Nová Paka

Nová Paka (německy Neupaka) je město v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Ve městě žije přibližně 9 000^[1] obyvatel.

Nová Paka
Novopacké náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Nová Paka
Obec s rozšířenou působností	Nová Paka (správní obvod)
Okres	Jičín
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°29′40″ s. š., 15°30′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	8 979 (2025)[1]
Rozloha	28,68 km²[2]
Nadmořská výška	427 m n. m.
PSČ	509 01
Počet domů	2 588 (2021)[3]
Počet částí obce	13
Počet k. ú.	10
Počet ZSJ	25
Kontakt
Adresa městského úřadu	Dukelské náměstí 39 509 01 Nová Paka [e-mail]
Starosta	Pavel Bouchner
Oficiální web: www.munovapaka.cz
Nová Paka
Další údaje
Kód obce	573248
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nejstarší zmínka o městě pochází z roku 1357 v souvislosti s dosazením faráře ke kostelu svatého Mikuláše. V této době bylo toto město nazýváno Paka Mladá (Jungpaka). Roku 1563 byla velká část města zničena požárem. V roce 1586 napadla město morová epidemie, která zhruba polovinu obyvatelstva zahubila. Dalších 450 obyvatel zahynulo při morové epidemii v roce 1625. Během třicetileté války muselo obyvatelstvo roku 1643 snášet plenění švédskou armádou, při kterém opět vyhořelo. Další požár v roce 1666 zničil budovy na hlavním náměstí. Požár město zachvátil i v letech 1710, 1827 a 1844. Důvodem častých požárů byla zejména výstavba ze dřeva.

Achát nalezený v Nové Pace

Na přelomu 19. a 20. století byla Nová Paka jedním z hlavních center spiritismu. Dnes jeho pozůstatky můžete nalézt např. v Městském muzeu Nová Paka kde se nachází jedna z největších sbírek spiritistických kreseb v celé Evropě.^[4]

Klášter paulánů

První kamennou stavbou ve městě byl klášter paulánů^[5]. Podnět k výstavbě kláštera dal majitel zdejšího panství svobodný pán Rudolf z Tiefenbachu ve své závěti z roku 1650. Přípravné práce byly dle závěti zahájeny po jeho smrti v roce 1653. Výkopové práce začaly v roce 1654, základní kámen byl položen v roce 1655. Obytná budova však byla dokončena až v roce 1701. Stavba klášterního kostela v barokním stylu byla zahájena roku 1709, vysvěcen byl v roce 1724 a v následujících letech dokončen. Za autora je považován jeden ze žáků Kryštofa Dienzenhofera. Kostel poté sloužil přicházejícím poutníkům. Na vnitřní vybavení však nebyly peníze a tak pomohla sbírka mezi místními občany. Většina mobiliáře byla pořízena až v následujících osmi letech. K jeho vybavení patřily dva obrazy od Josepha z Fuehrichu, Josefa Zeleného a především obrazy Petra Brandla. Fresky zhotovil J. Kramolín. Za zmínku stojí i pozdně gotická Madona a soubor soch u varhan – dětské postavičky s hudebními nástroji v rukou tvořící orchestr. V roce 1737 bylo ke kostelu vystavěno kryté schodiště. V rámci josefínských reforem byl klášter zrušen. Do konventu byl na počátku 19. století přemístěn z Jičína vojenský vychovávací ústav pro děti. Od roku 1872 sloužila budova jako nemocnice.

Doprava

Nová Paka se nachází na hlavním silničním tahu ze středních Čech do Krkonoš. Kolem zástavby vede silnice I/16, a to 8,5 km dlouhým obchvatem, jedním z nejdelších obchvatů na českých silnicích I. třídy. Tato stavba zahrnuje 16 mostů, z nichž nejdelší je 423m estakáda nad Štikovskou roklí.^[6]

Stavba obchvatu začala 2. září 2022, otevřen byl 4. srpna 2025. Vybudovala jej společnost Porr s náklady 1,6 miliardy Kč, z nichž 85 % pokryly prostředky Evropské unie.^[6][7]

Městem prochází železniční trať Chlumec nad Cidlinou – Trutnov, vlaky na ní zastavují ve stanici Nová Paka a na zastávce nazvané Nová Paka město.

Části města

• Heřmanice
• Kumburský Újezd se samotami U Větráku a Rumchalpa
• Nová Paka s osadou Desatero
• Podlevín s osadou V Balkách (též Balka)
• Přibyslav
• Pustá Proseč
• Radkyně s osadou Lesní Domky
• Štikov se samotami V Koutě a rekreační osada Sýkornice
• Studénka
• Valdov se samotami Končiny a Na Drahách
• Vlkov
• Vrchovina s osadou Na Patřině
• Zlámaniny

Pamětihodnosti

Novopacká radnice

Hotel Central na náměstí v Nové Pace, v popředí je kašna

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nové Pace.

