František Šulc (kněz)

František Šulc (8. července 1851 Brdo – 24. března 1921 Hradec Králové^[1]) byl český katolický kněz, profesor dogmatiky v Hradci Králové, čestný kanovník katedrální kapituly v Hradci Králové, papežský komoří, rada biskupské konzistoře a biskupský bibliotekář.^[2]

Veledůstojný pán Msgre. ThDr. František Šulc
Církev	římskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení	1875
Osobní údaje
Datum narození	8. července 1851
Místo narození	Brdo Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	24. března 1921 (ve věku 69 let)
Místo úmrtí	Hradec Králové Československo Československo
Vyznání	římskokatolické
Povolání	Církevní heraldika Římskokatolický duchovní
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 8. července 1851 ve vesnici Brdo u Nové Paky. Studoval v Jičíně a Hradci Králové. Byl vysvěcen roku 1875 a působil krátce jako kaplan v Golčově Jeníkově. Poté vystudoval Frintaneum (C. k. vyšší vzdělávací institut pro kněží, zvaný též Augustineum) ve Vídni, kde se stal doktorem bohosloví. Roku 1881 byl jmenován profesorem dogmatiky v královéhradeckém semináři (diecézním teologickém učilišti), kde vyučoval až do své smrti.

Do konce života působil jako horlivý propagátor a řečník, snažil se kulturně i politicky organizovat katolický lid, psal knihy, publikoval v časopisech a přednášel. Kromě sbírek kázání psal o Janu Husovi a jeho učení z katolického pohledu. Byl funkcionářem různých korporací, předsedou Tiskového družstva. Po smrti ThDr. Josefa Mrštíka (1854–1914) převzal funkci předsedy diecézní Cyrilské Jednoty, jíž předsedal naposledy 27. ledna 1921.^[3] Zemřel 24. března 1921 a byl pohřben ve Staré Pace.

Vystupoval slovem i písmem proti nově vznikající Církvi československé, odštěpující se po roce 1919 od římskokatolické církve. V Holohlavech při své návštěvě (dle pamětí tamního katolického kaplana Jana Petráska) byl tento „slovutný kazatel, velmi oblíbený řečník holohlavského kostela“ od jejích příznivců inzultován.^[4] Při vyloupení kostela 21. srpna 1920 „Čechoslováky“ (dle zúčastněného československého faráře Čeňka Brebise) „přišel, aby zastrašil čsl. faráře, před 6 roky svého žáka,… ale odešel rozhněván s nepořízenou“.^[5]

Bibliografie

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Šulc
• Otče náš! : sedmero postních kázání o Modlitbě Páně s předmluvou od sv. Tomáše Akv. a poučením o svátosti pokání a povzbuzením ku hodnému sv. přijímání. Hradec Králové : F. Šulc, 1897.
• Zpráva o prvním diecésním sjezdu katolíků a o diecésním spolkovém domě Adalbertinum v Hradci Králové. Hradec Králové : Polit. druž. tisk. pod ochranou sv. Jana Nepomuckého, 1897.
• Májová pobožnost : Dvě duchovní matky katolického křesťana, t.j. 32 rozjímání o Marii Panně a o svaté církvi na měsíc máj. (1902)
• Mater Admirabilis, t.j., Třicet dvě rozjímání o nejdůležitějších poutních místech v zemích koruny Svatováclavské. Hradec Králové : F. Šulc, 1903.
• Kázání na neděle a svátky roku církevního jakož i řeči příležitostné. (1903)
• Učení M. Jana Husa, odsouzené na sněmu Kostnickém. Praha : Tisková Liga, 1905.
• Katolíci, organisujme!. (1907)
• Jazyková otázka v Čechách. (1912)
• Bludné učení M. Jana Husa odsouzené na sněmu Kostnickém. Hradec Králové : Politické družstvo tiskové, 1914.
• Byl Hus odsouzen jenom pro 30 článků z jeho spisů? Hradec Králové : Politické družstvo tiskové, 1914.
• Co souditi o československé církvi katolické. Hradec Králové : Politické družstvo, 1920.