Monte-Carlo Masters

From Wikipedia, the free encyclopedia

Monte-Carlo Mastersmap

Monte-Carlo Masters, oficiálně Rolex Monte-Carlo Masters, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v Monte Carlo Country Clubu, ležícím na území francouzské obce Roquebrune-Cap-Martin v departementu Alpes-Maritimes při severovýchodní hranici Monaka.[1] Na okruhu ATP Tour se řadí do devítidílné kategorie ATP Tour Masters 1000, jako první ze tří turnajů hraných na antuce.[3]

Stručná fakta Založeno, Odehráno ...
Monte-Carlo Masters
Rolex Monte-Carlo Masters
Thumb
Centrkurt Rainiera III. v Country Clubu

Založeno1897[1]
OdehránoMonte-Carlo Rolex Masters 2025
MístoRoquebrune-Cap-Martin Francie Francie
DějištěMonte Carlo Country Club
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Soutěže56 dvouhra (28 kval.) / 28 čtyřhra
Dotace6 832 435 EUR
Prize money6 128 940 EUR
Obdobíduben
ŘeditelDavid Massey[2]
ATP Tour
1970–1972
1974–1977
1978–1989
Super Series (Grand Prix)
World Championship Tennis
Super Series (Grand Prix)
1990–1992Series Single Week
1993–1999Super 9
2000–2008Masters Series
2009–ATP Tour Masters 1000

montecarlotennismasters.com/en/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zavřít

V roce 2006 se hlavním partnerem stala švýcarská hodinářská firma Rolex, jejíž jméno nese oficiální název.[4][3] Spolu s grandslamem Roland Garros a Hamburg Open patří k nejstarším turnajům v kontinentální Evropě.[3]

V otevřené éře tenisu monacký titul obhájilo šest tenistů, Ilie Năstase (1971–1973), Björn Borg (1979–1980), Thomas Muster (1995–1996), Juan Carlos Ferrero (2002–2003), rekordman s jedenácti trofejemi Rafael Nadal (2005–2012, 2016–2018) a Stefanos Tsitsipas (2021–2022). Posledním nenasazeným vítězem je Rakušan Thomas Muster z ročníku 1992.[5]

Historie

Turnaj byl založen v roce 1897 a premiérový ročník otevřené éry proběhl v sezóně 1969. Monte-Carlo Masters probíhá každoročně v dubnovém termínu na otevřených antukových dvorcích Monte Carlo Country Clubu. Areál zahrnuje 21 antukových kurtů, z toho 13 osvětlených.[6] Kapacita centrálního dvorec Rainiera III. (Court Rainier III) činí 10 500 diváků.[1] Pojmenován byl po monackém knížeti a příznivci tenisu Rainieru III. Prezidentkou klubu se v roce 1972 stala jeho starší sestra princezna Antoinette Monacká, od níž vedení roku 2008 převzala dcera Elisabeth-Anna de Massy, působící také v roli prezidentky monacké tenisové federace. Po jejím úmrtí v červnu 2020 přešlo prezidentství klubu i federace na její dceru Melanii-Antoinettu de Massy. Tradicí se stalo předávání pohárů vítězům členy vládnoucí monacké dynastie Grimaldiů.[3]

Thumb
Centrální dvorec Rainiera III.

V rámci série Masters se nejedná o událost s povinným startem hráčů. Zvláštní pravidla tak upravují přidělování bodů i počet hráčů. Z hlediska startujících do soutěže dvouhry a čtyřhry nastupuje počet tenistů obvyklý pro nižší kategorii ATP Tour 500, zatímco body jsou přidělovány podle rozpisu kategorie Masters 1000.

V letech 1970–1972 a 1978–1989 se jednalo o velký turnaj v rámci okruhu Grand Prix, v němž se řadil do nejvyšší kategorie Grand Prix Super Series. Pro rok 1973 se stal součástí okruhu Rothmans Spring Mediterranean Circuit.[7] Mezi roky 1974–1977 pak náležel do túry World Championship Tennis. Se vznikem okruhu ATP Tour v sezóně 1990 se turnaj stal jeho součástí v kategorii Championship Series Single Week, která následně nesla různé názvy.

