František Adamec (1866)

František Adamec (12. listopadu 1866 Nemojany^[1] – 5. srpna 1946 Bystrc) byl český římskokatolický kněz a včelařský odborník.^[2][3] Stanovil tzv. „Adamcovu míru“, tj. rozměr rámku včelího plástu (39 × 24 cm).

Jeho Milost Mons. František Adamec
Církev	římskokatolická
Diecéze	Brno
Svěcení
Kněžské svěcení	28. července 1889
Osobní údaje
Datum narození	12. listopadu 1866
Místo narození	Nemojany Rakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí	5. srpna 1946 (ve věku 79 let) nebo 6. srpna 1946 (ve věku 79 let)
Místo úmrtí	Bystrc Československo Československo
Místo pohřbení	hřbitov Luleč
Rodiče	Vavřinec Adamec Marie Adamcová
Příbuzní	Antonín Adamec (bratr)
Povolání	včelař, katolický kněz, publicista, duchovní, redaktor a spisovatel literatury faktu
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Už roku 1890 jako mladý kooperátor na sebe upozornil článkem ve Včele brněnské. Další odborné práce následovaly. V nich publikoval své zkušenosti z farského včelína v Bystrci u Brna. Včelařil ve vývojových rozběrných úlech z padesátých let hospodářského buditele faráře Karla Kanduse.

Roku 1893 vážně onemocněl. Čtyřletý zdravotní pobyt v Rakousku, Německu a Itálii využil k získávání dalších poznatků pro svou užitečnou zálibu. Studoval způsoby včelaření, úlové soustavy, psal do cizích časopisů a navazoval včelařská přátelství.

Po návratu, jako farář v Havraníkách, založil spolek v Hrotovicích, později v Břeclavi. Po uspořádání moravského ústředí byl roku 1902 zvolen náměstkem starosty. Přeložení roku 1907 do Nikolčic mu umožnilo větší účast na spolkovém životě. Zde se setkal s oběma bratry Mrštíkovými z blízkých Divák, kteří s ním sdíleli stejnou zálibu ve včelaření. V roce 1923 se František Adamec natrvalo vrátil do Bystrce u Brna. Ujal se včelařského spolku a na návsi vysadil medonosné jerlíny.

Vzdělání

• Obecná škola v Nemojanech,
• od roku 1877 C.k. vyšší gymnasium české v Brně (maturita ve školním roce 1884/1885),
• bohoslovecký ústav (na kněze vysvěcen 28. 7. 1889)

Zaměstnání

• Do roku 1893 duchovní v Brně-Bystrci,
• zámecký kaplan v rodině Dr. E. Auersperga ve Weitwörthu (Rakousko),
• od roku 1897 kaplan v Dalešicích u Hrotovic (působil zde 5 měsíců),
• 1897–1907 farář v Havraníkách u Znojma,
• 1907–1916 farář v Nikolčicích,
• 1913 jmenován konsistorním radou,
• 1916–1923 farář v Břeclavi,
• 1923–1946 farář v Brně-Bystrci,
• 1927 jmenován kaplanem pro Brno-venkov,
• 1929 jmenován papežským tajným komořím s titulem Mons,
• 1934 jmenován biskupským radou,
• 1935 ustanoven arciknězem brněnským

Adamcova míra a Adamcův úl

V jubilejním roce 1904 přednášel o nízkoširoké míře a představil rámek o rozměrech 39x24 cm. Adamcova míra je dodnes značně rozšířená. Podle znalostí amerického včelaření sestavil horem přístupný úl, u něhož se také vžilo označení „Adamcův“.

Spolková a vědecká činnost

Roku 1901 vydal v Praze Včelařské právo v zemích českých, které dlouho sloužilo advokátům ve včelařských sporech. Jeho dílem je též almanach z roku 1904 Jubilejní památník včelařů moravských; dosud jediná kompletní historická práce o moravském včelařství. Z dalších Zákon o nákazách včelího plodu s poučením o zjevech a podstatě nemocí těch: Brno 1914.

Spolupracoval na obsáhlé encyklopedii Včelařova čítanka. Systematicky se tento učenec-včelař, jak má napsáno na pamětní desce, soustředil na populární dotazovnu ve Včele moravské. Díky této práci se podařilo obsáhnout všechny tehdejší vědomosti o včele a dosud známé metody včelaření. Plodem jeho organizačního úsilí bylo r. 1938 založení Včelařského družstva v Brně, kde byl dozorčím radou.

Ve dvacátých letech se Mons. Adamec stal členem a místopředsedou mezinárodního APIS-CLUBU se sídlem v Anglii. Roku 1929 předsedal mezinárodnímu sjezdu v Berlíně.