Kaplan

Tento článek pojednává o knězi pečujícím o určitou skupinu věřících. Možná hledáte: farní vikář – spolupracovník faráře.

Tento článek je o duchovním. O příjmení pojednává článek Kaplan (příjmení).

Kaplan (z latinského capellanus, duchovní vázaný na kapli) je duchovní (zejména křesťanský), jemuž byla ordinářem svěřena pastorační péče o určitou skupinu nejen věřících. Kodex kanonického práva z roku 1983 upravuje postavení kaplana v kánonech 564 až 572. V římskokatolické církvi je kaplanem obvykle kněz.

Charakteristika

Běžně jsou v římskokatolické církvi jako kaplani nazýváni farní vikáři, zpravidla kněží – spolupracovníci faráře či administrátora farnosti. V některých případech mohou být přiděleni k některému filiálnímu kostelu či kapli, z čehož pochází vžité označení, častěji se však dělí s farářem o pastorační péči jinými způsoby.

Kaplany jsou nazýváni též pastorační pracovníci různých církví (zpravidla duchovní) pověření péčí o skupinu osob ve vztahu k nějaké instituci, například vězeňské, zdravotnické, vojenské, školské a podobně.

Schéma znaku vojenského kaplana

• vězeňský kaplan
• vojenský kaplan^{[p 1]} – pro vojáky nějaké jednotky
• univerzitní kaplan – pro studenty a učitele vysoké školy
• dvorní kaplan – pro příslušníky panovnického dvora
• nemocniční kaplan – pro osoby dlouhodobě upoutané na nemocničním lůžku. Obecně je vyžadováno pověření vlastní církví a vysokoškolské teologické vzdělání.^[1]

První stupeň čestného titulu monsignore je kaplan Jeho Svatosti, čímž se rozumí papežův kaplan.