František Salesius Frabša

český novinář a spisovatel From Wikipedia, the free encyclopedia

František Salesius Frabša
Remove ads

František Salesius Frabša (4. února 1887 Unhošť[1] - 10. června 1956 Liberec)[2] byl český politik (Česká strana národně sociální), novinář, redaktor, spisovatel a překladatel z ukrajinštiny.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Život

Vystudoval reálku. Po roce 1904 zakládal různé knižnice a časopisy. Tyto pokusy ale neměly delšího trvání. Redigoval tisk národně sociální strany a různé odborové listy (Hlasy z tabákových továren, Posázavský kraj, Železniční listy a jiné). V letech 1918-1924 byl jedním z redaktorů Českého slova. Za Českou stranu národně sociální byl v letech 1921-1926 přísedícím Zemského správního výboru, ze strany po její výzvě vystoupil v červenci 1926.[3] V roce 1924 působil též v intendanční radě Národního divadla.

Byl ženat s Helenou, rozenou Malinovou (1888—??), se kterou měl syna Františka (1908—??)[4]

Po roce 1945 žil v Liberci.

Remove ads

Dílo

Vedle své vlastní tvorby vydal několik popularizačních brožur a knih. Nejznámější je slovník Čeští spisovatelé dnešní doby (1923), který byl sestaven z dotazníků samotných autorů. Slovníku je vytýkáno, že Frabša dodané informace nijak neověřoval ani redakčně neupravoval.[5] Časopis Moderní revue se vyjádřil, že "...je to věc chatrná, poněvadž se drží jediné toho, čím mu kdo vyplnil dotazníky...".[6] Přesto je publikace cenná otištěnými portréty a základními daty povětšinou pozapomenutých spisovatelů.

Remove ads

Spisy

Básně

  • Při hudbě vodotrysků, 1905
  • Co srdce vyprávělo, 1906
  • Zamlklé parky, 1909
  • Na zlatých strunách, Třebenice : Václav Pařík, 1909
  • Já a můj žal, Praha : Fr. Jiroušek, 1916
  • Síla touhy, Praha : Lidová tribuna, 1920 - výbor
  • V české lyře, Liberec : vlastní náklad, 1948

Próza

  • Byla kdysi krásná ..., Praha : Štorch, 1905 - románová studie

Literární studie

  • Arnošt Czech z Czechenherzu. Sv. I., Praha : Stivín, 1906
  • Kovářův syn, Třebenice : Václav Pařík - o F. S. Procházkovi, 1909
  • Josef Svatopluk Machar, Třebenice : Václav Pařík, 1910
  • Michail Petrovič Arcybašev, Praha : Švejda, 1912
  • Eliška Krásnohorská, Praha : Švejda, 1917
  • Švec básníkem : život a literární prace J.V. Pokorného-Pikulíka, Praha : Národní knihovna, 1918
  • Čeští spisovatelé dnešní doby, Praha : Lidová tribuna, Rosendorf, 1923
  • Mladoboleslavští spisovatelé, kulturní a veřejní pracovníci, Praha : František S. Frabša, 1938
  • Jičínští, libánští a sobotečtí spisovatelé a kulturní pracovníci, Jičín : Knihovna jičínského a soboteckého světa, 1939
  • Táborští spisovatelé slovem i obrazem, Praha : Vydavatelství díla Čeští spisovatelé dnešní doby, 1940
  • Prácheňští spisovatelé slovem i obrazem, Písek : Knihovna Prácheňského světa, 1940
  • Berounští spisovatelé slovem i obrazem, Beroun : Knihovna berounského světa, 1941

Politické spisy

  • Mistr Jan Hus a jeho význam pro člověka XX. věku, Praha : Volné sdružení socialistů : V komisi knihkupectví Marie Srdcové, 1907
  • Pod červenobílým praporem, Praha : Lidová Tribuna, 1920
  • Persekuce čs. strany národně socialistické za prvé a druhé světové války, Liberec : Hraničářská osvěta, 1946
  • 40 let čs. strany národně socialistické v Liberci : 1906-1946, Liberec : Ústřední škola dělnická, 1946

Redakční práce

Redigoval následující noviny a časopisy:

  • Letáky (1904)
  • Volná tribuna (1904)
  • Svítání (1905)[7]
  • Hlasy z tabákových továren (1912-1913)
  • České Slovo (1918-1924)
  • Lidová správa (1919)
  • Lidová tribuna (1920)
  • Lucerna (1921)
  • Obrana venkova (1921)
  • Korespondence Jednoty československých malozemědělců, domkářů a živnostníků (1921-1923)
  • Ve stínu lípy (1922)
  • Literární listy (1923-1924)
  • Týdeník Obrana
  • Rozhledy Venkova
  • Otázky dne

Dále redigoval řadu almanachů a knižnic.

Překlady

Pseudonym

  • František Pravda
Remove ads

Zajímavosti

  • V roce 1905 vystoupil František Frabša z církve.[1] Proti zájmům církve jednal aktivně, když např. v roce 1919 na veřejné schůzi vystoupil proti stavbě druhého kostela na Královských Vinohradech (dnes kostel Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad).[8]
  • Podle tiskové zprávy byl v roce 1933 stíhán z inzertních podvodů a na vlastní žádost nastoupil léčení na psychiatrické klinice[9]

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads