Flavia Julia Constantia

Flavia Julia Constantia (po roce 293^?[1] – cca 330^?) byla římská císařovna, manželka Licinia a členka konstantinovské dynastie. Byla dcerou římského císaře Constantia I. Chlora a jeho manželky Flavie Maximiany Theodory, kromě toho byla mladší nevlastní sestrou císaře Konstantina Velikého.^[2]

Flavia Julia Constantia
Narození	Trevír
Úmrtí	330 Konstantinopol
Nábož. vyznání	křesťanství
Choť	Licinius
Děti	Licinius II
Rodiče	Constancius I. Chlorus a Flavia Maximiana Theodora
Příbuzní	Konstantin I. Veliký, Anastasie, Eutropia, Julius Constantius, Flavius Dalmatius a Flavius Hannibalianus (sourozenci)
Funkce	římská císařovna
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Constantia byla jedním ze šesti dětí narozených v manželství Constantia I. a Theodory. Ačkoli její datum narození není známé, musela se narodit po roce 293, protože to byl rok sňatku jejích rodičů.^[3] Jejími sourozenci byli Julius Constantius, Flavius Dalmatius, Hannibalianus, Anastasie a Eutropie.^[4] Kromě toho jejím nevlastním bratrem byl Konstantin I. Veliký, který se narodil v předchozím vztahu Constantia Chlora s Helenou.

V roce 313 ji Konstantin I. Veliký provdal za spolucísaře Licinia u příležitosti jejich setkání v Mediolanum.^[5] V roce 315 se v manželství narodil Valerian Licinian Licinius. Následující rok nastal boj o moc mezi Liciniem a Konstantinem, přičemž Constantia zůstala na manželově straně. Druhý konflikt mezi oběma rivaly v roce 324 skončil Liciniovou porážkou, přičemž Konstantin zpočátku Licinia na Constantiinu přímluvu ušetřil, ale nakonec ho v roce 325 nechal popravit. Druhou ranou pro Constantii byla poprava jejího syna Valeria, rovněž na příkaz Konstantina.

I přes tato příkoří žila Constantia v následujících letech na dvoře nevlastního bratra Konstantina a užívala titulu Nobilissima femina. Kostantin si ji oblíbil, důkazem jeho přízně byla ražba mince s jejím vyobrazením a s titulem „Constantia Soror Constantini AVG“ („Constantia, sestra Constantina Augusta“). Konvertovala ke křesťanství,^[6] přičemž podporovala ariánskou stranu na prvním nikajském koncilu v roce 325.^[7]