• Paulánský klášter, později nemocnice, s kostelem Nanebevzetí Panny Marie – významná barokní stavba z let 1709–1732 s freskami od Josefa Kramolína. Spolu s kostelem býval poutním místem.
• Farní kostel svatého Mikuláše na náměstí – první zpráva o kostele pochází z roku 1357, samotný kostel byl v roce 1872 přestavěn v novogotickém slohu
• Mariánský sloup na náměstí z roku 1716
• Kašna na náměstí z roku 1814^[8]
• Dřevěný řeckokatolický chrám, zakoupený novopackým průmyslníkem Otto Kretschmerem a přenesený v roce 1930 z tehdejší Podkarpatské Rusi (z vesnice Obava v okrese Mukačevo).
• Zázračný obraz Panny Marie, který byl nejdříve umístěn v kapli nad městem, poté přenesen do farního kostela svatého Mikuláše. Zmínka o Madoně pochází z roku 1414.
• Křížová cesta
• Novopacký pivovar – stále fungující pivovar z roku 1871
• Hotel Central – novorenesančně-secesní budova z roku 1905 na náměstí, od roku 2016 jde o kulturní památku. Celý areál hotelu prochází v této době rekonstrukcí.
• Beckova vila
• Suchardův dům – expozice Městského muzea Nová Paka
• Paleopark Balka – areál zaměřený na geologii a paleontologii, otevřený roku 2024^[9]
• Klenotnice – expozice Městského muzea Nová Paka věnovaná drahým kamenům a spiritismu. ^[8]
• Autogalerie V.I.T.V.A.R. – muzeum historickým automobilů a motocyklů, věnováno i automobilovému závodníkovi Antonínu Vitvarovi (zakladatel Krkonošského a Novopackého okruhu); technická památka
• Ve vitríně před muzeem také leží zkamenělý kmen stromu, který v Podkrkonoší rostl asi před 300 miliony lety v období karbonu.^[10]

Osobnosti

• František Faustin Procházka (1749–1809), český kněz a buditel, spisovatel
• František Matěj Hilmar (1803–1881), český hudební skladatel
• Jindřich Niederle (1840–1875), český klasický filolog
• Jan Machytka (1844–1887), architekt
• Josef Tulka (1846–1882), český malíř
• Jaroslav Brent (1854 – 1902), architekt a stavitel
• Hynek Tomáš (1861–1956), český varhaník, sbormistr a hudební skladatel
• Josef Karel Šlejhar (1864–1914), český spisovatel
• Bohumil Tomáš (1871–1945), český dirigent a hudební skladatel
• Jan Opolský (1875–1942), český básník impresionismu a symbolismu
• Bohumil Kafka (1878–1942), český sochař
• Mikuláš Antonín Číla (1883–1983), akademický malíř, legionář, brigádní generál
• František Maizner(*1834), český loutkář
• Josef Maizner (*1804), český loutkář
• František Hák (1886–1974), český fotograf, otec Miroslava Háka
• Otakar Číla (1894–1977), český malíř
• Adolf Vrána (1908–1997), pilot 312. československé stíhací perutě RAF^[11]
• Ladislav Zívr (1909–1980), český sochař
• František Gross (1909–1985), český malíř
• Josef Kocourek (1909–1933), český spisovatel
• Miroslav Hák (1911–1978), český fotograf, syn Františka Háka
• Stanislav Fejfar (1912–1942), pilot 310. a 313. československé stíhací perutě RAF, narodil se ve Štikově
• Otakar Hrubý (1913–1993), pilot 313. a 310. československé stíhací perutě RAF
• Radim Kalfus (1920–1985), spisovatel
• Jaroslav Buchar (1944), fyzik, profesor Mendelovy univerzity v Brně
• Jiří Horáček (1945), teoretický fyzik, profesor Univerzity Karlovy v Praze
• Naďa Urbánková (1939–2023), česká zpěvačka a herečka
• Jaromír Typlt (1973), český spisovatel, esejista, performer, výtvarný kurátor a editor
• Eva Le Peutrec (1980), česká architektka

Suchardové

Suchardův dům

• Jan Sucharda starší (1770–1820), český řezbář, sochař a tkadlec. Jeho syn byl
• Jan Sucharda mladší (1797–1873), český řezbář, sochař a malíř. Jeho syn byl
• Antonín Sucharda starší (1812–1886), český řezbář, loutkořezbář, kreslič a malíř. Jeho syn byl
• Antonín Sucharda mladší (1843–1911), český řezbář, sochař, Sokol, spiritista a zakladatel Suchardova domu. Měl tři děti:
• Stanislav Sucharda (1866–1916), český sochař
• Vojtěch Sucharda (1884–1968), český sochař, restaurátor, řezbář a loutkář.
• Anna Boudová Suchardová (1870–1940), česká akademická malířka a keramička. Její syn byl Cyril Bouda (1901–1984), český malíř a ilustrátor, který se však narodil již v Kladně.

Poznámka:

Loutkáři Maiznerovi se znali s rodinou řezbářů Suchardových, kteří pravděpodobně pro ně tvořili loutky.^[12] Centrem tvorby Suchardů byl od roku 1896 tzv. Suchardův dům, který nechal postavit Antonín Sucharda mladší po svém návratu z Itálie podle návrhu architekta Jaroslava Breta. Na výzdobě domu se podíleli všichni členové rodiny i svědek svatby Anny Suchardové Mikoláš Aleš, který zde vytvořil sgrafito sv. Božetěcha. Dnes je zde expozice Městského muzea Nová Paka.

Další fotografie

• 
  Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie
• 
  Farní kostel sv. Mikuláše
• 
  Morový sloup na náměstí
• 
  Obchody na náměstí
• 
  Pomník padlých v první světové válce