Thumb
Areál Country Clubu se zátokou na Azurovém pobřeží (vpravo západně leží Monako)

Španěl Rafael Nadal získal v letech 2005–2012 osm titulů v řadě, čímž se stal prvním mužským tenistou v historii, který dokázal osmkrát zvítězit na témže turnaji bez přerušení. Ve finále ročníku 2010 porazil krajana Fernanda Verdasca 6–0 a 6–1, což znamenalo vůbec nejkratší finále v sérii Masters, počítané od roku 1990.[8] Trofejí z roku 2017 pak Nadal vybojoval jubilejní padesáté turnajové vítězství na antuce, čímž překonal historický rekord 49 antukových titulů Argentince Guillerma Vilase a zároveň se stal prvním tenistou otevřené éry, který dokázal jeden turnaj ovládnout desetkrát.[9] Rekord posunul v roce 2018 jedenáctým triumfem.[10] Ročník 2020 se nekonal pro přerušení sezóny v důsledku pandemie covidu-19. Pro platná koronavirová omezení na francouzském území se ročník 2021 hrál bez přítomnosti diváků.[11] V letech 2005–2022 byl ředitelem turnaje Željko Franulović. V červenci 2022 jej nahradil David Massey, výkonný viceprezident ATP pro Evropu.[12][13]

Minimálně tři tituly v otevřené éře vyhráli Ilie Năstase (3), Thomas Muster (3), Björn Borg (3), Rafael Nadal (11) a Stefanos Tsitsipas (3).[14] Prvním monackým vítězem turnaje se stal Romain Arneodo, který v roce 2025 ovládl čtyřhru s Francouzem Manuelem Guinardem.[15]

