

Biografie

Pocházel ze staré šlechtické rodiny Stillfriedů z Ratenic a užíval titul svobodného pána, respektiva barona. Jeho otcem byl Rutger Stillfried z Ratenic (1764–1833), matkou francouzská šlechtična Karolína de Mahy de Favras (1787–1865).

Filip původně sloužil v armádě, vyššího společenského postavení dosáhl v roce 1838, kdy po tetě Marii Františce hraběnce z Blümegenu, rozené Stillfriedové (1755–1838), zdědil na Moravě panství Vizovice se zámkem. K velkostatku patřily dva hospodářské dvory, palírna a pivovar.[2] Měl hodnost c. k. komořího a hejtmana na penzi. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův a Řád Pia IX.[4]

Zapojil se i do vysoké politiky. Už během revolučního roku 1848 byl v zemských volbách 1848 zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii virilistů a velkostatků.[6] 7. června 1848 se stal členem sněmovní komise pro zrušení roboty.[2]

Do politiky se vrátil po obnovení ústavního systému vlády. V zemských volbách 1861 se opět stal poslancem Moravského zemského sněmu, za kurii velkostatkářskou, I. sbor. Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867. Na sněm se ještě vrátil krátce v zemských volbách v září 1871.[7] V roce 1863 byl na sněmu členem vyvazovacího odboru. Podal tehdy návrh na osvobození techniků z vojenské služby.[2] Kandidoval za Stranu konzervativního velkostatku.[8] Je popisován jako pravý katolík a zastánce Svatého stolce.[4]

Zemřel v prosinci 1887[5] po několikaměsíční těžké nemoci. Pohřben měl být na hřbitově ve Vizovicích.[4]

Rodina

Thumb
Zámek Vizovice

Když Filip Stillfried zdědil v roce 1838 majetek na Moravě, projevilo se to i v jeho možnostech vybrat si nevěstu ve vyšších společenských kruzích. V roce 1840 se jeho manželkou stala hraběnka Hermína Batthyányová (1815–1883) z významné uherské šlechty. Hermína jako věno obdržela podíly na dvou panstvích v Uhrách a ve Slovinsku a později se stala dámou Řádu hvězdového kříže.[9] Z manželství se narodilo pět dětí, čtyři dcery a jediný syn:

  • 3. Rudolf (15. 6. 1849 Vizovice – 9. 4. 1921 Brno), poslanec moravského zemského sněmu, manž. 1887 hraběnka Aloisie Luisa Pálffyová z Erdődu (7. 4. 1857 Bratislava – 14. 2. 1909 tamtéž)
  • 4. Helena (2. 3. 1851 Vizovice – 24. 2. 1913 Mnichov), manž. 1883 baron Filip Karel von Redwitz (14. 9. 1845 Mnichov – 14. 4. 1913 tamtéž)
  • 5. Františka (23. 7. 1854 Vizovice – 3. 4. 1937 Piešťany)

Díky své manželce byl Filip Stillfried mimo jiné švagrem prince Bedřicha Hannibala Thurn-Taxise (1799–1857), c. k. generálmajora a nejvyššího hofmistra císařovny Alžběty.

Filipův starší bratr August Vilém (1806–1897) sloužil v rakouské armádě a dosáhl hodnosti c. k. polního podmaršála.

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads