František Salesius Frabša
český novinář a spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
František Salesius Frabša (4. února 1887 Unhošť[1] - 10. června 1956 Liberec)[2] byl český politik (Česká strana národně sociální), novinář, redaktor, spisovatel a překladatel z ukrajinštiny.
Remove ads
Život
Vystudoval reálku. Po roce 1904 zakládal různé knižnice a časopisy. Tyto pokusy ale neměly delšího trvání. Redigoval tisk národně sociální strany a různé odborové listy (Hlasy z tabákových továren, Posázavský kraj, Železniční listy a jiné). V letech 1918-1924 byl jedním z redaktorů Českého slova. Za Českou stranu národně sociální byl v letech 1921-1926 přísedícím Zemského správního výboru, ze strany po její výzvě vystoupil v červenci 1926.[3] V roce 1924 působil též v intendanční radě Národního divadla.
Byl ženat s Helenou, rozenou Malinovou (1888—??), se kterou měl syna Františka (1908—??)[4]
Po roce 1945 žil v Liberci.
Remove ads
Dílo
Vedle své vlastní tvorby vydal několik popularizačních brožur a knih. Nejznámější je slovník Čeští spisovatelé dnešní doby (1923), který byl sestaven z dotazníků samotných autorů. Slovníku je vytýkáno, že Frabša dodané informace nijak neověřoval ani redakčně neupravoval.[5] Časopis Moderní revue se vyjádřil, že "...je to věc chatrná, poněvadž se drží jediné toho, čím mu kdo vyplnil dotazníky...".[6] Přesto je publikace cenná otištěnými portréty a základními daty povětšinou pozapomenutých spisovatelů.
Remove ads
Spisy
Básně
Próza
- Byla kdysi krásná ..., Praha : Štorch, 1905 - románová studie
Literární studie
- Arnošt Czech z Czechenherzu. Sv. I., Praha : Stivín, 1906
- Kovářův syn, Třebenice : Václav Pařík - o F. S. Procházkovi, 1909
- Josef Svatopluk Machar, Třebenice : Václav Pařík, 1910
- Michail Petrovič Arcybašev, Praha : Švejda, 1912
- Eliška Krásnohorská, Praha : Švejda, 1917
- Švec básníkem : život a literární prace J.V. Pokorného-Pikulíka, Praha : Národní knihovna, 1918
- Čeští spisovatelé dnešní doby, Praha : Lidová tribuna, Rosendorf, 1923
- Mladoboleslavští spisovatelé, kulturní a veřejní pracovníci, Praha : František S. Frabša, 1938
- Jičínští, libánští a sobotečtí spisovatelé a kulturní pracovníci, Jičín : Knihovna jičínského a soboteckého světa, 1939
- Táborští spisovatelé slovem i obrazem, Praha : Vydavatelství díla Čeští spisovatelé dnešní doby, 1940
- Prácheňští spisovatelé slovem i obrazem, Písek : Knihovna Prácheňského světa, 1940
- Berounští spisovatelé slovem i obrazem, Beroun : Knihovna berounského světa, 1941
Politické spisy
- Mistr Jan Hus a jeho význam pro člověka XX. věku, Praha : Volné sdružení socialistů : V komisi knihkupectví Marie Srdcové, 1907
- Pod červenobílým praporem, Praha : Lidová Tribuna, 1920
- Persekuce čs. strany národně socialistické za prvé a druhé světové války, Liberec : Hraničářská osvěta, 1946
- 40 let čs. strany národně socialistické v Liberci : 1906-1946, Liberec : Ústřední škola dělnická, 1946
Redakční práce
Redigoval následující noviny a časopisy:
- Letáky (1904)
- Volná tribuna (1904)
- Svítání (1905)[7]
- Hlasy z tabákových továren (1912-1913)
- České Slovo (1918-1924)
- Lidová správa (1919)
- Lidová tribuna (1920)
- Lucerna (1921)
- Obrana venkova (1921)
- Korespondence Jednoty československých malozemědělců, domkářů a živnostníků (1921-1923)
- Ve stínu lípy (1922)
- Literární listy (1923-1924)
- Týdeník Obrana
- Rozhledy Venkova
- Otázky dne
Dále redigoval řadu almanachů a knižnic.
Překlady
- Mychajlo Hruševskyj: Ukrajina a Ukrajinci, Praha : Fr.Švejda, 1918
Pseudonym
- František Pravda
Remove ads
Zajímavosti
- V roce 1905 vystoupil František Frabša z církve.[1] Proti zájmům církve jednal aktivně, když např. v roce 1919 na veřejné schůzi vystoupil proti stavbě druhého kostela na Královských Vinohradech (dnes kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad).[8]
- Podle tiskové zprávy byl v roce 1933 stíhán z inzertních podvodů a na vlastní žádost nastoupil léčení na psychiatrické klinice[9]
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads