Fosfid inditý

Fosfid inditý, také fosfid india, chemickým vzorcem InP, je polovodivá binární sloučenina india a fosforu. Krystalickou strukturu tvoří plošně centrovaná kubická mřížka, shodná s mřížkou arsenidu gallitého a většiny polovodičů tvořených prvky III.–V. skupiny. Vyznačuje se jednou z nejdelších životností optických fononů v rámci sloučenin téhož typu krystalické struktury.^[2]

Fosfid inditý
Základní buňka InP
Obecné
Systematický název	Fosfid inditý
Ostatní názvy	Fosfid india Indium phosphide
Sumární vzorec	InP
Vzhled	černé krychlové krystaly
Identifikace
Registrační číslo CAS	22398-80-7
PubChem	31170
Vlastnosti
Molární hmotnost	145,792 g/mol
Teplota tání	1 062 °C (1 335 K)
Hustota	4,81 g/cm3 (pevná látka)
Index lomu	3,1 (infračervené pásmo) 3,55 (632,8 nm)
Struktura
Krystalová struktura	kubická mřížka
Hrana krystalové mřížky	a = 5,8687 Å
Koordinační geometrie	4
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−88,7 kJ/mol
Standardní molární entropie S°	59,8 J⋅K−1⋅mol−1
Bezpečnost
GHS08 [1] Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fosfid inditý lze připravit reakcí bílého fosforu s jodidem inditým při teplotě 400 °C,^[3] rovněž tak sloučením obou elementárních prvků za vysoké teploty a tlaku,^[4] či termolýzou směsi tvořené sloučeninami trialkylů india a fosfanu.^[5] Výroba monokrystalů do polovodivých integrovaných obvodů probíhá Czochralského metodou.^[5]

Využití sloučenina nachází při výrobě polovodičových injekčních laserů, experimentálních fotovoltaických článků a polovodivých součástek v elektronice.^[6] Primárním uplatněním je podíl na zhotovování optoelektronických zařízení,^[7] například světelných diod, či výroba polovodičových přechodů v bipolárních tranzistorech.^[5] V tenkých filmech a monokrystalických destičkách polovodičů je klíčovou vlastností vysoká čistota velmi ušlechtilého india (99,9999 % či vyšší). Fosfid inditý plní funkci činidla pro arsenidy galia a germania.^[8]

Nařízením komise Evropské unie z března 2014 byl fosfid inditý klasifikován jako karcinogenní látka kategorie 1B.^[9] Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny změnila zařazení ze skupiny 2B do 2A, definované jako „pravděpodobně karcinogenní pro člověka“, v důsledku testování sloučeniny s výsledkem výjimečně vysoké incidence plicních maligních novotvarů u krys a myší, nárůstu incidence feochromocytomu u krys a hepatocelulárního karcinomu a adenomu u myší. Karcinogenita u člověka nebyla známá.^[10] Analýza chromozomových mutací u hepatocelulárního adenomu a karcinomu myši indukovaných fosfidem inditým odhalila mutaci genů pro syntézu proteinů H-ras a alfa-kateninu, jež se shodovala s nálezy u hepatocelulárních novotvarů člověka. To vedlo k domněnce možné podobnosti karcinogeneze u obou druhů.^[11]