Franjo Punčec

Franjo Punčec (25. listopadu 1913 Čakovec – 5. ledna 1985 Johannesburg) byl jugoslavský tenista chorvatské národnosti.

Franjo Punčec
Datum narození	15. listopadu 1913
Místo narození	Čakovec
Datum úmrtí	5. ledna 1985 (ve věku 71 let)
Místo úmrtí	Johannesburg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byl členem klubu Concordia Záhřeb a trénoval ho Geza Legenstein. V roce 1931 se stal juniorským mistrem Jugoslávie a v letech 1933 až 1940 byl seniorskou jedničkou své země. V neoficiálním tenisovém žebříčku byl Punčec v roce 1939 zařazen na třetí místo na světě a první v Evropě.^[1]

Byl semifinalistou dvouhry ve Wimbledonu v letech 1938 a 1939 a na French Open v roce 1938. S Dragutinem Mitićem postoupil v roce 1939 do čtvrtfinále wimbledonské čtyřhry. V roce 1937 vyhrál Coupe Marcel Porée, o rok později Monte-Carlo Masters a v roce 1940 National Lawn Tennis Championships of India. Byl finalistou Farmers Classic v roce 1939, kde ho porazil Australan John Bromwich.

Za Daviscupový tým Jugoslávie hrál v letech 1933 až 1946. Měl bilanci 33–12 ve dvouhře a 9–8 ve čtyřhře, v roce 1939 se podílel na vítězství Jugoslávců v evropské zóně. Za druhé světové války reprezentoval Nezávislý stát Chorvatsko.^[2]

V roce 1947 opustil Jugoslávii, žil v Egyptě a pak v Jižní Africe. Hráčskou kariéru ukončil v roce 1950 a pracoval v Johannesburgu jako tenisový trenér. Měl tři děti, syn Frank Punčec byl v osmdesátých letech jihoafrickým tenisovým reprezentantem.^[3]

V rodném Čakovci mu byl odhalen pomník a jeho jméno nese místní tenisový klub.