Přehled finále

Dvouhra

Další informace Rok, vítěz ...
Rok vítěz finalista výsledek
1897Spojené království Reginald DohertySpojené království Conway W. Blackwood Price6–2, 6–1, 6–2[16]
1898Spojené království Reginald Doherty (2)Německo Victor Voss4–6, 6–3, 6–3, 4–0skreč[16]
1899Spojené království Reginald Doherty (3)Německo Victor Voss6–2skreč[16]
1900Spojené království Lawrence Dohertyročník možná neodehrán[p. 1]
1901Spojené království Lawrence Doherty (2)Spojené království Wilberforce Eaves6–2, 5–7, 6–1
1902Spojené království Reginald Doherty (4)Spojené království George Hillyard6–1, 6–4, 6–3[16]
1903Spojené království Reginald Doherty (5)Spojené království Frank Riseley6–1, 14–16skreč[16]
1904Spojené království Reginald Doherty (6)Spojené království Josiah Ritchie6–1, 7–5, 3–6, 7–5[16]
1905Spojené království Lawrence Doherty (3)Spojené království Josiah Ritchie6–4, 8–6, 6–4
1906Spojené království Lawrence Doherty (4)Spojené království Wilberforce Eaves6–3, 11–9
1907Spojené království Josiah RitchieSpojené království Lawrence Doherty8–6, 7–5, 8–6
1908Nový Zéland Anthony WildingSpojené království Wilberforce Eaves6–3, 2–6, 6–3, 4–6, 6–0
1909USA Fred AlexanderSpojené království Lawrence Doherty7–5, 6–4, 6–1
1910Francie Max DecugisSpojené království Josiah Ritchie6–3, 6–0, 6–0
1911Nový Zéland Anthony Wilding (2)Francie Max Decugis5–7, 1–6, 6–3, 6–0, 6–1
1912Nový Zéland Anthony Wilding (3)Spojené království C. Moore6–3, 6–0, 6–0
1913Nový Zéland Anthony Wilding (4)Francie Félix Poulin6–0, 6–2, 6–1
1914Nový Zéland Anthony Wilding (5)Spojené království Gordon Lowe6–2, 6–3, 6–2
1919Rumunsko Nicolae MișuFrancie Max Decugis6–2, 6–0
1920Spojené království Gordon LoweSpojené království Josiah Ritchie7–5, 6–2
1921Spojené království Gordon Lowe (2)Spojené království Algernon Kingscote6–1, 0–6, 6–4, 6–2
1922Itálie Giovanni Balbi di RobeccoFrancie Alain Gerbault6–1, 6–4, 6–3
1923Spojené království Gordon Lowe (3)Spojené království Leighton Crawford6–2, 6–4, 6–4
1924Spojené království Leighton CrawfordFrancie Leonce Aslangul6–4, 3–6, 6–2
1926Maďarsko Béla von KehrlingSpojené království Charles Kingsley6–4, 6–1, 6–3
1927Maďarsko Béla von Kehrling (2)Dánsko Erik Wormbez boje
1928Francie Henri CochetMaďarské království Béla von Kehrling3–6, 2–6, 6–3, 6–3, 6–2
1929Francie Henri Cochet (2)Itálie Umberto De Morpurgo8–6, 6–4, 6–4
1930Spojené státy americké William TildenSpojené království Henry Austin6–4, 6–4, 6–1
1931Francie Henri Cochet (3)Irsko George Lyttleton-Rogers7–5, 6–2, 6–4
1932Československo Roderich MenzelIrsko George Lyttleton-Rogers6–4, 7–5, 6–2
1933Spojené království Henry AustinIrsko George Lyttleton-Rogers11–9, 6–3, 7–5
1934Spojené království Henry Austin (2))Itálie Giorgio de Stefani6–1, 8–6, 6–4
1935Itálie Giovanni PalmieriSpojené království Henry Austin6–1, 6–1, 7–5
1936Německá říše Gottfried von CrammNěmecká říše Henner Henkel4–6, 4–6, 7–5, 6–4, 7–5
