František Koukal
český sportovní šermíř From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
František Koukal (* 11. dubna 1949, Praha) je bývalý československý a český sportovní šermíř, který se specializoval na šerm fleretem. Účastník tří olympijských her v letech 1972, 1976 a 1980.
Remove ads
Sportovní kariéra
Je rodákem z pražského Žižkova. Šermu se věnoval od 11 let na doporučení rodinné známé Vilmy Vincencové v pražském klubu Slavia VŠ (dnešní USK) pod vedením Jiřího Střeláka. Od počátku se specializoval na šerm fleretem. Jeho osobním trenérem byl Josef Vršecký.[1] V československé reprezentaci se pohyboval od konce šedesátých let dvacátého století. V roce 1970 při své premiéře na mistrovství světa v Ankaře seniorů překvapil postupem mezi 24 nejlepších šermířů (čtvrtfinále). Tento výsledek se mu dlouhodobě nedařilo na velkých turnajích zlepšit. Po výborných výkonech ve skupinách v prvních kolech nenacházel způsob, jak postoupit do závěrečných bojů o medaile.
V roce 1972 startoval na olympijských hrách v Mnichově. Ve druhém kole skupiny B porazil pozdějšího vítěze Poláka Witolda Woydu 5-4 na body, ale Polák mu ve 3. kole porážku vrátil a se třemi porážkami ve skupině nepostoupil mezi 12 nejlepších. V roce 1974 mu opět dvanáctka nejlepších utekla na mistrovství světa v Grenoblu. Na své druhé olympijské hry v Montréalu odjížděl s ambicemi na bodované umístění do 6. místa.[2] První a druhé kolo zakončil ve skupinách s celkovou bilancí 9-1, ale ve třetím kole (top 24) se psychicky zablokoval a s jednou výhrou a čtyřmi porážkami ve skupině nepostoupil mezi 16 nejlepších. Obsadil konečné 19. místo.
V roce 1978 na červencovém mistrovství světa v Hamburku prolomil smůlu předchozích let postupem mezi šest nejlepších fleretistů. Ve vyrovnané finálové skupině obsadil se dvěma výhrami a třemi porážkami výborné 5. místo. S velkou nadějí tak vyhlížel olympijský rok 1980. Infekční žloutenka mu však na konci února vzala několik týdnů přípravy.[3] Když v červenci odlétal na olympijské hry v Moskvě, ironicky do tisku poznamenal "jedu tam s fyzičkou jak ligový fotbalista".[4] V prvním kole skupiny C prohrál úvodní dva duely. Ve třetím porazil neznámého Kuvajťana al-Mutavu a v závěrečném souboji o postup ze skupiny nastoupil proti východnímu Němci Klausi Kotzmannovi. Prohrával již 1-4 na body, dokázal vyrovnat na 4-4, ale vítězný pátý bod věnoval svému soupeři a nepostoupil do dalších bojů.[5] Po olympijských hrách ukončil sportovní kariéru. V lednu 1981 přijal nabídku šéftrenéra (tehdy ústředního trenéra) československé reprezentace.[6]
Výsledky v jednotlivcích
Olympijské hry
Remove ads
Trenérská a funkcionářská kariéra
Po skončení sportovní kariéry v roce 1980, přijal nabídku svazu ústředního trenéra československé reprezentace. Pod jeho vedením se preferovanou zbraní v českém šermu stal kord, na Slovensku fleret. Zcela upozaděn byl šerm šavlí.
Tato sázka na úzkou specializaci jedné zbraně nesla brzy své plody a český kord se pomalu zabydlel mezi širší světovou špičkou. Jeho největším trenérským úspěchem je stříbrná medaile Jaroslava Jurky z mistrovství světa v Barceloně v roce 1985.
Prožil však i několik zklamání. Jedním byl bojkot olympijských her v Los Angeles roce 1984 a bezesporu neúčast žádného československého šermíře na olympijských hrách v Soulu v roce 1988 zaviněnou nešťastnou shodou náhod – dva tahouni reprezentace byli z reprezentace v roce 1988 vyřazeni, Roman Ječmínek ml. (disciplinární trest) a Martin Rubeš st. (dlouhodobé zranění) a zbylé šermíře odmítli funkcioníři na olympijské hry nominovat z důvodu nedostatečné výkonnosti.
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads