Unhošť

Unhošť (německy Unhoscht) je město v okrese Kladno. Rozkládá se na rozhraní Křivoklátské vrchoviny s Pražskou plošinou zhruba 7,5 kilometru jižně od Kladna a 21 kilometrů západně od centra Prahy. Ve městě žije přibližně 5 200^[1] obyvatel.

Unhošť
Letecký pohled na Unhošť
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Unhošť
Obec s rozšířenou působností	Kladno (správní obvod)
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°5′8″ s. š., 14°7′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 206 (2024)[1]
Rozloha	17,42 km²[2]
Katastrální území	Unhošť
Nadmořská výška	387 m n. m.
PSČ	273 51
Počet domů	1 378 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	7
Kontakt
Adresa městského úřadu	Václavské nám. 44 273 51 Unhošť [e-mail]
Starostka	Ing. Iveta Koulová (TOP 09)
Oficiální web: www.muunhost.cz
Unhošť
Další údaje
Kód obce	533017
Kód části obce	174491
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název města je odvozen z osobního jména Uněhost ve významu Uněhostův dvůr. Samohláska ve druhé slabice byla nepřízvučná a zanikla. V lidových variantách názvu se používal mužský i ženský rod a počáteční Ú se měnilo na Ou-, zatímco v úředních dokumentech se používalo U, které nakonec převládlo. V historických pramenech se název města objevuje ve tvarech: Hunehostz (druhá polovina 13. století), „in villa Hvnehozt (druhá polovina 13. století), Vnhoscht (1329), Vnhost (1352), Vnhoscz (1367 až okolo roku 1405), Unhosscz (1403), v Ounhošti (1405), „mezi mčkem Vnhossti“ (1454), w Aunhosstij (1544), Vnhosst (1549) a Aunosst nebo Unhoscht (1785).^[4]

Historie

Území bylo osídleno už v mladší době kamenné a archeologickými nálezy je prokázáno i keltské osídlení. Poblíž kostela bylo objeveno slovanské pohřebiště z 9. až 11. století.

První písemná zmínka o Unhošti je z roku 1284, kdy vesnice patřila malostranských měšťanů. V roce 1329 byla Unhošť zmíněna jako městečko náležící ke hradu Křivoklátu a ve 14. století z městečka plynuly četné platy různým pražským kostelům. V roce 1489 udělil král Vladislav Jagellonský městu znak s jelenem, dovolení pečetit zeleným voskem a různá městská práva. V té době měla Unhošť vlastní samosprávu, byla hospodářským a kulturním střediskem širokého okolí. Stávala v ní škola, písemně poprvé uváděná v roce 1379. Roku 1557 dostala Unhošť právo ohradit se hradbami – k jejich stavbě však nedošlo, a tak Unhošť nedosáhla plně městských práv.

Během třicetileté války byla Unhošť poničena Sasy (1631) a Švédy (1639), obyvatelé byli nuceni se ukrývat v křivoklátských lesích. V roce 1742 za válek o rakouské dědictví došlo severně od města na vrchu Šibenec k bitvě mezi francouzským vojskem a rakouskými pandury. Mezi lety 1783–1790 byla Unhošť povýšena na město.

Od roku 1850 byla Unhošť okresním městem, soudní okres zde byl až do roku 1949.

Ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století bylo ve městě a nejbližším okolí založeno několik průmyslových podniků (parní mlýn, Urbanův pivovar, olejna, likérka FASTO).

V roce 1898 byl založen spolek Lidová knihovna. V roce 1920 se knihovna stěhovala do budovy Živnostenské banky. V roce 1969 se knihovna stala střediskovou a v roce 1969 knihovnou městskou. Od roku 1989 sídlí Městská knihovna v prostorách bývalého zdravotnického střediska. V roce 2000 byl provoz knihovny automatizován (systém Lanius) a knihovna byla připojena na síť internet.

Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Tři kilometry západně od města byla v lokalitě Čeperka ze zřídla léčivé minerální vody stáčena voda do roku 1976, v letech 1930–1932 byl vybudován hotel s koupalištěm, ale později byl zrušen. Do roku 1989 zde^[kde?] byla vojenská kasárna.

Rok 1932

Ve městě Unhošť (2889 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):^[5]

• Instituce: okresní soud, důchodkový kontrolní úřad, berní úřad, četnická stanice, katolický kostel, sbor dobrovolných hasičů, společenstvo řezníků, uzenářů, obchodníků masem a dobytkem.
• Průmysl a živnosti: cihelna, výroba čerpadel, výroba dřevité vlny, geometr, 2 hodináři, hospodářské družstvo, výroba likérů, zasilatelství minerální vody Čeperka, 5 mlýnů, výroba nábytku z ohýbaného dřeva, továrna na rostlinné oleje, 3 pily, pivovar, továrna na pletené zboží, sladovna, stavební a bytové družstvo, státní velkostatek, velkoobchod s vínem.
• Služby: 3 lékaři, zvěrolékař, 3 advokáti, notář, autobusová doprava, 5 autodopravců, biograf Sokol, 2 cukráři, fotoateliér, hotely Na Čeperce, Obecnice, 22 hostinců, 2 kapelníci, 2 knihaři, lékárna U zlaté hvězdy, restaurace, Městská spořitelna, Okresní hospodářská záložna, Okresní záložna, Živnostenská záložna, zubní ateliér.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)^[6][7]

Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011	2021
Počet obyvatel	2 184	2 095	2 464	2 562	2 724	2 633	2 886	3 181	3 209	3 531	3 590	3 521	3 566	3 566	5 161
Počet domů	231	253	266	293	335	380	504	843	724	730	788	899	945	1 151	1 378