1937Německá říše Gottfried von Cramm (2)Francie Christian Boussus6–2, 3–6, 6–2, 2–6, 6–2
1938Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Franjo PunčecFrancie Christian Boussus6–0, 6–1, 6–1
1939Francie Pierre PellizzaFrancie Yvon Petra6–8, 6–3, 6–4, 6–2
1946Francie Pierre Pellizza (2)Francie Yvon Petra6–3, 6–2, 4–6, 6–3
1947Švédsko Lennart BergelinSpojené státy americké Budge Patty6–3, 6–8, 1–6, 6–2, 8–6
1948Maďarsko József AsbóthItálie Giovanni Cucelli6–3, 6–2, 5–7, 6–2
1949Spojené státy americké Frank ParkerItálie Giovanni Cucelli2–6, 6–3, 6–0, 6–4
1950Egyptské království Jaroslav DrobnýSpojené státy americké William Talbert6–4, 6–4, 6–1
1951Spojené státy americké Straight ClarkSpojené státy americké Fred Kovaleski1–6, 6–4, 6–4, 1–6, 10–8
1952Austrálie Frank SedgmanEgyptské království Jaroslav Drobný7–5, 6–2, 5–7, 6–1
1953Polsko Władysław SkoneckiEgyptské království Jaroslav Drobný6–3, 6–4, 11–9
1954Kanada Lorne MainSpojené státy americké Tony Vincent9–7, 3–6, 7–5, 6–4
1955Polsko Władysław Skonecki (2)Spojené státy americké Budge Patty6–4, 6–2, 8–6
1956USA Hugh StewartSpojené státy americké Tony Vincent1–6, 8–6, 6–0, 6–2
1957Belgie Jacques BrichantFrancie Paul Remy3–6, 5–5 (přerušeno)
1958Francie Robert HailletSpojené království Jaroslav Drobný6–4, 6–4, 6–3
1959Francie Robert Haillet (2)Spojené státy americké Budge Patty9–7, 6–3, 4–6, 6–3
1960Španělský stát Andrés GimenoSpojené království Mike Davies8–6, 6–3, 6–4
1961Itálie Nicola PietrangeliFrancie Pierre Darmon6–4, 1–6, 6–3, 6–3
1962Francie Pierre DarmonJugoslávie Boro Jovanović6–2, 6–1, 6–3
1963Francie Pierre Darmon (2)Švédsko Jan-Erik Lundqvist6–2, 2–6, 6–1, 5–7, 6–4
1964Austrálie Martin MulliganŠvédsko Jan-Erik Lundqvist6–4, 6–4
1965Maďarsko István GulyásČeskoslovensko Jiří Javorský6–3, 7–9, 8–6, 6–4
1966Španělský stát Manuel SantanaItálie Nicola Pietrangeli8–6, 4–6, 6–4, 6–1
1967Itálie Nicola Pietrangeli (2)Austrálie Martin Mulligan6–3, 3–6, 6–3, 6–1
1968Itálie Nicola Pietrangeli (3)Sovětský svaz Alexandr Metreveli6–2, 6–2
1969Nizozemsko Tom OkkerAustrálie John Newcombe8–10, 6–1, 7–5, 6–3
1970Jugoslávie Željko FranulovićŠpanělsko Manuel Orantes6–4, 6–3, 6–3
1971Rumunsko Ilie NăstaseNizozemsko Tom Okker3–6, 8–6, 6–1, 6–1
1972Rumunsko Ilie Năstase (2)Československo František Pála6–1, 6–0, 6–3
1973Rumunsko Ilie Năstase (3)Švédsko Björn Borg6–4, 6–1, 6–2
1974Rhodesie Andrew PattisonRumunsko Ilie Năstase5–7, 6–3, 6–4
1975Španělský stát Manuel OrantesJižní Afrika Bob Hewitt6–2, 6–4
1976Argentina Guillermo VilasPolsko Wojciech Fibak6–1, 6–1, 6–4
1977Švédsko Björn BorgItálie Corrado Barazzutti6–3, 7–5, 6–0
1978Mexiko Raúl RamírezČeskoslovensko Tomáš Šmíd6–3, 6–3, 6–4
1979Švédsko Björn Borg (2)USA Vitas Gerulaitis6–2, 6–1, 6–3
1980Švédsko Björn Borg (3)Argentina Guillermo Vilas6–1, 6–0, 6–2
1981bez vítězeUSA Jimmy Connors
Argentina Guillermo Vilas
5–5 (přerušeno pro déšť)
