František Goldscheider

František Goldscheider (6. duben 1924, Plzeň – 14. leden 1991, Frankfurt nad Mohanem) byl novinář, filmový historik, scenárista a moderátor

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...

František Goldscheider

Narození	6. dubna 1924 Plzeň Československo Československo
Úmrtí	14. ledna 1991 (ve věku 66 let) Frankfurt nad Mohanem Německo Německo
Místo pohřbení	Nový židovský hřbitov na Olšanech
Pseudonym	František Gorský, František Hromek
Povolání	novinář, filmový historik, scenárista a moderátor
Témata	žurnalistika, filmová publicistika, dějiny filmu, televizní scenáristika a filmová režie
Manžel(ka)	Nina Zvjagina Goldscheiderová (–1969) Alexandra Herrmannová Goldscheiderová (–1991)
Děti	Alexander Goldscheider Filip Goldscheider Tomáš Goldscheider
Příbuzní	Hanuš Goldscheider (bratr)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Plzni, kde kvůli svému židovskému původu nemohl od roku 1939 pokračovat ve studiích na klasickém gymnáziu, 18. 1. 1942 byl deportován transportem R (z přesně 1000 osob přežilo jen 73) do Terezína, v prosinci 1943 do Osvětimi, o rok později do Schwarzheide (jeden z pobočných táborů Sachsenhausenu), odkud se na sklonku války vrátil pochodem smrti do Terezína. Vyvraždění jeho rodiny – přežil pouze bratr Hanuš Goldscheider – a milionů dalších ho vedlo k přesvědčení o potřebě nového politického systému, a proto bezprostředně po osvobození vstoupil do Komunistické strany Československa, z níž byl v roce 1969 pro svou účast v pražském jaru 1968 vyškrtnut.

Vystudoval dálkově filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1954–1959, PhDr. následně v roce 1968). Už v koncentračních táborech dle možností psal, recitoval a hrál divadlo a v roce 1945 nastoupil jako elév do herecké školy E. F. Buriana, kde také hrál v Burianově divadle D46 a D47 pod jménenem František Gorský. Během vojenské služby v letech 1948–1949 byl hercem, recitátorem a konferenciérem v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého (AUS), ale po zranění hlasivek už nemohl na pódiích vystupovat. Hned po válce paralelně publikoval, ponejvíce o filmu, a tak od roku 1949 přešel na novinářskou dráhu, nejprve v Haló - Nedělních novinách (1949-50), dále v týdeníku Květy (1951–1955), ve Světě v obrazech (1956–1960) a konečně od roku 1961, kdy se stal šéfredaktorem čtrnáctideníku Kino, se mohl soustředit na svou životní specializaci, film. Hojně publikoval v tisku a Československém rozhlase, byl spoluautorem almanachů Film 61 a Film 62, editorem ročenek Magazinů Kina 1965–1970. V letech 1962–1969 uváděl v Československé televizi populárně-naučný seriál Malá filmová historie, jehož byl také vůdčím spolutvůrcem a scenáristou, a dále současně nebo střídavě režíroval, uváděl a byl scenáristou více než stovky televizních filmových pořadů. V 60. letech byl také porotcem většiny evropských filmových festivalů. Byl neúnavným propagátorem československé filmografie a zastával v tomto směru i řadu funkcí, jako například předseda Celostátního výboru Klubu přátel filmového umění (později Československá federace filmových klubů), předseda Klubu filmových novinářů a další.

Zatímco v 50. letech unikl pronásledování a přes své levicové přesvědčení se snažil jako straník nijak neangažovat, účastnil se v roce 1968 aktivně reformního procesu; krátce po nástupu normalizace byl proto zbaven všech svých pozic, zůstal nicméně jako řadový redaktor v časopisu Kino a snažil se publikovat pod různými pseudonymy, nejčastěji jako František Hromek. TV seriál Malá filmová historie bez jeho účasti nepokračoval, ale kolegové filmoví historici Myrtil Frída a Karel Čáslavský mu umožnili, aby se jako spoluautor tajně podílel na řadě dalších televizních seriálů jako Komik a jeho svět, 52 komiků a spol., Nesmrtelné stíny a Kino mého mládí.

V roce 1981, naplněn deziluzí z normalizace a nevírou v budoucnost jakéhokoliv systému pod vedením KSČ, emigroval do Frankfurtu nad Mohanem v NSR, kde mj. přednášel o filmu na tamější Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho, přispíval do rozhlasového vysílání Svobodné Evropy, BBC a tisku. Zemřel na leukémii, pochován je na Novém židovském hřbitově na Olšanech v Praze.

František Goldscheider

Osobní život

Zmínky

Televizní pořady a cykly

Galerie

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Wikiwand - on