Obecní správa

Části města

Město jako celek představuje jedno katastrální území a jednu místní část. V jeho rámci se vyčleňuje sedm základních sídelních jednotek rozmanité velikosti:

• Amerika – osada při křižovatce silnic II/118 (Kladno – Beroun) a II/201 (Unhošť – Zbečno), asi 2¼ km zzj.
• Dědkův mlýn – samota v údolí potoka Loděnice, po proudu od mostku silnice II/118, asi 4¼ km jz.
• Fialka – osada při mimoúrovňové křižovatce dálnice D6 a silnic I/61 a II/101 (poblíž žst. Unhošť), asi 1¾ km severně
• Hřebenka – osada v lesích nad levým břehem Loděnice, na opačné (východní) straně silnice II/118 než obec Malé Kyšice, asi 4 km jz.
• Na Štokách – chatová osada na okraji lesů nad levým břehem Černého potoka u Suchého mlýna, asi 2¼ km jz.
• Nouzov – rozlehlá vilová osada na okraji lesů po obou stranách silnice II/118, asi 3 km jz. V lese západně od Nouzova a Ameriky se, zčásti též na katastru sousední obce Horní Bezděkov, rozkládá bývalý vojenský areál Čeperka.
• Unhošť

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť^[8]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť^[8]
• 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť^[8]
• 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť^[9]
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť^[10]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť^[11]
• 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť^[12]
• 1949 Pražský kraj, okres Kladno^[13]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kladno^[14]

Doprava

Dopravní síť

Městem prochází silnice II/101 v úseku Kladno – Unhošť – Rudná. Městem prochází silnice II/201 v úseku Křivoklát – Zbečno – Unhošť – Jeneč. Částí Nouzov prochází silnice II/118 v úseku Beroun–Kladno. Okrajem území města vede dálnice D6 s exitem 12 (Unhošť).

Poblíž města vede železniční trať Praha–Rakovník. Jedná se o jednokolejnou celostátní trať, doprava na ní byla v úseku z Prahy do Kladna zahájena roku 1863. Mezilehlá železniční stanice Unhošť leží na území obce Malé Přítočno, přes dva kilometry severně od města.

Veřejná doprava

Po železniční trati 120 vede linka S5 (Praha–Kladno) a R5 (Praha – Kladno – Rakovník) v rámci pražského systému Esko. Ve stanici Unhošť staví 21 osobních vlaků, rychlíky a spěšné vlaky zde nestaví. Stanice je vzdálena 2,7 kilometru chůze od centra města po silnici, v polích.

Ve městě měly zastávku autobusové linky v rámci SID jedoucí do těchto cílů: Beroun, Kladno, Křivoklát, Nové Strašecí, Praha, Rakovník, Rudná, Řevničov, Středokluky, Žatec.

Veřejná doprava 2021

Do města zajíždí od integrace PID v prosinci 2019 tyto autobusové linky: 307 (Kladno – Unhošť – Praha, Zličín), 319 (Malé Kyšice – Unhošť – Pavlov – Hostouň – Praha, letiště), 365 (Nové Strašecí/Stochov – Velká Dobrá – Unhošť – Hostivice – Praha, Motol), 386 (Kladno – Družec – Bratronice – Unhošť – Hostivice – Praha, Zličín).

Vedení linek vlaků se nezměnilo. Ve stanici Unhošť staví 43 spojů ve směru Praha, Masarykovo nádraží (několik spojů Praha hl.n.), Kladno, Rakovník a Kralupy nad Vltavou. Rychlíky do Rakovníka a spěšné vlaky do Kladna zde nezastavují. Obyvatelé Unhoště mohou využívat autobusovou linku 319 ze/do zastávky Pavlov, kde je zajištěn přestup na vlak do/z Prahy.

Pamětihodnosti

Kostel svatých Petra a Pavla

K památkám města patří na náměstí jednolodní farní kostel svatého Petra a Pavla ze 13. století. Původně gotická stavba, posléze barokně přestavěná, s věží postavenou v boku presbytáře v letech 1655–57. Fara zde byla zřízena již počátkem 14. století a farář tehdy odváděl 45 grošů papežského desátku.

Před kostelem stojí sochy svatého Václava a svatého Jana Nepomuckého, fara (čp. 7), bývalá škola (čp. 8) s barokními štíty a bývalá lékárna čp. 3 s renesančním portálem.

Na hřbitově je kaple svaté Barbory z roku 1702 a hrob faráře Jana Jungmanna (bratra českého jazykovědce a obrozence Josefa Jungmanna). V budově bývalé radnice (čp. 1) je umístěno Melicharovo vlastivědné muzeum.

Další pamětihodnosti:

• Barokní Feldekovský zámek z konce sedmnáctého století^[15]
• Domy čp. 8, 86 a 149
• Milník
• Hřbitov

Rodáci

• František Labler (1805–1851), český regenschori a hudební skladatel
• František Plesnivý (1845–1918), rakousko-uherský architekt
• Florián Zajíc (1853–1926), český violista a hudební pedagog, činný převážně v Německu
• Karel Wellner (1875–1926), malíř a grafik, pedagog
• Marie Calma-Veselá (1881–1966), česká spisovatelka a operní pěvkyně
• František Salesius Frabša (1887–1956), český novinář a národně socialistický politik
• Karel Teissig (1925-2000), malíř a grafik
• František Pospíšil (1944), československý hokejový obránce, kapitán národního družstva
• Pavel Patera (1971), hokejový trenér a bývalý profesionální hokejový útočník – olympijský vítěz, čtyřnásobný mistr světa