1982Argentina Guillermo Vilas (2)Československo Ivan Lendl6–1, 7–6, 6–3
1983Švédsko Mats WilanderUSA Mel Purcell6–1, 6–2, 6–3
1984Švédsko Henrik SundströmŠvédsko Mats Wilander6–3, 7–5, 6–2
1985Československo Ivan LendlŠvédsko Mats Wilander6–1, 6–3, 4–6, 6–4
1986Švédsko Joakim NyströmFrancie Yannick Noah6–3, 6–2
1987Švédsko Mats Wilander (2)USA Jimmy Arias4–6, 7–5, 6–1, 6–3
1988Československo Ivan Lendl (2)Argentina Martín Jaite5–7, 6–4, 7–5, 6–3
1989Argentina Alberto ManciniZápadní Německo Boris Becker7–5, 2–6, 7–6, 7–5
1990Sovětský svaz Andrej ČesnokovRakousko Thomas Muster7–5, 6–3, 6–3
1991Španělsko Sergi BrugueraNěmecko Boris Becker5–7, 6–4, 7–6(8–6), 7–6(7–4)
1992Rakousko Thomas MusterUSA Aaron Krickstein6–3, 6–1, 6–3
1993Španělsko Sergi Bruguera (2)Francie Cédric Pioline7–6(7–2), 6–0
1994Ukrajina Andrij MedveděvŠpanělsko Sergi Bruguera7–5, 6–1, 6–3
1995Rakousko Thomas Muster (2)Německo Boris Becker4–6, 5–7, 6–1, 7–6(8–6), 6–0
1996Rakousko Thomas Muster (3)Španělsko Albert Costa6–3, 5–7, 4–6, 6–3, 6–2
1997Chile Marcelo RíosŠpanělsko Àlex Corretja6–4, 6–3, 6–3
1998Španělsko Carlos MoyàFrancie Cédric Pioline6–3, 6–0, 7–5
1999Brazílie Gustavo KuertenChile Marcelo Ríos6–4, 2–1skreč
2000Francie Cédric PiolineSlovensko Dominik Hrbatý6–4, 7–6(7–3), 7–6(8–6)
2001Brazílie Gustavo Kuerten (2)Maroko Hišám Arází6–3, 6–2, 6–4
2002Španělsko Juan Carlos FerreroŠpanělsko Carlos Moyà7–5, 6–3, 6–4
2003Španělsko Juan Carlos Ferrero (2)Argentina Guillermo Coria6–2, 6–2
2004Argentina Guillermo CoriaNěmecko Rainer Schüttler6–2, 6–1, 6–3
2005Španělsko Rafael NadalArgentina Guillermo Coria6–3, 6–1, 0–6, 7–5
2006Španělsko Rafael Nadal (2)Švýcarsko Roger Federer6–2, 6–7(2–7), 6–3, 7–6(7–5)
2007Španělsko Rafael Nadal (3)Švýcarsko Roger Federer6–4, 6–4
2008Španělsko Rafael Nadal (4)Švýcarsko Roger Federer7–5, 7–5
2009Španělsko Rafael Nadal (5)Srbsko Novak Djoković6–3, 2–6, 6–1
2010Španělsko Rafael Nadal (6)Španělsko Fernando Verdasco6–0, 6–1
2011Španělsko Rafael Nadal (7)Španělsko David Ferrer6–4, 7–5
2012Španělsko Rafael Nadal (8)Srbsko Novak Djoković6–3, 6–1
2013Srbsko Novak DjokovićŠpanělsko Rafael Nadal6–2, 7–6(7–1)
2014Švýcarsko Stan WawrinkaŠvýcarsko Roger Federer4–6, 7–6(7–5), 6–2
2015Srbsko Novak Djoković (2)Česko Tomáš Berdych7–5, 4–6, 6–3
2016Španělsko Rafael Nadal (9)Francie Gaël Monfils7–5, 5–7, 6–0
2017Španělsko Rafael Nadal (10)Španělsko Albert Ramos-Viñolas6–1, 6–3
2018Španělsko Rafael Nadal (11)Japonsko Kei Nišikori6–3, 6–2
2019Itálie Fabio FogniniSrbsko Dušan Lajović6−3, 6−4
2020zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021Řecko Stefanos TsitsipasRusko Andrej Rubljov6–3, 6–3
2022Řecko Stefanos Tsitsipas (2)Španělsko Alejandro Davidovich Fokina6–3, 7–6(7–3)
2023 [p. 2]Andrej RubljovDánsko Holger Rune5−7, 6−2, 7−5
2024Řecko Stefanos Tsitsipas (3)Norsko Casper Ruud6–1, 6–4
2025Španělsko Carlos AlcarazItálie Lorenzo Musetti3–6, 6–1, 6–0
Zavřít

Čtyřhra

Další informace Otevřená éra (od 1969), Rok ...
Otevřená éra (od 1969)[3]
Rok vítězové finalisté výsledek
1969Austrálie Owen Davidson
Austrálie John Newcombe
USA Pancho Gonzales
USA Dennis Ralston
7–5, 11–13, 6–2, 6–1
1970USA Marty Riessen
Spojené království Roger Taylor
Francie Pierre Barthès
Jugoslávie Nikola Pilić
6–3, 6–4, 6–2
1971Rumunsko Ilie Năstase
Rumunská socialistická republika Ion Țiriac
Nizozemsko Tom Okker
Spojené království Roger Taylor
1–6, 6–3, 6–3, 8–6
1972Francie Patrice Beust
Francie Daniel Contet
Československo Jiří Hřebec
Československo František Pála
3–6, 6–1, 12–10, 6–2
1973Španělsko Juan Gisbert
Rumunsko Ilie Năstase
Francie Georges Goven
Francie Patrick Proisy
6–2, 6–2, 6–2
1974Austrálie John Alexander
Austrálie Phil Dent
Španělsko Manuel Orantes
Austrálie Tony Roche
7–6, 4–6, 7–6, 6–3
1975Jižní Afrika Bob Hewitt
Jižní Afrika Frew McMillan
USA Arthur Ashe
Nizozemsko Tom Okker
6–3, 6–2
1976Polsko Wojciech Fibak
Západní Německo Karl Meiler
Švédsko Björn Borg
Argentina Guillermo Vilas
7–6, 6–1
1977Francie François Jauffret
Československo Jan Kodeš
Polsko Wojciech Fibak
Nizozemsko Tom Okker
2–6, 6–3, 6–2
1978USA Peter Fleming
Československo Tomáš Šmíd
Chile Jaime Fillol
Rumunská socialistická republika Ilie Năstase
6–4, 7–5
1979Rumunská socialistická republika Ilie Năstase
Mexiko Raúl Ramírez
Paraguay Víctor Pecci
Maďarská lidová republika Balázs Taróczy
6–3, 6–4
1980Itálie Paolo Bertolucci
Itálie Adriano Panatta
USA Vitas Gerulaitis
USA John McEnroe
6–2, 5–7, 6–4
1981Švýcarsko Heinz Günthardt
Maďarsko Balázs Taróczy
Československo Pavel Složil
Československo Tomáš Šmíd
6–3, 6–3
1982Austrálie Peter McNamara
Austrálie Paul McNamee
Austrálie Mark Edmondson
USA Sherwood Stewart
6–7, 7–6, 6–3
1983Švýcarsko Heinz Günthardt
Maďarsko Balázs Taróczy (2)
Francie Henri Leconte
Francie Yannick Noah
6–2, 6–4
1984Austrálie Mark Edmondson
USA Sherwood Stewart
Švédsko Jan Gunnarsson
Švédsko Mats Wilander
6–2, 6–1
1985Československo Pavel Složil
Československo Tomáš Šmíd
Izrael Šlomo Glickstein
Izrael Šachar Perkiss
6–2, 6–3
1986Francie Guy Forget
Francie Yannick Noah
Švédsko Joakim Nyström
Švédsko Mats Wilander
6–4, 3–6, 6–4
1987Chile Hans Gildemeister
Ekvádor Andrés Gómez
Írán Mansour Bahrami
Dánsko Michael Mortensen
6–2, 6–4
1988Španělsko Sergio Casal
Španělsko Emilio Sánchez
Francie Henri Leconte
Československo Ivan Lendl
6–1, 6–3
1989Československo Tomáš Šmíd
Austrálie Mark Woodforde
Itálie Paolo Canè
Itálie Diego Nargiso
1–6, 6–4, 6–2
1990Československo Petr Korda
Československo Tomáš Šmíd
Ekvádor Andrés Gómez
Španělsko Javier Sánchez
6–4, 7–6
1991USA Luke Jensen
Austrálie Laurie Warder
Nizozemsko Paul Haarhuis
Nizozemsko Mark Koevermans
5–7, 7–6, 6–4
1992Německo Boris Becker
Německo Michael Stich
Československo Petr Korda
Československo Karel Nováček
6–4, 6–4
1993Švédsko Stefan Edberg
Česko Petr Korda
Nizozemsko Paul Haarhuis
Nizozemsko Mark Koevermans
3–6, 6–2, 7–6
1994Švédsko Nicklas Kulti
Švédsko Magnus Larsson
Rusko Jevgenij Kafelnikov
Česko Daniel Vacek
3–6, 7–6, 6–4
1995Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis
Argentina Luis Lobo
Španělsko Javier Sánchez
6–3, 6–4
1996Jižní Afrika Ellis Ferreira
Nizozemsko Jan Siemerink
Švédsko Jonas Björkman
Švédsko Nicklas Kulti
2–6, 6–3, 6–2
1997USA Donald Johnson
USA Francisco Montana
Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis
7–6, 2–6, 7–6
1998Nizozemsko Jacco Eltingh
Nizozemsko Paul Haarhuis
Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Mark Woodforde
6–4, 6–2
1999Francie Olivier Delaître
Spojené království Tim Henman
Česko Jiří Novák
Česko David Rikl
6–2, 6–3
2000Jižní Afrika Wayne Ferreira
Rusko Jevgenij Kafelnikov
Nizozemsko Paul Haarhuis
Austrálie Sandon Stolle
6–3, 2–6, 6–1
2001Švédsko Jonas Björkman
Austrálie Todd Woodbridge
Austrálie Joshua Eagle
Austrálie Andrew Florent
3–6, 6–4, 6–2
2002Švédsko Jonas Björkman
Austrálie Todd Woodbridge (2)
Nizozemsko Paul Haarhuis
Rusko Jevgenij Kafelnikov
6–3, 3–6, [10–7]
2003Indie Maheš Bhúpatí
Bělorusko Max Mirnyj
Francie Michaël Llodra
Francie Fabrice Santoro
6–4, 3–6, 7–6
2004Spojené království Tim Henman
Srbsko a Černá Hora Nenad Zimonjić
Argentina Gastón Etlis
Argentina Martín Rodríguez
7–5, 6–2
2005Indie Leander Paes
Srbsko a Černá Hora Nenad Zimonjić
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
bez boje
2006Švédsko Jonas Björkman
Bělorusko Max Mirnyj
Francie Fabrice Santoro
Srbsko a Černá Hora Nenad Zimonjić
6–2, 7–6
2007USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Francie Julien Benneteau
Francie Richard Gasquet
6–2, 6–1
2008Španělsko Rafael Nadal
Španělsko Tommy Robredo
Indie Maheš Bhúpatí
Bahamy Mark Knowles
6–3, 6–3
2009Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–1, 6–4
2010Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić (2)
Indie Maheš Bhúpatí
Bělorusko Max Mirnyj
6–3, 2–0skreč
2011USA Bob Bryan
USA Mike Bryan (2)
Argentina Juan Ignacio Chela
Brazílie Bruno Soares
6–3, 6–2
2012USA Bob Bryan
USA Mike Bryan (3)
Bělorusko Max Mirnyj
Kanada Daniel Nestor
6–2, 6–3
2013Francie Julien Benneteau
Srbsko Nenad Zimonjić
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 7–6(7–4), [14–12]
2014USA Bob Bryan
USA Mike Bryan (4)
Chorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
6–3, 3–6, [10–8]
2015USA Bob Bryan
USA Mike Bryan (5)
Itálie Simone Bolelli
Itálie Fabio Fognini
7–6(7–3), 6–1
2016Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
4–6, 6–0, [10–6]
2017Indie Rohan Bopanna
Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko Feliciano López
Španělsko Marc López
6–3, 3–6, [10–4]
2018USA Bob Bryan
USA Mike Bryan (6)
Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
7–6(7–5), 6–3
2019Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Franko Škugor
Nizozemsko Robin Haase
Nizozemsko Wesley Koolhof
6 6–7(3–7), 7–6(7–3), [11–9]
2020zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021Chorvatsko Nikola Mektić (2)
Chorvatsko Mate Pavić
Spojené království Daniel Evans
Spojené království Neal Skupski
6–3, 4–6, [10–7]
2022USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
6–4, 3–6, [10–7]
2023Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
Monako Romain Arneodo
Rakousko Sam Weissborn
6–0, 4–6, [14–12]
2024Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
Brazílie Marcelo Melo
Německo Alexander Zverev
5–7, 6–3, [10–5]
2025Monako Romain Arneodo
Francie Manuel Guinard
Spojené království Julian Cash
Spojené království Lloyd Glasspool
1–6, 7–6(10–8), [10–8]
Zavřít

Rekordy

Thumb
Rafael Nadal, turnajový rekordman, 2007
Další informace Mužská dvouhra, Rekord ...
Mužská dvouhra[18]
Rekorddržitelé rekordu
Nejvíce titulů 11 Španělsko Rafael Nadal
Nejvíce finále 12 Španělsko Rafael Nadal
Nejvíce titulů v řadě 8 Španělsko Rafael Nadal (2005–2012)
Nejvíce finále v řadě 9 Španělsko Rafael Nadal (2005–2013)
Nejvíce odehraných zápasů 79 Španělsko Rafael Nadal
Nejvíce vyhraných zápasů 73 Španělsko Rafael Nadal
Nejvíce vyhraných zápasů v řadě 46 Španělsko Rafael Nadal
Nejvíce odehraných ročníků 18 Srbsko Novak Djoković
Nejmladší vítěz 18 let, 7 m a 7 d Švédsko Mats Wilander (1983)
Nejstarší vítěz 38 let, 8 m a 6 d Spojené království Gordon Francis Lowe (1923)
Nejstarší vítěz open éry 31 let, 10 m a 26 d Itálie Fabio Fognini (2019)
Nejvýše postavený vítěz open éry 1. ATP Švédsko Björn Borg (1979, 1980)
Československo Ivan Lendl (1988)
Španělsko Rafael Nadal (2009, 2011, 2018)
Srbsko Novak Djoković (2013, 2015)
Nejníže postavený vítěz open éry 49. ATP Rhodesie Andrew Pattison (1974)
Mužská čtyřhra
Nejvíce párových titulů6USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Nejvíce individuálních titulů6USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Zavřít

Galerie

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.